Putování po katedrále zamíří ve čtvrtek 19. září do Ostatkové kaple

Putování po katedrále zamíří ve čtvrtek 19. září do Ostatkové kaple

Ve čtvrtek 19. září na svátek sv. Januária nás zavede náš cyklus Putování po katedrále do jedné z nejstarších a nejcennějších kaplí v chórovém ochozu chrámu, vybudované prvním dómským stavitelem Matyášem z Arrasu.

Jak už název této kaple napovídá, je v ní umístěna velká sbírka vzácných relikvií světců, pocházejících často např. z Východořímské říše, odkud je pro pražskou katedrálu získal císař Karel IV. Jedná se mimo jiné o tzv. karlštejnské ostatky, umístěné dříve v kapli sv. Václava, později přenesené do retáblu nově zbudovaného barokního oltáře v této kapli, který je zhotoven jako ostatková skříň. Relikvie biskupa, mučedníka a světce Januária, který se stejně jako hlavní patron katedrály sv. Vít stal obětí pronásledování křesťanů císařem Diokleciánem na počátku 4. století, však zaujímá na oltářním retáblu výsostné místo. Nenápadný dřevěný relikviář sv. Januária, potažený tmavě červenou látkou a zdobený stříbrnými ozdobami, byl darován naší kapitule v roce 1709 místokrálem Neapolským Jiřím Adamem z Mitrovic. Umístěn je v prosklené vitríně, osazené přímo uprostřed oltářního retáblu.

Samotná kaple je často nazývána také jako Saská. Polychromovaný erb Saského vévodství, ze kterého pro změnu získal kníže Václav od tamního vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka ostatky hlavního patrona katedrály sv. Víta, je umístěn na severní stěně této kaple, vysoko nad hrobem krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. a jedná se údajně o nejstarší známé a dochované kamenosochařské dílo kamenické huti po příchodu Petra Parléře do Prahy. Další erb Saska nalezneme na poškozeném gotickém oltářním antependiu. Původní oltář nechal zbudovat saský vévoda a říšský kurfiřt Rudolf I., blízký příbuzný druhé manželky Karla IV. Anny Falcké.

Velmi vzácná kamenosochařská díla funerální architektury z dílny Parléřovy huti jsou umístěna při bočních stěnách této kaple a jedná se o opukové náhrobky prvního dědičného českého krále Přemysla Otakara I. a slavného krále železného a zlatého, Přemysla Otakara II., vévody rakouského, štýrského a korutanského, pána z Chebu a Pordenone. Náhrobky těchto slavných českých králů se sochami jejich ležících postav jsou značně poškozené v důsledku kalvinistického plenění katedrály v roce 1619. Jejich tělesné ostatky sem nechal přenést císař Karel IV. z původní románské baziliky sv. Víta, která začala být v době působení Petra Parléře v důsledku pokračujících prací na gotické katedrále postupně odbourávána.

Zajímavostí je kamenný práh z červeného mramoru před kaplí, který vykazuje hluboké poškození po dopadu dělové koule. Tato koule je zavěšena na řetězu na levém pilíři Ostatkové kaple přímo nad tímto místem poškození a jedná se o památku na největší vojenský útok na Prahu v dějinách. Po vítězné bitvě u Štěrbohol na jaře roku 1757 oblehla vojska pruského krále Friedricha II. Velikého Prahu, kterou téměř dva měsíce její dělostřelectvo bombardovalo z přilehlých návrší. Prusové vystřelili desítky tisíc dělových koulí, a granátů a přes 500 zápalných střel. Ušetřena nezůstala ani naše katedrála, která byla značně poškozena, bylo v ní nalezeno údajně 770 dělových koulí a zápalný granát zcela zničil velké renesanční varhany na Wohlmutově kruchtě. Zničena byla i socha svatého Víta na jeho hrobě, která musela být nahrazena replikou a severní obvodový plášť chóru a opěrný systém dodnes nesou mnohačetné stopy po dopadech pruských dělových koulí.

 

Nelze pominout ani malířskou výzdobu kaple, kde se nám na její jižní stěně nad hrobem Přemysla Otakara I. dochovala gotická malba Klanění Tří Králů, připisována někdy Mistru Theodorikovi nebo Mistru Třeboňského oltáře. Malbu zrestauroval v roce 2015 akad. mal. Jan Živný. Kompozici vitráží zpracovali předposlední dómský stavitel Josef Mocker a malíř církevního umění František Sequens, vyrobeny pak byly v tyrolském Innsbrucku.

Vzhledem k velkému množství relikvií, vzácných uměleckých děl a mimořádně bohaté stavební historii vám přineseme další informace o této kapli v samostatných článcích, které připravujeme.

 

Text i foto: Ing Ondřej Stříteský  

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení