Wohlmutova varhanní kruchta, v přízemí kaple Kůrová (Chórová, Nejsvětější svátosti)

Bonifác Wohlmuth (1510 – 1579), německý renesanční architekt, kameník, stavitel a dvorní architekt Ferdinanda I. Svým dílem se výrazně zapsal do historie katedrály a Pražského hradu (Sněmovní síň).

Při požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541 došlo k závažnému poškození převážné části katedrály. Ale již roku 1548 architekt Wohlmuth, který byl pověřen odstraněním škod, hlásí dokončení opravy zcela zničené věže, shořelých krovů i střechy.

V této době se také s konečnou platností se rozhoduje o zakončení stavby katedrály, resp. o dostavbě dosud chybějícího západního průčelí. Volba padá roku 1556 na Wohlmutha, který již dříve projevil jedinečný cit pro skloubení prvků gotiky a renesance. Za necelé čtyři roky je katedrála definitivně dokončena a západní strana uzavřena dvoupatrovou hudební kruchtou – renesanční stavbou s gotickými prvky. Kruchta původně stála mezi posledními čtyřmi sloupy staré části katedrály, tehdy ještě bez barokního balkonu, secesních ozdob a bez dveří, jednotlivými oblouky se v této době vstupovalo přímo do hlavní lodi. Při dostavbě katedrály po roce 1880 byla rozebrána, otočena o 90°, osazena původně postranními historickými dveřmi a sestavena do nynější podoby.

Zpět na popis kaplí.