Dnes je otevřeno pro turisty:
09.00 - 17.00
09.00 - 17.00
Mše svaté online
Pravidelné nedělní mše svaté v 10:00 i všechny velké mimořádné bohoslužby můžete sledovat v přímém přenosu i z archivu na naší online katedrální televizi.
09.00 - 17.00 hod.
Turistický provoz
07.00 hod.
Mše svatá
Celebruje P. Jozef Sudor, farní vikář
Informace o vstupném
| +420 224 372 423, +420 224 372 434 | |
| info@hrad.cz |
Pražský hrad – hlavní okruh
| Dospělý | 450 Kč |
| Děti, studenti, senioři (mládež od 6 do 16 let, studenti SŠ/VŠ do 26 let, senioři od 65 let (včetně)) | 300 Kč |
| Rodinné vstupné (1-5 dětí do 16 let + max. 2 dospělí) | 950 Kč |
Jižní věž katedrály sv. Víta
| Dospělý | 200 Kč |
| Děti, studenti, senioři (mládež od 6 do 16 let, studenti SŠ/VŠ do 26 let, senioři od 65 let (včetně)) | 150 Kč |
| Rodinné vstupné (1-5 dětí do 16 let + max. 2 dospělí) | 500 Kč |
Katedrála sv. Víta
| Pondělí–Sobota: | 9.00–17.00 |
| Neděle: | 12.00–17.00 |
Areál Pražského hradu
| Pondělí–Neděle: | 6.00–22.00 |
Umělecká díla v katedrále
Výjevy z Bible i mementa králů. V katedrále svatého Víta na Pražském hradě vás ohromí stovky uměleckých děl, za nimiž stojí například Alfons Mucha, František Kysela, Max Švabinský a řada dalších českých i zahraničních autorů. Seznamte se s některými z nich.
Aktuality & články
-
Varhany pražské katedrály – III. díl
12. 11. 2026Pohled na Wohlmutovu kruchtu v severní části transeptu, která sem byla přemístěna přesně před sto lety, zaujme návštěvníka zejména nádhernou barokní varhanní skříní, která se vzpíná do výšky přes třicet metrů až pod klenbu. Velikost nástroje ještě umocňují další prospektové píšťaly v prvním patře kruchty. Návštěvníkům katedrály se tak může zdát, že na Wohlmutově kruchtě stojí vskutku obří nástroj, vybudovaný přes dvě podlaží chrámu. Tím spíše, že barevné řešení varhanní skříně je v prvním patře téměř totožné, kdy světle zelené dřevěné sloupky jsou doplněny matným zlacením a tmavě červenými konturami. Jedná se však o dva samostatné nástroje, navíc z různých historických období. Dlužno dodat, že ty nádherné barokní varhany ve druhém patře kruchty jsou dnes již jen nefunkční kulisou. Hlas varhan zde můžeme posledních sto let slyšet pouze z prvního patra kruchty.
-
Varhany pražské katedrály – II. díl
11. 11. 2026Zlomovým rokem pro levobřežní část Prahy, Pražský hrad, katedrálu i její varhany byl rok 1541. V suchých a větrných jarních dnech vypukl v místě dnešního Malostranského náměstí požár, který se postupně rozšířil na celou Malou Stranu a Hradčany a zdevastoval také rozestavěnou katedrálu. Škody na budovách byly obrovské a konkrétně pro katedrálu znamenaly zejména zřícení hlavní lodi, která byla v té době pravděpodobně již téměř dokončená, i rozestavěné severní věže, která již nikdy poté nebyla obnovena a dodnes z ní zbyly pod dlažbou Vikářské ulice pouze základy.
-
Varhany pražské katedrály – I. díl
4. 11. 2026Letošní rok se nepochybně zapíše do tisícileté stavební historie naší katedrály významným způsobem. Po řadě let se v ní díky štědrosti velkého množství dárců a úsilí mnoha odborníků naplno rozezněly dlouho očekávané velké varhany na západní kruchtě, které vyrobila firma Gerharda Grenzinga, německého mistra žijícího a působícího ve Španělsku. Již déle než dva měsíce je tak můžeme slyšet nejen při koncertech mezinárodního varhanního festivalu Svatovítské varhanní večery, ale také při liturgii o nedělích a slavnostech. To je také hlavní účel existence kostelních varhan, aby hrály ke chvále a oslavě našeho nebeského Otce.
-
O hudebních nešporách s hudebním ředitelem katedrály Ondřejem Valentou
3. 11. 2026V říjnu začal v katedrále nový liturgický cyklus svatovítských hudebních nešpor. Má za cíl propojit hudební projev s bohoslužbou slova. Prvotní nápad vzešel od našeho hudebního ředitele pana Ondřeje Valenty. Zeptali jsme se ho proto na pár otázek, které poodhalují, co nás vedlo k provedení nového pravidelného liturgického cyklu.
-
Výročí 500 let od nástupu Habsburků na český trůn
21. 10. 2026Ve čtvrtek večer bude v naší katedrále slavit mimořádnou pontifikální mši svatou arcibiskup pražský a primas český Mons. Stanislav Přibyl. Připomeneme si při ní zvlášť významné kulaté výročí, protože dne 23. října uplyne přesně 500 let od chvíle, kdy byl českým králem zvolen Ferdinand I. Habsburský. Ten byl manželem české princezny Anny Jagellonské, jejíž bratr Ludvík v srpnu téhož roku tragicky zahynul v bitvě u Moháče. Do naší katedrály opět zavítá také arcivévoda Karel Habsbursko-Lotrinský, současná hlava této významné evropské dynastie, nejstarší vnuk posledního českého krále, blahoslaveného Karla, zároveň tedy pretendent rakouského, českého a uherského trůnu, který do naší země často a rád jezdí.
-
Výročí 190 let od poslední královské korunovace v katedrále – IV. díl
17. 10. 2026Náš císař a král Ferdinand V. Dobrotivý proslul mimo jiné svojí mimořádnou štědrostí a dobrosrdečností. Samotné korunovační dary věnoval na charitativní účely, sbírkami desítek obrazů podpořil Akademii výtvarných umění ve Vídni a nejinak tomu bylo i v Čechách, kde se stal jedním z nejvýznamnějších mecenášů v oblasti kultury, architektury a stavitelství. Na různé projekty a charitu v Českém království věnoval v součtu několik milionů zlatých. Stranou jeho pozornosti nezůstala ani naše katedrála, ve které byl korunován českým králem. Patřil k nejvýznamnějším donátorům a podporovatelům její dostavby. Dlužno dodat, že ani jeho nástupce František Josef I. nezůstal pozadu a dostavbu naší katedrály podpořil obrovskými sumami. Oba císařové také přispěli významnými částkami na stavbu pražského Národního divadla. Do doby dlouholetého pražského pobytu císaře v důchodu spadá také založení Jednoty pro dostavění chrámu svatého Víta na Hradě pražském a posledních 15 let svého života tak byl císař očitým svědkem stavební činnosti na jeho opravách a dostavbě, přestože pokročilejších fází budování západního průčelí s věžemi a hlavní lodi se již nedožil. Ve středověké části katedrály však na něj nalezneme jednu zcela konkrétní památku. Jedná se o pozoruhodný novogotický oltář v kapli sv. Jana Křtitele, kam několikrát do roka zavítáme v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Císař byl jeho donátorem a jeho jméno je vepsáno do kamene na boční straně oltářní mensy.
Virtuální prohlídka
Dechberoucí atmosféru, kterou skrývá chrám, budovaný již od 10. století, nahradit nedokážeme. Přesto s námi můžete online nahlédnout za bránu Pražského hradu, katedrály samotné i do míst, která zůstávají při běžných prohlídkách skryta.
Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení