<prosinec 2016>
poútstčtsone
2829301234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930311
2345678

Pravidelné bohoslužby

    Pondělí – Čtvrtek                  6:30

    Pátek                       6:30 a 18:00

    Neděle                    8:30 a 10:00

  Více                    Mimořádné bohoslužby

Pravidelná otevírací doba

    Pondělí – Sobota      9:00 – 15:40

    Neděle                   12:00 – 15:40

  Více                                          Výjimky

Navštivte také

Historie a dědictví > Popis kaplí > kaple sv. Václava

 

Kaple sv. Václava

 

Svatováclavská kaple je mimořádnou svatyní katedrály. Hrob sv. Václava, nejposvátnější v českých zemích, trvá na tomto místě od translace světcova těla – uskutečněné kajícím se bratrovrahem Boleslavem I. (915 – 973) – z Boleslavi do jižní apsidy rotundy sv. Víta. Ucta k sv. Václavu vyvrcholilo za Karla IV. Desátek z výnosu zlatých a stříbrných dolů v Čechách věnovaný na stavbu katedrály byl v první řadě určen k výzdobě hrobů zemských patronů sv. Václava a sv. Vojtěcha.

Interiér Svatováclavské kaple, v roce 1367 slavnostně vysvěcené za přítomnosti císaře, je uzavřená a jen spoře osvětlená prostora na čtvercovém půdorysu, pod vysokým baldachýnem hvězdové klenby nesené masivními žebry. Kaple chránila náhrobek sv. Václava z ryzího zlata a drahokamů z roku 1358 a se světcovou zlatou relikviářovou hlavou. Na ni byla umísťována Svatováclavská koruna českých králů.

Tvůrcem ikonografického programu kaple, pojatého jako zpřítomnění nebeského Jeruzaléma, byl zřejmě sám Karel IV., autor jedné z legend o sv. Václavovi. Přízemí kaple obložili kameníci huti Petra Parléře vyhlazenými drahými kameny a zlaceným, reliéfně tvarovaným štukem. Rámuje nástěnné malby s výjevy Kristových pašijí od dvorského malíře Osvalda. Po stranách Ukřižování nad oltářní mensou jsou zobrazeni donátoři – císař Karel IV. a jeho čtvrtá manželka Eliška Pomořanská, u Kristových nohou princ a později český král Václav IV. (1361 – 1419) a Johanou Bavorskou (sňatek 1370).

Kultovně a umělecko–historicky nejznámějším dílem kaple je kamenná socha sv. Václava, navržená – snad už v 60. letech 14. století – a patrně i vytesaná samotným Petrem Parléřem. Původně měla stát v tabernáklu nad kaplí a upozorňovat tak poutníky na místo hrobu sv. Václava. Z rozhodnutí, které mohl učinit pouze císař Karel IV., se však stala – nejpozději v polovině roku 1372 – kultovní sochou světce nad hlavním oltářem kaple. Tehdy také došlo k jejímu polychromování – nejspíše Mistrem Osvaldem – a signování mistrovským parléřovským štítkem.

Na nástěnných malbách v horní části kaple z počátku 16. století jsou zobrazeny episody ze svatováclavské legendy.

Text převzat z knihy Ivo Hlobil: Katedrála sv. Víta v Praze, str. 14 – 16, Opus Publishing Limited, 2006.


Vitraj

Okna v jižním průčelí

Námět a téma: Umělecko-historická komise ideové rady Pražského hradu v roce 1964 doporučila novodobou vitraj respektující výtvarný a ideový charakter prostoru.

Umělecký návrh: Stanislav Libenský (1921 – 2002) a Jaroslava Brychtová (1924), autoři vítězného soutěžního návrhu na zasklení jižních oken silnou skleněnou výplní tvarovanou žárem pece.

Okna ve východní a severní stěně kaple

Námět a téma: Umělecko-historiská komise ideové rady Pražského hradu v roce 1964 doporučila novodobou vitraj respektující výtvarný a ideový charakter prostoru.

Umělecký návrh: Josef Soukup (1919), autor vítězného soutěžního nárvhu na zasklení oken vedoucích do interiéru chrámu čirým sklem s reliéfní strukturou.


Zpět na popis kaplí.

© Fototéka Pražského hradu, Foto: J. Gloc
© Foto: F. Skopec