<listopad 2020>
poútstčtsone
2627282930311
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30123456

Pravidelné bohoslužby

    Pondělí – Čtvrtek                  7:00

    Pátek                       7:00 a 18:00

    Sobota                                7:00

    Neděle                    8:30 a 10:00
  Více                    Mimořádné bohoslužby

Pravidelná otevírací doba

    Pondělí – Sobota      09:00 – 16:40

    Pátek                     09:00 – 16:40

    Neděle                   12:00 – 16:40

  Více                                          Výjimky

Navštivte také

Historie a dědictví > Popis kaplí > Kaple sv. Jana Křtitele

 

Kaple sv. Jana Křtitele (Arnoštova, Arnošta z Pardubic, sv. Antonína)

 

Jeruzalémský svícen, umístěný v kapli, podle některých pramenů pochází ze Šalamounova chrámu. Jisté však je, že jej přivezl z Milána roku 1158 český král Vladislav II., který jej daroval tehdejší Svatovítské bazilice. Některé části svícnu (dřík) byly poškozeny a podle svědectví kronikářů postupně nahrazovány.

Za povšimnutí stojí náhrobky na zadní stěně; nalevo náhrobek arcibiskupa Antonína Bruse z Mohelnice (ve funkci 1561 – 1580), na pravé straně arcibiskupa Martin Medka z Mohelnice (1581 – 1590). Oba se ve spolupráci s Rudolfem II. zasloužili o opětovný rozvoj Arcibiskupství pražského po sto čtyřicet let trvajícím bezvládí, které způsobily husitské války. Ale ani oni, ani jejich nástupci na arcibiskupském stolci nedokázali zabránit části šlechty v ignorování Augšpurského míru a Rudolfova majestátu, které následovaly po bitvě na Bílé Hoře a třicetileté válce. Náhrobky po stranách kaple patří knížatům Bořivoji II. (1064 – 1124) a Břetislavu II. (český kníže 1092 – 1100).

Sv. Jan Křtitel, prorok z 1. století, známý z evangelií, byl synem Zachariáše a sv. Alžběty. Jako mladý odešel do pouště, aby se zde připravil na svou službu Bohu. Ve třiceti letech začal kázat, připravovat lidi na příchod Mesiáše. Za svoji kritiku Heroda Antipy byl na žádost jeho dcery Salome sťat. Část jeho ostatků je uložena v relikviáři sv. Maura na zámku v Bečově nad Teplou.


Vitraj

Námět: Karel Vladislav Zap (1812 – 1871), střední okno z roku 1863, postranní okna z roku 1865.

Téma: Na středním okně jsou zobrazeni trůnící Panna Maria, sv. Antonín Poustevník a sv. Jan Křtitel, níže klečící první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic s arcibiskupskými odznaky a rodovým znakem. Na levém okně uprostřed jsou zpodobeni svatí Petr, František z Assisi a sv. Alžběta. Na pravém okně uprostřed je vyobrazen sv. Pavel, po stranách svatí Gisela a  Rudolf.

Umělecký návrh: Architektonická kresba, ornamentální vzory, střední okno z roku 1864 a postranní okno z roku 1866 jsou dílem Josefa Krannera (1801 – 1871).. Autorem figurální kompozice středního okna z roku 1864 je Josef Matyáš Trenkwald (1824 – 1897), kompozici postranních oken z roku 1866 navrhl Antonín Lhota (1812 – 1905).


Zpět na popis kaplí.