Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

Předvánoční snění jsme vám před pár dny přetrhli prvním dílem dvoudílného miniseriálu o vyplenění katedrály v roce 1619. Při tomto výbuchu lidové zlosti bylo zničeno mnohé z původního středověkého a raně novověkého mobiliáře katedrály, tedy alespoň to, co přežilo husitské bouře. Z toho, co zbylo se ve velké většině nedochovalo vůbec nic, ale spolu s fragmenty jedné z památek vás můžeme vzít na poutavou cestu kunsthistorií. 

Jedním z nejcennějších děl, které během kalvinistického pleněné katedrály zaniklo, byl deskový oltář s třídílným retáblem znázorňujícím Pannu Marii s Ježíšem na klíně, které se klanějí světice. Autorem oltářního obrazu byl významný německý renesanční malíř Lucas Cranach starší. Podobu oltáře bylo možné částečně zrekonstruovat na základě obrazu korunovace Matyáše II. českým králem z roku 1611, dochovaného ve sbírkách Národního muzea, kde je podoba tohoto oltáře zachycena. Z oltáře se nám ve sbírkách několika galerií a soukromých osob v Praze, Karlsruhe či Mnichově dochovaly i jeho fragmenty – obrazy světic, které byly z triptychu vyřezány, zatímco většina díla včetně obrazu Panny Marie byla pravděpodobně spálena.

 

Obraz korunovace Matyáše II. dochovaný ve sbírkách Národního muzea

 

Pokus o rekonstrukci původní podoby oltářního triptychu zpracovaný českou malířkou a restaurátorkou Mgr. Dagmar Hamsíkovou a Jindřichem Noskem ukazuje, jak velká část oltářního obrazu se zachovala. Není bez zajímavosti, že světice byly údajně namalovány jako portréty několika habsburských princezen.

 

Přibližná rekonstrukce triptychu od Dagmar Hamsíkové a Jindřicha Noska

 

Král Friedrich, který se považoval za legitimního českého krále, se tehdy zřejmě nechtěl dopustit jakéhokoliv činu, který by mohl být označen za akt proti císaři. Tuto hypotézu potvrzuje i zachování renesančního královského mauzolea v chóru katedrály, vybudovaného vlámským sochařem Alexandrem Collinem, ve kterém je pochován Ferdinand I. Habsburský, Anna Jagellonská a Maxmilián II. Toto nádherné dílo z bílého alpského mramoru se jako jedno z mála dochovalo až do dnešních dnů bez poškození. Královské mauzoleum můžeme vidět zobrazené i na dřevořezbě Kašpara Bechtelera zmíněné v předchozím článku, kde zůstává stranou pozornosti kalvinistů demolujících interiér katedrály. Cenné gotické náhrobky českých přemyslovských knížat a králů v kaplích chórového ochozu již však ušetřeny nebyly; např. soše ležící postavy krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. v Saské kapli tak chybí ruce, nos, část plnovousu i koruny.  

 

Světice údajně inspirované habsburskými princeznami

 

Vyplenění a zneuctění chrámu sv. Víta však hluboce zasáhlo české obyvatelstvo katolického i nekatolického vyznání, neboť i čeští luteráni a další nekatolíci považovali pražskou katedrálu za hlavní svatostánek země. Již v roce 1619 tak dle některých pramenů vzniká označení „zimní král,“ jako by jeho tvůrci nevěřili, že jeho vláda přečká zimu. Další osudy krále Friedricha a jeho ženy Alžbety byly skutečně neblahé. Po porážce vojsk krále Friedricha na Bílé hoře tento panovník postupně ztratil všechny své državy, byl nucen uchýlit se do exilu v nizozemském Haagu a později umírá jako vyhnanec v Mohuči. Sama královna Alžběta, dcera anglického a skotského krále Jakuba I. Stuarta, která se o vyplenění katedrály značnou měrou přičinila a nechala dokonce odstranit i kříž z Karlova mostu, postupně ztratila sympatie českého obyvatelstva a po útěku z Čech žila s králem nějaký čas v jejich novém nizozemském domově. Po vypuknutí anglické revoluce byl v roce 1649 popraven její bratr, anglický král Karel I. a moci v Anglii se posléze ujímá Oliver Cromwell jako lord protektor. Královna Alžběta se narozdíl od krále nakonec dočkala klidu a po návratu Stuartovců na anglický trůn se natrvalo usadila v rodné Anglii a místo posledního odpočinku nalezla v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství ve společnosti svých předků a příbuzných. Až do smrti se podepisovala jako královna česká.   

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský 

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení