<srpen 2016>
poútstčtsone
25262728293031
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930311234

Pravidelné bohoslužby

    Pondělí – Čtvrtek                    7:00

    Pátek                         7:00 a 18:00

    Sobota                                   7:00

    Neděle                       8:30 a 10:00

  Více                      Mimořádné bohoslužby

Pravidelná otevírací doba

    Pondělí – Sobota        9:00 – 16:40

    Neděle                     12:00 – 16:40

  Více                                          Výjimky

Navštivte také

Historie a dědictví > Svatovítský poklad

 

Svatovítský poklad

 

Dne 16. prosince 2011 byla otevřena stálá expozice Svatovítského pokladu v kapli sv. Kříže na II. hradním nádvoří. Expozici spolupořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze a Správa Pražského hradu. Návštěvníkům je tak umožněno shlédnout 139 exponátů - tedy výběr z celého pokladu. Tato expozice je plánována na 10 let. Nejsou zde vystaveny předměty - především relikviáře - které se používají při liturgických slavnostech. Návštěva této expozice je pozoruhodná z hlediska kunsthistorického i zlatnického, ale především je to duchovní zážitek, protože představuje průřez duchovním životem celých generací, které žily v Praze a našem státě.

 

Adresa výstavy

Kaple sv. Kříže na Pražském hradě - II. nádvoří

 

Otevírací doba

Letní (duben až říjen) 10:00 – 18:00
Zimní (listopad až březen) 10:00 – 17:00

 

Vstupné do Svatovítského pokladu.
   Plné  Sleva (*)  Rodinné (*)
Svatovítský poklad  300 Kč  150 Kč  600 Kč

* Slevy vstupného

  • studenti, senioři, držitelé průkazu ZTP
  • rodinné vstupné (1 až 5 dětí od 16 let a max. 2 dospělé osoby)

Vstupné pro třídy základních škol

  • žáci základních škol s pedagogickým doprovodem po předložení jmenného seznamu potvrzeného školou (vstupné pro skupinu v max. počtu 30 žáků + 2 osoby doprovodu) 150 Kč

Pozn.:

  • v ceně vstupenky je zvukový průvodce (Audioguide)
  • v prostoru výstavy je možno zakoupit katalog stálé expozice Svatovítského pokladu (490,- Kč)
  • z kapacitních důvodů není expozice zařazena do prohlídkových okruhů Pražského hradu 
  • kapacita sálu je limitována počtem 40 osob

Mapa


Historie pokladu

Od dob svatého Václava až do Karla IV.

Počátky Svatovítského pokladu mají praděpodobně přímou souvislost se zbudováním první svatyně svatého Víta, kterou nechal postavit na Pražském hradě kníže svatý Václav (922/5-935). Ve skvostné schránce tu byla zejména na odiv vystavena relikvie, jež ke stavbě této svatyně dala podnět, totiž rameno svatého Víta, které obdržel svatý Václav od německého krále Jindřicha. Kosterní pozůstatky z ruky svatého Víta byly, jak vysvítá z historických záznamů, uložené v pozlacené schránce posázené kamejemi mající tvar ruky. K relikvii svatého Víta se brzy připojily ostatky svatého Václava, jenž zde byl roku 939 slavnostně pohřben. Byly tu uloženy i památky, které po něm zůstaly: jeho meč, kopí, přilbice a brnění. Nejstarší inventář pokladu uvádí vzácnou památku po svaté Ludmile, korouhev, kterou sama světice zhotovila. Některé ostatky přinesla Pražskému kostelu z Říma roku 971 Mlada, sestra knížete Boleslava II.. Ta je dostala darem od papeže Jana XIII. Zřízení biskupství v roce 973 mělo určitě velký vliv na příliv darů a chrámového náčiní, ale dokladů se dochovalo poskrovnu. Neobyčejnou měrou byl Svatovítský poklad obohacen díky hojné kořisti, kterou přivezl Břetislav ze své válečné výpravy do Polska v roce 1039. Šlo především o ostatky svatého Vojtěcha. Když ve druhé polovině XII. století byla na místě skrovného kostelíka vystavěna nádherná bazilika, založená Spytihněvem a Vratislavem, byly všechny skvosty přeneseny do nové svatyně.

Staré prameny dokládají, že poklad byl nejen rozhojňován, ale i pleněn. Zejména za vlády Svatoplukovy (1107-1109). Biskup Heřman musel vydat knížeti z pokladu sedmdesát hřiven zlata pro krále Jindřicha. Ale škoda tehdy způsobená byla zanedlouho napravena štědrostí zbožných dárců. Biskup Menhart pak horlivě pečoval o výzdobu svatyně jemu svěřené. Obnovil hrob svatého Vojtěcha (1129) a ozdobil jej zlatem, stříbrem i křišťálem. Mnohé z ostatků, které Menhart a jiní před ním Svatovítskému kostelu věnovali, byly zničeny požárem při obléhání Prahy roku 1142. Když byl vyhořelý chrám opravován, byla nalezena hlava svatého Vojtěcha a ze srsti tkané roucho svatého Václava. Od těch dob je lebka svatého Vojtěcha chována ve zvláštním relikviáři. Z doby XIII. století patří k nejpřednějším dobrodincům Svatovítského kostela kapitulní děkan Vít (1235-1271), neobyčejně obětavý mecenáš, jenž jej dal vyzdobiti velkým nákladem a opatřoval vše, čeho bylo k bohoslužbám potřeba. Také členové panovnické rodiny pamatovali v této době na chrám skvostnými dary (Konstancie, druhá manželka Přemysla Otakara I., král Přemysl Otakar II. a mnozí další).

Nahromaděný chrámový poklad byl valně ztenčen svatokrádežnými loupežemi Oty Braniborského (1279-80), nechvalně proslulého poručnictvím za nezletilého Václava II. Toto plenění později napravil sám král Václav II., kterému pomáhal a dobře radil biskup Tobiáš (1279-1296). Bylo ještě mnoho dárců, kteří přispěli ke slávě pokladu a které není možno zde jmenovat, než přišel dárce nejznámější, a to kralevic Karel, pozdější český král a římský císař Karel IV.

 

Doba Karlova

Již v roce 1333, ještě než se stal králem, postaral se mladý kralevic o rozšíření Svatovítského pokladu. Dokonce i jeho otec, český král Jan Lucemburský, který byl v neustálé finanční tísni a z pokladu bral, zavedl v roce 1341 pro všechny stříbrné doly povinný desátek pro kapitulu z toho, co doly odváděly do královské pokladny. Dalšími skvostnými dary přispěla do pokladu i první Karlova manželka Blanka z Valois. V roce 1346 dal král Karel zhotovit královskou korunu, která byla vložena na lebku svatého Václava a která se směla používat pouze při korunovaci. Dodnes se jí říka Svatováclavská koruna. Karel IV. za dobu svého panování shromáždil tolik vzácných předmětů a relikvií, že není možné je na tomto malém úseku vyjmenovat. Doporučujeme proto každému, kdo má o historii pokladu zájem, publikaci Dr. Antonína Podlahy a Eduarda Šitllera Chrámový poklad u sv. Víta v Praze. Král Karel zavedl i bohoslužby, které umožňovaly prostému lidu pravidelně shlédnout některé ostatky shromážděné v pokladu. Tím chtěl král povznést vdělanost i náboženské cítění Čechů. Součástí pokladu z té doby nejsou jen bohoslužebné předměty, ale i královské darovací listiny, jakož i další cenné texty. Bohužel z oslňujícího bohatství uměleckých výtvorů se zachovalo jen málo. Valná většina skvostů, kterou pro chrám vytvořila doba Karlova, vzala za své v pozdějších nepříznivých dobách. O bohatství a nádheře Svatovítského pokladu se můžeme dočíst už jen ve starých inventářích.

 

Historie do dnešních dnů

Snad nejvzácnějším darem z pozdější doby byla tumba svatého Václava bohatě zdobená zlatem. Bohužel zlato vzalo za své při obléhání hradu Karlštejna, neboť za něj byl vyplacen žold posádce. V dobách válek a nepokojů se poklad stěhoval, a to vždy na hrad, jenž byl na tu dobu nedobytný. Jednou to byl Karlštejn, jindy hrad Ojvín, jindy zase Zvíkov. I v pozdějších dobách byl poklad hojně obdarováván (např. Zdeňkem Lvem z Rožmitálu, arcibiskupem Berou z Dubé a dalšími).

Nejhorší doby pro chrám i jeho poklad nastaly v době kalvínské po roce 1619. To bylo ničení ve velkém. Za své vzaly obrazy, plastiky i kříže. Dokonce došlo i ke krádežím bohoslužebných předmětů. Stále se však našli noví mecenáši, kteří do pokladu vkládali. Ne však už v takové míře jako v minulosti. Za vlády Habsburků se do pokladu dostaly pohřební říšské korunovační klenoty a další předměty z korunovace panovníků. Dnes je poklad uchováván ve Svatovítské katedrále v nové (Hilbertově) pokladnici.

 

Další informace o Svatovítském pokladu najdete na stránkách kultura na hradě.