Kultura > Konference > Konference o katedrále 2012 > Program konference
Program konference o katedrále 2012
Krakovský Wawel a Pražský Hrad
Odborná konference v Mladotově domě dne 22.11.2012 za přítomnosti významných osobností a jejich hostů.
Kardinál Dominik Duka OP-arcibiskup pražský- zahájení konference
Kardinál Stanislav Dziwisz- arcibiskup krakovský
Jeho eminence byl důvěrníkem a přítelem papeže Jana Pavla II, po jeho boku strávil 39 let, vystudoval filozofii teologii v Krakově, s Janem Pavlem II odešel do Říma a po papežově smrti se vrátil do Krakova jako arcibiskup a také jako kardinál
Odborná přednáška„Význam Wawelu, wawelské katedrály pro Polsko, krakovskou diecézi a Jana Pavla II.
Jacek Urban–archivář krakovské kapituly –autor dvou knížek o Wawelu,
Odborná přednáška„Práce A.Szyszko –Bohusze na Wawelu po znovuobnovení polského státu“
Zdeněk Lukeš– architekt – přední odborník na moderní architekturu a Pražský Hrad.
Odborná přednáška„Dostavba a přestavba Pražské katedrály a jejího okolí ve 20 století- Josip Plečnik, Jan Sokol, Kamil Roškot“.
Dále se na konání konference podílí a dík náleží Metropolitní kapitule a Dominikánské platformě
V úvodu přivítal všechny přítomné kardinál D. Duka.
Na úvod při zamýšlení se nad minulostí – současností a budoucností našich katedrál, jsme si vybrali po Francii Polsko a katedrálu v Krakově. Pojí nás zde blízkost geografická i historická. Pražská i krakovská katedrála není uprostřed města, ale je součástí královského hradu a sídla prvních panovníků a biskupů, tvoří ucelený komplex na návrší nad městem a řekou a tímto jsou si obě katedrály velmi blízké.
Vaše eminence, vážení přátelé, dámy a pánové,
chtěl bych vám poděkovat, že jste si dnes našli čas. V konfrontaci uslyšíme o katedrále sv. Václava, sv. Stanislava, které nás v mnohém spojují. Jednota víry v době sv. Vojtěcha byla součástí jeho diecéze nikoliv z expanzívních důvodů, ale z důvodů duchovních. Pokud si chceme představit Hrad a katedrálu, je to pouze Praha a Krakov, které můžeme více srovnat i ve významu kulturním a politickém. Katedrála je katedrálou pražských arcibiskupů, a zde v Mladotově domě si připomeneme její význam.
A malá připomínka nakonec, kronikář Kosmas byl děkanem právě svatovítské kapituly, jeho následovníkem je dneska ThDr Jiří Svoboda.
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z následné diskuse:
J.Pawel II - národ který ztratí paměť přestává existovat, Wawelská katedrála spojovala, spojuje a bude spojovat celý národ a nad ním budou bdít jeho patroni sv.Václav, sv.Stanislav a sv.Vojtěch.
Velké poutě jsou na Wawel u příležitosti národních svátků ústavy 3.května a 11.listopadu dne vzniku Polska v roce 1918.
A na velký pátek v 15 hodin, v katedrále je vystaven hřeb z kříže, na kterém byl ukřižován Kristus, tato poutní bohoslužba se již od středověku těší velké oblibě věřících.
Velký význam v době 3. dělení Polska, kdy Polsko zmizelo z mapy Evropy.
V Římské bazilice v podlaze jsou naznačeny obrysy mnoha katedrál, ta Wawelaká tam není k nalezení- odpověď- to bude tím, že tam není, je moc malá….
Polský ministr kultury vyhlásil v době od 1.listopadu do konce měsíce na Wawelu volný vstup a vyzval polské rodiny, děti, školy, aby se zúčastnily návštěvy tohoto místa – uvažuje se o podobné podpoře ze strany státu Pražskému Hradu či katedrále např. od 28.října do 17.listopadu či konce listopadu?
Odpověď – zatím nikoliv, ale určitě je potřeba zvýšit prestiž průvodcovské služby, která by byla garantem důstojné prezentace tohoto místa, zvýšit úctu a kázeň příchozích, zamezit poškozování katedrální výzdoby. Zejména by bylo našim přáním přivést do katedrály školní děti a rodiny s dětmi. Zatímco vstupné pro školy je přiznivé, vstupné pro rodiny je hanebně vysoké a vyplatí se rodině pokud bude mít tak 10 dětí….:) Což by bylo velkým přáním toto změnit.
Zatímco v Polsku v době svátků např. velikonoc jsou překrásně vyzdobeny např. boží hroby, a krásná výzdoba, v katedrále bývá velkým úspěchem pohnout svíčkou…to je také škoda, vždyť je to místo živé víry.
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Katedrála sv.Víta - Praha
Následovala procházka katedrálou s odborným výkladem arch. Zdeňka Lukeše zaměřená právě na dostavbu a přestavbu katedrály ve stejném období, práce Josipa Plečnika, Jana Sokola a Kamila Roškota.
Procházka započala na III- hradním nádvoří u sochy sv. Jiří. Podstavec a kruhová nádrž na vodu jsou práce Josipa Plečnika, podobně jako býčí schody. Sám Plečnik, do katedrály vlastní žádnou prací nezasáhl, spíše z veliké úcty, kterou ke katedrále choval. Plánoval v prostoru za biskupstvím, kde jsou stříškou kryté pozůstatky rotundy sv. Ondřeje a baziliky vybudovat slavnostní vstup a zde vystavět hrob neznámého vojína, který by navazoval na granitový mrákotínský monolit a byl by důstojným pomníkem připomínajícím 10 výročí vzniku republiky. Na Zlaté bráně jsme si prohlédli úpravy vstupu, Horejcovu bránu se znameními zvěrokruhu.
V prostoru katerály se výklad zaměřil na plastiku K. Stádníka a sv. Anežky, bylo připomenuto svatořečení sv. Anežky. Dále bylo krátce pojednáno o vitrážní výzdobě, o plánovaném novém osvětlení a ozvučení, jelikož dostavěná část katedrály nemá původní akustiku. Arch. Lukeš krátce připomněl, že v původních gotických katedrálách byly zazdívány např. hliněné nádoby apod. které přispívaly ke dobré akustice, ale tuto dovednost již stavitelé ve 20 století neměli. Také připomněl, že příklad nedostavěného gotického kostela máme v Praze u P.Marie Sněžné. Pozornost se dále zaměřila opět na vstup v oblasti Zlaté brány a na Kapli sv. Václava, kde byly ukázány secesní a pozdější doplňky výbavy, svícny, medailony. S ohledem na polského hosta byla ukázána i postava krále Vladislava Jagelonského a jeho zemřelé manželky na freskové výzdobě svatováclavské kaple na bocích okna.
Kard. Diviš poté přistoupil k sarkofágu sv. Václava , položil ruku na sarkofág a setrval v tichém usebrání, takže ostatní účastníci tiše odešli, aby tuto chvíli úcty projevenou našemu světci i národu nerušili, ale toto gesto rozhodně nezůstalo bez povšimnutí.
Hosté poté sešli do krypty, kde mohli vidět úpravu královských hrobů, která je sice trochu nadčasová, ale v kombinaci s celou kryptou se hostům líbila. Při plném nasvětlení prostoru bylo totiž poprvé vidět, že strop královské krypty je pokryt zlacenými kamínky a při plném nasvětlení krásně září nad tmavými leštěnými granitovými sarkofágy se zlacenými písmeny.
Pak již soukromě prošli hosté kolem sv. Jana Nepomuckého, kardinál Diviš se zastavil před relikviářem sv. Vojtěcha, prošel nad hroby biskupů českých, zastavil se u Myslbekovy sochy kard. Schwarzenberga a zamířil k východu, ale ještě se zastavil nad hrobem sv. Vojtěcha. Po krátkém zamyšlení v doprovodu kard. Duky přešel zpět do Mladotova domu k diskusi.
Diskuse byla krátká, protože vzácný host měl v úmyslu ještě téhož dne dojet zpět do Krakova a bylo nemoudré zdržovat jeho odjezd.
Arch Lukeš připomněl, že korunní komora v katedrále je věc zcela unikátní, kterou obdivují turisté a hosté i z daleké Ameriky.
Polští hosté připomněli, že polské korunovační insignie se staly válečnou kořistí a byly roztaveny, což je nesmírná ztráta pro polský národ.
Natož kard. Diviš odpověděl, že už ví, proč Češi nemají dosud euro, proč by …když mají korunu.
Na dotaz, zda Wawelská katedrála má katedrální muzeum. Odpověděl kard. Že již od konce 19. století, jsou zde předměty nalezené v královských hrobech, cenné dary apod. Je škoda, že Praha takové muzeum nemá, ale Poláci nám budou přát, abychom ho v budoucnu měli.
Na dotaz, že polský ministr od svátku Všech svatých do začátku adventu a v době Dne polské státnosti 11. Listopadu (vznik polské republiky 1918) vyhlásil volný vstup na Wawelu a v katedrále a vyzval Poláky k návštěvě tohoto významného místa. Zda o podobném kroku není uvažováno u nás, např. od 28. Října do 17. Listopadu – je po sezoně. Odpověď kardinála Duky, že by to bylo velmi záslužné, ale situace je zatím složitá. Řada návštěvníků se chová velmi nevhodně. Oděvy počínaje, až olamováním a poškozováním interiéru katedrály konče. Uhlídat tyto negativní jevy je těžké a do budoucna by se měla zvýšit kvalita průvodcovské služby jak vědomostní, tak i práce s turisty, aby k těmto jevům docházelo co nejméně.
Připomněl, že by přivítal, kdyby katedrálu navštívilo více dětí a mládeže. Že vstupenka pro školy je cenově velmi příznivá, ale toto nelze říci o vstupence rodinné, kde by musela mít rodina nejméně 10 dětí, aby byla cena přijatelná. Zde vidí kardinál Duka rezervy a prostor k dalšímu jednání, jakož i ve zdůraznění národního a státního rozměru katedrály.
Dále byl dotaz na příčiny trojího dělení Polska, což byl dotaz velmi rozsáhlý, ale přesto zodpovězený, že toto období se i dneska těší zájmu historiků. V samotném Polsku existují dva názorové proudy, jeden Varšavský a jeden Krakovský. Zatímco jedni vidí příčiny hlavně ve vnitřním napětí a nejednotnosti, tak druzí zdůrazňují i rozsáhlé zájmy okolních sousedů, které byly pro polskou vnitřní politiku velmi obtížně zvládnutelné.
Dále bylo připomenuto, že v současné době je sbírka knížat Czartoryjských umístěna v několika náhradních prostorách a nejznámější obraz „Dáma z hranostajem“ je nyní na Wawelu (dříve byl ke spatření na Krakovském starém rynku v prvním patře soukenických krámů).
Na dotaz, že kardinál Diviš doprovázel Jana Pavla II na tolika místech svět a viděl mnoho katedrál, která z nich byla ta nejkrásnější odpověděl kardinál Diviš bez přemýšlení že ta nej….jeho srdci je a bude právě ta Krakovská, že domov a vlast má člověk právě a jenom jednu.
Panu kardinálovi jsme poděkovali za jeho vzácný dar Relikvii Jana Pavla II a popřáli šťastnou cestu domů.
Kardinál Dominik Duka pozval všechny přítomné na příští setkání za rok, to bude 1700 let od vydání ediktu Milánského, takže přijedou do Prahy na jeho pozvání zástupci katedrály v Miláně.
A nás pozval do té naší….národní…katedrály sv. Víta s rodinami, s dětmi a se svým srdcem…..