Kaple sv. Kříže (kaple Kristovy tváře, sv. Šimona a Judy)

Kaple je zajímavá už svým tvarem; levou část budoval Matyáš z Arrasu (obvykle stavěl pětiboké), pravou Petr Parléř (čtyřboké). Vchod do krypty zde byl zřízen až při dostavbě katedrály.

Původní výzdobu a výmalbu neznáme, ale určitou představu poskytuje zbytek nástěnné malby u oltáře, na které je znázorněno biřmování Rudolfa I. Habsburského, jehož původní náhrobek je nad schodištěm. Býval zde vystaven i Veraikon, otisk Kristovy tváře, lemovaný postavami českých patronů. Motiv obrazu nad schody se vztahuje k římskému procesu kanonizace sv. Jana Nepomuckého z března 1729.

Svatý Kříž je  tradiční označení pro kříž, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. V křesťanství je tradičním předmětem úcty, jeho části i zlomky jsou uchovávány a uctívány jako relikvie, je mu rovněž zasvěcena řada kostelů a kaplí. Objeven byl roku 325 při vykopávkách prováděných na příkaz císaře Konstantina, hledajícího Boží hrob. Jako den nalezení se uvádí 14. září. Část nálezu byla poté převezena do Říma, kde byl vybudován první Chrám sv. Kříže. V roce 614, při dobytí Jeruzaléma, se ostatky kříže dostaly jako válečná kořist do Persie. Navráceny byly roku 630 za vlády císaře Heraklia a 3. května 628 předány patriarchovi Zachariášovi. Zlomek této vzácné relikvie byl uložen i ve svatovítské kapli sv. Kříže.

Vitraj

Námět: Karel Vladislav Zap (1812 – 1871) , pochází z roku 1868.

Téma: Patroni dárců Römischových a české královny Alžběty zvané Rejčka, donátorky středověkého oltáře sv. Šimona a Judy. V horní části je zobrazen Kristus v mandorle, níže apoštolové sv. Šimon a Juda. Ve spodní části uprostřed papež sv. Silvestr, po stranách svatí Karel Boromejský a Terezie.

Umělecký návrh: Architektonická kresba a ornamentální vzor od Josefa Krannera (1801 – 1871) s figurální kompozicí Antonína Lhoty (1812 – 1905) pochází z roku 1869.

Zpět na popis kaplí.