Dřevěné reliéfy

Při kalvínské „očistě“ katedrály v roce 1619 zaniklo z větší části i liturgické zařízení chrámu a s obnovou katolického ritu bylo třeba nových oltářů, kazatelny, lavic či zpovědnic. Prací na novém vybavení, včetně lavic a dveří, byl pověřen truhlář a dovedný řezbář Kašpar Bechteler. Jeho ranou prací pro katedrálu byly nové lavice a čtyři reliéfy z mořeného dubu. Na prvním dubovém reliéfu (174 x 374 cm), umístěném mezi sloupy chóru za náhrobkem sv. Jana Nepomuckého, je vylíčeno obrazoborectví kalvínského predikanta Scultéta ve dnech 21. – 28. prosince 1619 ve Svatovítské katedrále. Interiér katedrály je zde zobrazen s pozoruhodným smyslem pro skutečnost a detail. Přibližně dvacet osob, kazatel a jeho pomocníci, devastují interiér Svatovítského dómu. Nad reliéfem je nápis inspirovaný žalmem 78: Deus venerunt gentes in haereditatem tuam, polluerunt templum sanctum tuum („Bože, pohané vnikli do dědictví tvého a tvůj svatý chrám znesvětili“). S předchozím reliéfem je spojen menší reliéf (143 x 209 cm) s námětem Znesvěcení hrobu sv. Jana Nepomuckého. Na třetím reliéfu (125 x 455 cm) je se stejným smyslem pro detail zachycen útěk zimního krále Fridricha Falckého ulicemi Malé Strany 9. listopadu 1620 po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620.

Na poslední desce (120 x 180 cm), jež navazuje na desku předchozí, je detailně vyobrazena svatopetrská čtvrť s kostelem sv. Petra na Pořící. Je na ní nápis z druhé knihy Mojžíšovy probíhající přes obě desky: „Irruit super eos formido et pavor in magnitudine brachy tui“ („Padne na ně hrůza a děs pro velikost tvého ramene“).  Desky byly vytvořeny v průběhu dvacátých let, neboť v roce 1630 Bechteler požadoval zaplacení kanovnických lavic a tabulí.

Text převzat z knihy Jiří Kuthan, Jan Royt: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha svatyně českých patronů a králů, str. 462 – 463, Nakladatelství Lidové noviny, 2011.

Zpět na popis kaplí.