Nová arcibiskupská kaple (probošta Hory, biskupa Antonína Podlahy, Tomáškova)

Jediná kaple nové části katedrály s uloženými ostatky pražských arcibiskupů 20. století. Za nejvýznamnější osobnost, jejíž ostatky v kapli odpočívají, může být považován František kardinál Tomášek (1899 - 1992), jehož působení v katedrále ještě mnozí pamatují. Kromě arcibiskupů Františka Kordače (1852 - 1934) a Karla kardinála Kašpara (1870 - 1941) je zde pohřben též pražský světící biskup Antonín Podlaha (1865 - 1932), který se velmi zasloužil o dostavbu katedrály.

Nástěnná malba nad barokním oltářem se svícny je dílem Bartoloměje Sprangera (1546 – 1611), oblíbeného malíře Rudolfa II. (1552 – 1612).

Vitraj

Ústřední motiv vitraje (počátky křesťanství v Čechách) je volným zpracováním legendy; zobrazené postavy se historicky míjely. Námět i způsob provedení se v době vzniku setkal se značnou nevolí tehdy významných malířů (např. Maxe Švabinského). Dnes je tato pro kostely atypická malba na skle jedním z nejvyhledávanějších artefaktů Pražského hradu.

Námět: Alfons Mucha (1860 – 1939), Josef Cibulka (1886 – 1968), verze námětu pocházejí z let 1928 a 1930.

Téma: Alegorie slovanských národů, jimž žehná Kristus, oslava věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje.

Obrazy: Nahoře uprostřed je vyobrazena scéna, v níž sv. Metoděj křtí našeho prvního knížete Bořivoje, pod ním sedí sv. Ludmila s klečícím vnoučkem sv. Václavem v červeném kabátku. V levé části okna je ztvárněn život sv. Cyrila, vpravo život sv. Metoděje.

Umělecký návrh: Alfons Mucha, první návrh z roku 1928, druhý z roku 1930.

Zpět na popis kaplí.