Kaple svatých Ostatků (Saská, Šternberská)

Druhý název kaple spolu s dělovou koulí, zavěšenou na levé straně kaple, připomíná obléhání Prahy roku 1757 a škody způsobené Prusy.

Karel IV. tuto kapli považoval za nejcennější. V barokním stylu přestavěný oltář je ve skutečnosti jedním z největších relikviářů Evropy, neboť císař Karel byl sběratelem relikvií všeho druhu. Vyvažoval je zlatem a drahými kameny – ve středověku panovalo přesvědčení, že ostatky svatých mají zvláštní moc. Pokud bychom otevřeli obě křídla, spatřili bychom celkem 221 zásuvek a kazet plných relikvií. V pravém rohu kaple se nachází prosklená schránka na ostatky, ve které je pod červenou látkou uložená kompletní kostra sv. Lucilia, o jejíž pravosti byl Karel IV. hluboce přesvědčen.

Na levé stěně je zobrazeno klanění tří králů, náhrobky po stranách kaple patří králům Otakaru I. (český král 1192 – 1230) a Otakaru II. (1233 – 1278).

Vitraj

Námět: Karel Vladislav Zap (1812 – 1871) , náměty pocházejí z let 1863, 1865 a 1869.

Téma: Panna Maria s Ježíškem, sv. Vojtěchem a deseti dalšími svatými. Na středním okně je zpodobena Panna Maria s Ježíškem obklopená klečícími anděly, níže svatí Vojtěch, Dorota a Beno, na levém okně uprostřed sv. apoštol Ondřej, níže sv. Anežka Česká, svatí Vít a Jan Sarkandr, na pravém okně uprostřed sv. apoštol Jakub Starší, svatí Alois, Alfons a František z Pauly.

Umělecký návrh: Architektonická kresba a ornamentální vzor od Josefa Mockera (1835 – 1899) s figurální kompozici Františka Sequense (1836 – 1896) pochází z let 1877 až 1878.

Zpět na popis kaplí.