Pozornějšímu návštěvníku pražské katedrály i dalších chrámů v českých zemích a v Evropě neunikne, že samotné Narození Páně a klanění pastýřů je věnováno poměrně málo obrazů a soch. Většinou se setkáme pouze s dočasně instalovaným Betlémem, který je podle tradice inspirován svatým Františkem z Assisi. Ten měl v roce 1223 v městečku Greccio poprvé sehrát scénu Narození Páně formou živého Betlému. Za tím účelem dokonce svatý František žádal papeže Honoria III. o speciální povolení, které obdržel. Ne vždy však tradice stavění betlémů zažívala příznivé časy. V 18. století proti ní zakročila kupodivu velmi zbožná katolická panovnice Marie Terezie, která se ji neúspěšně snažila potlačit. Důvodem bylo, že stavbu betlému považovala za církvi nedůstojnou.
Mnohem častější vánoční scénou, která je i v naší katedrále zobrazena trvale a je součástí několika oltářů, je klanění Tří Králů. Obrazy a plastiky z různých staletí svědčí o tom, že v průběhu dějin byla právě tato slavnost, nazývaná také jako Epifanie neboli Zjevení Páně tím podstatným svátkem a vrcholem Vánoc. Příchod Ježíše Krista na svět totiž oslavujeme během roku vícekrát. Poprvé se tak děje již 9 měsíců před Jeho narozením, a to o slavnosti Zvěstování Páně. Tu oslavujeme dne 25. března a je to ten den, kdy se Kristus stal člověkem a byl počat z Ducha Svatého. Samotné narození Ježíšovo pak defacto předchází další události, kdy se Ježíš dá poznávat jako očekávaný král a Spasitel a kdy se mu přicházejí poklonit mudrci z východu, kteří ho obdarovávají jako krále.
Nádhernou scénu Klanění Tří Králů můžeme vidět na oltáři v kapli svatého Ondřeje. Ten je zhotoven z bílého carrarského mramoru a pro katedrálu jej zakoupil probošt naší metropolitní kapituly Adolf Würfel za 40 tisíc zlatých při příležitosti oslav 900 let od založení kapituly v roce 1875 přímo od jeho autora v Římě. Retáblu oltáře dominuje scéna Kristova ukřižování a více podrobností jsme o něm přinesli v článku věnovaném kapli svatého Ondřeje. Detail si můžete prohlédnout na úvodní fotografii k našemu článku.
Fresku s klaněním králů můžete obdivovat i v průběhu mší svatých z cyklu Putování po katedrále
Druhý obraz znázorňující Pannu Marii s Ježíšem na klíně, kterému se klaní Tři králové, je podstatně starší. Jedná se o jednu z mála dochovaných původních gotických maleb v nejstarší části naší katedrály, vybudované již jejím prvním stavitelem Matyášem z Arrasu, a to v Saské kapli. K Panně Marii s Ježíškem na klíně přicházejí tři muži odění v královských pláštích, dva z nich mají na hlavách zlaté koruny a přinášejí narozenému králi Židů dary v podobě zlata, kadidla a myrhy. Malba je provedena olejovými barvami přímo na kamenné kvádry. Autor není znám, dle použitých technologií mohl malbu zhotovit Mistr Theodorik působící na hradě Karlštejně, někdy je připisována Mistru třeboňského oltáře. Jedná se tak o středověké dílo mimořádné hodnoty.
Středověký oltář tzv. Čimelická archa
Opomíjena bývá novogotická dostavba katedrály, která vznikala až v 19. a ve 20. století, avšak zapomínáme na ni neprávem. Umělecká díla do ní dodávali velmi významní autoři našich moderních dějin, paradoxně však i v ní najdeme vzácné gotické památky. Donátoři nových kaplí, kterými byly i významné šlechtické rody, pořídili pro dostavbu katedrály vzácná historická umělecká díla nedozírné hodnoty. Scénu Klanění Tří Králů tak můžeme vidět i v kapli Schwarzenberské, které jinak dominuje moderní vitráž Karla Svolinského. Retábl oltáře však tvoří pozdně gotická, tzv. Čimelická archa z období okolo roku 1500. Panna Maria s narozeným Ježíšem zde přijímá tradiční dary svatých Tří Králů.
Velmi vzácný obraz trůnící Madony s narozeným Ježíšem ve společnosti světců pak nalezneme hned v první kapli u vstupu do katedrály, kde je od roku 2018 pohřben Josef kardinál Beran. Rod Bartoňů z Dobenína, který je donátorem této kaple, sem pořídil z Itálie oltář z let 1370 – 1390. Autorem maleb na jeho retáblu je benátský malíř Jacobello di Bonomo.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
Foto: Radoslav Vnenčák
