Aktuality


<únor 2018>
poútstčtsone
2930311234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627281234
567891011

Pravidelné bohoslužby

    Pondělí – Čtvrtek                  7:00

    Pátek                       7:00 a 18:00

    Sobota                                7:00

    Neděle                    8:30 a 10:00

  Více                    Mimořádné bohoslužby

Pravidelná otevírací doba

    Pondělí – Sobota      9:00 – 15:40

    Neděle                   12:00 – 15:40

  Více                                          Výjimky

Navštivte také

Historie a dědictví > Popis kaplí > Zlatá brána

 

Zlatá brána

 

Slavnostním vstupem do nové katedrály a přístupem ke kapli sv. Václava se v roce 1367 stala trojdílná brána s předsíní před portálem jižního ramene příčné lodi, tzv. Zlatá brána. Nad branou vznikla nová sakristie pro úschovu drahocenností kaple sv. Václava, proměněná později v Korunní komoru.

Při figurální výzdobě Zlaté brány byly zřejmě poprvé rozsáhle využity sochařské schopnosti Petra Parléře a jeho huti. V tabernáklu středního sloupku portálu stála nejspíše socha P. Marie, po stranách adorovaná Karlem IV. a císařovnou Alžbětou Pomořanskou s doprovodnými figurami. Panovnickou symboliku tohoto seskupení v duchu hierarchických představ Karla IV. doplňovalo dvanáct soch apoštolů. Pod klenbou zůstala zachována znázornění pelikána a fénixe, symbolů Krista.

Po svém návratu z cesty do Říma na korunovaci čtvrté manželky (1368 –9) dal Karel IV. zhotovit na průčelí Zlaté brány rozměrnou mosaiku, severně od Alp ojedinělé dílo, znázorňující Poslední soud.

Středem kompozice je Kristus Soudce v mandorle a šestice českých patronů. Níže odděleně klečí Karel IV. s Alžbětou Pomořanskou. Výjevy po Kristově pravici a levici patří spaseným a zavrženým, nad nimi s přimlouvající se P. Marií, sv. Janem Křtitelem a apoštoly. Nad Kristem se nachází Veraikon. Kopie římského obrazu, kterou Karel přivezl z Itálie, je zachována v chrámovém pokladu. Mosaiku provedli benátští mozaikáři.

Kompozice mosaiky vzdáleně navazuje na Giottův Poslední soud v kapli rodiny Scrovegni v Padově, ale jsou zde výrazně zastoupeny prvky české výtvarné tradice. Výsledek představuje dílo mimořádných kvalit. K velmi úspěšnému restaurování mosaiky došlo koncem 20. století ve spolupráci s Getty Conservation Institute (Los Angeles) a University of California.

Text převzat z knihy Ivo Hlobil: Katedrála sv. Víta v Praze, str. 8 – 11, Opus Publishing Limited, 2006.


Vitraj nad Zlatou branou

Námět: Josef Cibulka (1886 – 1968), námět pochází z roku 1935.

Téma: Poslední soud. V horní kružbě okna jsou znázorněni andělé troubící na pozouny a okřídlený zvon, který zvoní na poplach. Uprostřed vitraje Kristus v řadě apoštolů. Vedle Krista P. Maria, sv. Vojtěch, sv. Ludmila a klečící sv. Václav jako přímluvci. Po Kristově levici sv. Jan Křtitel. V nižším oddílu sv. archanděl Gabriel, který mečem odděluje vyvolené od hříšníků. Po obou stranách králové a biskupové. Ve spodním levém pruhu jsou zpodobeni čeští králové uložení v královské hrobce katedrály; Karel IV., Václav IV., Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad, Ferdinand I. a Rudolf II. Pod nimi arcibiskup Jan Očko z Vlašimi s řeholnicemi a čtyři  manželky Karla IV.

Umělecký návrh: Architektonická výplň Kamil Hilbert (1869 – 1933) z roku 1935, vitraj Max Švabinský (1873 – 1962) z téhož roku.


Zpět na popis kaplí.

© Fototéka Pražského hradu, Foto: J. Gloc
© Foto: F. Skopec