Aktuality


<listopad 2020>
poútstčtsone
2627282930311
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30123456

Pravidelné bohoslužby

    Pondělí – Čtvrtek                  7:00

    Pátek                       7:00 a 18:00

    Sobota                                7:00

    Neděle                    8:30 a 10:00
  Více                    Mimořádné bohoslužby

Pravidelná otevírací doba

    Pondělí – Sobota      09:00 – 16:40

    Pátek                     09:00 – 16:40

    Neděle                   12:00 – 16:40

  Více                                          Výjimky

Navštivte také

Historie a dědictví > Popis kaplí > Kaple Schwarzenberská

 

Kaple Schwarzenberská

 

Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod, poprvé doložený v roce 1172 pod jménem Seinsheim. Současné jméno začali používat na počátku 15. století. V novodobé historii do českých dějin výrazně zasáhli dva členové rodu: kníže Felix Schwarzenberg (1800 – 1852), který působil ve funkci rakouského ministerského předsedy a hlavně Bedřich Jan Josef Celestin kardinál Schwarzenberg (1089 – 1885), někdy též Fridrich Johan Joseph, katolický kněz, arcibiskup v Salzburgu a od roku 1850 v Praze, který se rozhodující měrou zasloužil o dostavbu katedrály. Opomenout nelze ani bývalého kancléře a současného ministra zahraničních věcí Karla VI. Schwarzenberga, představitele orlické větve rodu.

Staré náhrobky s epitafy jsou umístěny na čelní stěně kaple. Nad nimi v dolní části vitraje je současný schwarzenberský znak, který získal svoji podobu až koncem 16. století; k původnímu stříbrně a modře pruhovanému erbu přibyl po porážce Turků v roce 1599 znak s hlavou Turka, do které klove černý havran. V pozdější době byl znak rozšířen o další pole, ve kterém je vyobrazena věž na černé hoře a hrabství Kleggau se třemi snopy. Z následujících obrázků je patrné, že základní motiv na štítu zůstal zachován, ale celková podoba se v průběhu času výrazně měnila.

     
 


Vitraj

Námět: Josef Cibulka (1886 – 1968), námět pochází z roku 1929.

Téma: Záchrana rodu Schwarzenbergů před vymřením, ke které došlo na přímluvu sv. Jana Nepomuckého, a paralely ze života Abrahámova.

Obrazy: Na vitraji je vyobrazen sv. Jan Nepomucký a král Václav IV. s manželkou Johannou Bavorskou. Níže je znázorněna situace, kdy Abrahám opouští Hagar, následná záchrana Hagar a jejího syna na poušti, scéna, v níž Hospodin slibuje Abrahámovi potomstvo, a obětování Izáka. Střed spodní části vitraje tvoří schwarzenberský rodový znak. Nalevo od něj jsou vyobrazeni manželé, kteří děkují sv. Janu Nepomuckému za narození syna, pravá strana obsahuje výjev, na kterém se Adam František ze Schwarzenbergu roku 1721 u hrobu sv. Jana Nepomuckého usmiřuje s chotí Eleonorou.

Umělecký návrh: Karel Svolinský (1896 – 1986), návrh pochází z let 1929 – 1930 a úpravy z roku 1932.


Zpět na popis kaplí.

© Fototéka Pražského hradu, Foto: J. Gloc
© Foto: F. Skopec