3. 12. 2025

Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

Ačkoliv jedním z nejdůležitějších úkolů katedrálních kapitul je vedle péče o katedrálu také podpora diecézního biskupa při správě diecéze a vztah k biskupovi je tak velmi blízký, sám biskup členem kapituly není a nestojí tedy v jejím čele. Kapituly fungují nezávisle, dříve se dokonce v době uprázdnění biskupského stolce ujímaly řízení diecéze a nového diecézního biskupa volily. A kanovníci ze svého středu pak vybírají své vlastní představitele. Nejčastěji to jsou právě probošt a děkan a nejinak je tomu v případě naší metropolitní kapituly. Slovo probošt vzniklo z latinského praepositus, které v doslovném překladu znamená představený. Do jisté míry lze říci, že pro kapitulu je probošt jakousi obdobou opata kláštera, přestože kapituly se od mnišských řádů nebo řádů řeholních kanovníků svým postavením pochopitelně liší. Obdobně jako opati klášterů mají často i probošti katedrálních nebo kolegiátních kapitul právo užívat pontifikálie, tj. biskupskou mitru a berlu. Pražská metropolitní kapitula však disponuje unikátním privilegiem, kdy toto právo od roku 1476 náleží úplně všem jejím kanovníkům, nikoliv pouze proboštovi. Toto privilegium naší kapitule udělil sám papež Sixtus IV.

Nový probošt při celebrování mše svaté v katedrále

Sám probošt naší kapituly však disponuje dalšími unikátními privilegii, které u jiných kapitul nejsou obvyklé. Jedním z nejvýraznějších je držení jednoho ze sedmi klíčů od korunní komory. Společně s pražským arcibiskupem je držitelem klíče od samého vzniku této tradice, tj. od roku 1791, roku korunovace Leopolda II. českým králem. Naše katedrála je zároveň korunovačním kostelem českých králů a korunovační klenoty jsou trvale uloženy právě v ní. A úlohy našeho probošta při české královské korunovaci jsou samy o sobě dost významné. Právě probošt totiž korunovační klenoty ke korunovaci českého krále vydával a po korunovaci je opět vracel jejich skutečnému vlastníkovi, kterým je věčný panovník české země, náš svatý kníže Václav. Proboštovi naší metropolitní kapituly také náleží titul „první prelát Českého království.“

Mezi probošty stejně jako mezi děkany naší kapituly byla řada velmi významných osobností českých dějin. Již děkan Kosmas připomíná svého současníka, probošta Marka, který provedl rozsáhlou reformu kapituly a života kanovníků. Někteří naši probošti se později stali pražskými arcibiskupy. Mezi nejznámější z nich patří druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi, dále Daniel Josef Mayer z Mayernu a Antonín Petr Příchovský z Příchovic. Kromě pozdějších arcibiskupů to byli také správci arcidiecéze během sedisvakance v 15. a 16. století či jiné významné osobnosti jako byl Jindřich Scribonius Píšek z Horšova Týna, Václav Vojtěch z Herites, Adolf Würfel, Antonín Hora nebo Eduard Tersch. Z nedávné minulosti pak mnoho z nás dobře pamatuje na našeho probošta Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, velmi oblíbeného a laskavého člověka, titulárího biskupa litomyšlského, či jeho předchůdce Mons. Jana Lebedu, titulárního biskupa novenského.

Modlíme se za našeho nového probošta Zdenka, aby ho náš Pán neustále provázel v jeho službě kapitule a církvi svým požehnáním, našemu emeritnímu proboštovi Václavovi pak vyprošujeme dar zdraví a stále radostné mysli, aby nás nadále povzbuzoval svým moudrým a laskavým slovem na naší pouti ke Kristu.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

11. 6. 2026

V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.
V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

11. 6. 2026

Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.
Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

23. 5. 2026

Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.
Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

23. 5. 2026

V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.
V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

13. 5. 2026

O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.
V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

13. 5. 2026

Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.