Aktuality


<listopad 2020>
poútstčtsone
2627282930311
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30123456

Pravidelné bohoslužby

    Pondělí – Čtvrtek                  7:00

    Pátek                       7:00 a 18:00

    Sobota                                7:00

    Neděle                    8:30 a 10:00
  Více                    Mimořádné bohoslužby

Pravidelná otevírací doba

    Pondělí – Sobota      09:00 – 16:40

    Pátek                     09:00 – 16:40

    Neděle                   12:00 – 16:40

  Více                                          Výjimky

Navštivte také

Historie a dědictví > Popis kaplí > Kaple Panny Marie

 

Kaple Panny Marie (Nejsvětější Trojice, Císařská)

 

Kaple je zasvěcena Panně Marii, její výzdoba souvisí s protilehlým náhrobkem sv. Víta. Název Císařská odkazuje k umístění kaple v ose katedrály.

Panna Maria byla dcerou sv. Jáchyma a sv. Anny. Podle legendy žila s rodiči v Nazaretu, od tří let byla vychovávána v jeruzalémském chrámu.  Později byla zasnoubena s Josefem z Nazaretu; oba pocházeli z rodu židovského krále Davida. Podrobila se vůli Boží, když jí archanděl Gabriel oznámil, že se stane matkou Mesiáše, ačkoli zůstane pannou; totéž Josefovi zjevil ve snu anděl. Z nařízení císaře Augusta (Gaius Julius Caesar Octavianus, 23. 9. 63 př. n. l. až 19. 8. 14 n. l.) o sčítání lidu byli Josef s těhotnou Marií nuceni cestovat do Betléma k zápisu. V přeplněném městě však museli přespat ve chlévě, a právě tam se narodil Ježíš. Zanedlouho však rodina musela z Betléma utéci kvůli nařízení krále Heroda, podle něhož měli být všichni novorození chlapci zabiti. Útočiště nalezli v Egyptě, odkud se po čase vrátili do Nazaretu. Z dalších třiceti let Mariina života zaznamenávají evangelia pouze pouť do Jeruzaléma, když bylo Ježíšovi dvanáct let, přítomnost na svatbě ve vsi Kána, kde Ježíš vykonal svůj první zázrak, přtomnost u Ježíšova kříže a modlitbu s apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení. Doba a místo jejího úmrtí zaznamenány nejsou.

Náhrobky po stranách kaple patří knížatům Spytihněvu II. (1031 – 1061) a Břetislavu I. (český kníže 1034 – 1055).

Na podlaze před kaplí je možné si povšimnout náhrobků pražských biskupů (působících před rokem 1344), jejichž ostatky sem byly přemístěny ze staré baziliky:

 ŠEBIŘ
 ŠEBÍŘ
 SEVERUS
 SERBUS
 
 6. biskup
 pražský
 1030 – 1067
 JAROMÍR
 GEBHART
 GEBEHARD
 
 
 7. biskup
 pražský
 1068 – 1089
 KOSMAS
 
 
 
 
 8. biskup
 pražský
 1090 – 1098
 MENHARD
 MEINHARD
 MENHART
 
 
 10. biskup
 pražský
 1122 – 1134
 JAN I.
 
 
 
 
 11. biskup
 pražský
 1134 – 1139
 DANIEL I.
 
 
 
 
 13. biskup
 pražský
 1148 – 1167
 BEDŘICH
 FRIEDRICH
 
 
 
 11. biskup
 pražský
 1168 – 1179
 VALENTÍN
 VALIŠ
 
 
 
 15. biskup
 pražský
 1179 – 1182
 JAN II.
 Z DRAŽIC
 
 
 
 21. biskup
 pražský
 1226 – 1236
 BERNARD
 BUCHARD
 BERNHARD
 KAPLÍŘ
 ZE SULEVIC
 22. biskup
 pražský
 1236 – 1240
 MIKULÁŠ
 NICOLAUS
 Z RIESENBURKA
 
 
 23. biskup
 pražský
 1240 – 1258
 JAN III.
 Z DRAŽIC
 
 
 
 24. biskup
 pražský
 1258 – 1278
 TOBIÁŠ
 Z BECHYNĚ
 (BENEŠOVA)
 
 
 25. biskup
 pražský
 1278 – 1296
 ŘEHOŘ
 ZAJIC
 Z VALDEKA
 
 
 26. biskup
 pražský
 1296 – 1301

Vitraj

Námět: Josef Mocker (1835 – 1899) a František Sequens (1836 – 1896), na přelomu let 1892 a 1893 námět schválila Metropolitní kapitula u sv. Víta.

Téma: Nejsvětější Trojice, Panna Maria a čeští světci. Na prostředním okně je vyobrazena Nejsvětější Trojice, na levém okně Panna Maria, svatí Vojtěch, Cyril a Kliment, na pravém okně svatí Jan Křtitel, Ludmila, Metoděj a Václav.

Umělecký návrh: Architektonická kresba a ornamentální vzor od Josefa Mockera s figurální kompozicí Františka Sequense z let 1894 až 1895.


Zpět na popis kaplí.