Popeleční středou vstupujeme do postní doby

Popeleční středou vstupujeme do postní doby

Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

Po čtyřiceti dnech postu budeme následně znovu prožívat samotný vrchol liturgického roku, Svatý týden a Velikonoce, kdy budeme slavit Kristovu vykupitelskou smrt na kříži a následně jeho slavné vzkříšení a vítězství nad smrtí. Ke Kristovu utrpení a ukřižování budeme opakovaně obracet pozornost již i v průběhu samotné postní doby, neboť právě v tomto období koná církev většinou v pátek pobožnosti křížové cesty, která ve čtrnácti zastaveních připomíná poslední hodiny pozemského putování našeho Pána Ježíše Krista, od Pilátova soudu přes jeho cestu na Golgotu, přibití na kříž, smrt a uložení do hrobu. Samotným dnem slavení této památky pak bude Velký Pátek. I v naší katedrále můžeme zaměřit naši pozornost na mnoho obrazů Kristova utrpení, vzácných a zajímavých uměleckých děl z různých staletí, o kterých vám přinášíme seriál článků.

Samotná postní doba se však vztahuje k jednomu konkrétnímu časovému úseku ze života Pána Ježíše Krista, které trvalo právě čtyřicet dní. Jak popisují evangelisté Lukáš a Matouš, oba shodně ve čtvrtých kapitolách svých evangelií, po svém křtu v Jordánu odešel Ježíš na poušť, kde se čtyřicet dní postil, byl zde pokoušen od ďábla a jeho pokušení odolal. Nakonec ďábel nabízel našemu Pánu všechna království světa a jejich slávu, když před ním padne a bude se mu klanět. I to Kristus jednoznačně odmítl a vyzval Satana, ať ustoupí, neboť je psáno „Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.“ Satan nenabízel našemu Pánu nic než světskou slávu a moc, uznání v očích lidí. Nejen zde něco takového náš Pán jednoznačně odmítl.

Když pak Kristus visel na kříži, křičeli na něj kolemjdoucí: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“ A velekněží se zákoníky a staršími se mu posmívali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho!“ Kristus však nedbal těchto výzev, nepodlehl, aby demonstroval světu své božství a svoji moc, ale splnil vůli Otce.  

Sám svatý apoštol Petr, o kterém Kristus řekl, že je skálou, na které zbuduje svoji církev, nechtěl přijmout skutečnost, že jeho Pán bude muset mnoho vytrpět a že bude zabit. A začal Pána Ježíše kárat: „Bůh tě chraň, Pane, to se ti nesmí stát!“ A na to mu Ježíš odpověděl: „Odstup ode mě, satane! Svádíš mě, protože nemáš na mysli věci božské, ale lidské.“ „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. Kdokoli by si chtěl zachránit život, ztratí jej, ale kdokoli by ztratil svůj život pro mě, ten jej nalezne. Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? Co dá člověk na oplátku za svůj život?“ A když byl Kristus zatčen v Getsemanské zahradě, horlivý Petr vytasil meč a uťal jednomu ze služebníků velekněze Kaifáše ucho. Petr byl připraven svého Pána bránit světskými prostředky. Ježíš ho však napomenul a vyzval, aby meč schoval: „Kdo se chápe meče, mečem zajde!“

K tomu nás má právě tento čtyřicetidenní půst vést. Chceme jít stále blíže a blíže k našemu Pánu Ježíši Kristu, chceme ho následovat a přijmout ho za svého Pána – a to tak, jak nám to on sám přikázal: Vzít svůj kříž, zříci se sám sebe a jít za ním.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • TISKOVÉ OZNÁMENÍ: Po téměř sedmi stoletích se spojí části vzácného starobylého rukopisu. Pražský fragment Markova evangelia zamíří na výstavu do Itálie

    TISKOVÉ OZNÁMENÍ: Po téměř sedmi stoletích se spojí části vzácného starobylého rukopisu. Pražský fragment Markova evangelia zamíří na výstavu do Itálie

    Mezinárodní výstava „MARKOVO EVANGELIUM. Sedm století. Tři zlomky. Jeden evropský příběh“ představí společně tři dochované části mimořádného raně středověkého rukopisu uchovávané v Praze, Cividale a Benátkách. Stane se tak poprvé od 14. století, kdy se části textu, po staletí uctívaného jako autograf evangelisty Marka, začaly oddělovat. Jeden z fragmentů získal císař Karel IV. a od té doby je tato vzácná archiválie uchovávána v Praze.

  • Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

    Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

    Posláním Kooperativy je chránit hodnoty, na kterých lidem záleží. Nové svatovítské varhany jsou nejen výjimečným dílem, ale také součástí kulturního dědictví naší země. Jsme hrdí a velmi rádi, že můžeme přispět k jejich ochraně a být partnerem tohoto mimořádného projektu. Není to jen hudební nástroj, ale symbolické završení téměř sedmi století historie nejvýznamnějšího českého chrámu, které spojuje špičkové řemeslo, umění i odkaz mnoha generací. V Kooperativě si vážíme možnosti podílet se na ochraně díla, které bude sloužit návštěvníkům, věřícím i milovníkům hudby po mnoho dalších desetiletí.

     

  • Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.

  • V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.

  • Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.

  • Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení