Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

Předvánoční snění jsme vám před pár dny přetrhli prvním dílem dvoudílného miniseriálu o vyplenění katedrály v roce 1619. Při tomto výbuchu lidové zlosti bylo zničeno mnohé z původního středověkého a raně novověkého mobiliáře katedrály, tedy alespoň to, co přežilo husitské bouře. Z toho, co zbylo se ve velké většině nedochovalo vůbec nic, ale spolu s fragmenty jedné z památek vás můžeme vzít na poutavou cestu kunsthistorií. 

Jedním z nejcennějších děl, které během kalvinistického pleněné katedrály zaniklo, byl deskový oltář s třídílným retáblem znázorňujícím Pannu Marii s Ježíšem na klíně, které se klanějí světice. Autorem oltářního obrazu byl významný německý renesanční malíř Lucas Cranach starší. Podobu oltáře bylo možné částečně zrekonstruovat na základě obrazu korunovace Matyáše II. českým králem z roku 1611, dochovaného ve sbírkách Národního muzea, kde je podoba tohoto oltáře zachycena. Z oltáře se nám ve sbírkách několika galerií a soukromých osob v Praze, Karlsruhe či Mnichově dochovaly i jeho fragmenty – obrazy světic, které byly z triptychu vyřezány, zatímco většina díla včetně obrazu Panny Marie byla pravděpodobně spálena.

 

Obraz korunovace Matyáše II. dochovaný ve sbírkách Národního muzea

 

Pokus o rekonstrukci původní podoby oltářního triptychu zpracovaný českou malířkou a restaurátorkou Mgr. Dagmar Hamsíkovou a Jindřichem Noskem ukazuje, jak velká část oltářního obrazu se zachovala. Není bez zajímavosti, že světice byly údajně namalovány jako portréty několika habsburských princezen.

 

Přibližná rekonstrukce triptychu od Dagmar Hamsíkové a Jindřicha Noska

 

Král Friedrich, který se považoval za legitimního českého krále, se tehdy zřejmě nechtěl dopustit jakéhokoliv činu, který by mohl být označen za akt proti císaři. Tuto hypotézu potvrzuje i zachování renesančního královského mauzolea v chóru katedrály, vybudovaného vlámským sochařem Alexandrem Collinem, ve kterém je pochován Ferdinand I. Habsburský, Anna Jagellonská a Maxmilián II. Toto nádherné dílo z bílého alpského mramoru se jako jedno z mála dochovalo až do dnešních dnů bez poškození. Královské mauzoleum můžeme vidět zobrazené i na dřevořezbě Kašpara Bechtelera zmíněné v předchozím článku, kde zůstává stranou pozornosti kalvinistů demolujících interiér katedrály. Cenné gotické náhrobky českých přemyslovských knížat a králů v kaplích chórového ochozu již však ušetřeny nebyly; např. soše ležící postavy krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. v Saské kapli tak chybí ruce, nos, část plnovousu i koruny.  

 

Světice údajně inspirované habsburskými princeznami

 

Vyplenění a zneuctění chrámu sv. Víta však hluboce zasáhlo české obyvatelstvo katolického i nekatolického vyznání, neboť i čeští luteráni a další nekatolíci považovali pražskou katedrálu za hlavní svatostánek země. Již v roce 1619 tak dle některých pramenů vzniká označení „zimní král,“ jako by jeho tvůrci nevěřili, že jeho vláda přečká zimu. Další osudy krále Friedricha a jeho ženy Alžbety byly skutečně neblahé. Po porážce vojsk krále Friedricha na Bílé hoře tento panovník postupně ztratil všechny své državy, byl nucen uchýlit se do exilu v nizozemském Haagu a později umírá jako vyhnanec v Mohuči. Sama královna Alžběta, dcera anglického a skotského krále Jakuba I. Stuarta, která se o vyplenění katedrály značnou měrou přičinila a nechala dokonce odstranit i kříž z Karlova mostu, postupně ztratila sympatie českého obyvatelstva a po útěku z Čech žila s králem nějaký čas v jejich novém nizozemském domově. Po vypuknutí anglické revoluce byl v roce 1649 popraven její bratr, anglický král Karel I. a moci v Anglii se posléze ujímá Oliver Cromwell jako lord protektor. Královna Alžběta se narozdíl od krále nakonec dočkala klidu a po návratu Stuartovců na anglický trůn se natrvalo usadila v rodné Anglii a místo posledního odpočinku nalezla v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství ve společnosti svých předků a příbuzných. Až do smrti se podepisovala jako královna česká.   

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský 

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení