Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

O celosvětovém významu naší katedrály svědčí také četné odkazy ve Věčném městě, kdysi srdci někdejšího mocného římského impéria a posléze sídelním městě papeže, Kristova náměstka na Zemi a nástupce svatého apoštola Petra. Samotná stavba pražské katedrály, její světci a další osobnosti s ní spojené zanechali na nejvýznamnějších místech Říma mnohé zajímavé stopy, o kterých jsme pro vás připravili další seriál článků.

Že je naše katedrála největším chrámem v českých zemích, je všeobecně známá skutečnost. Ovšem ani v celosvětovém měřítku nezůstává příliš pozadu. Svědčí o tom samotná bazilika svatého Petra na Vatikánském pahorku, zbudovaná již ve 4. století císařem Konstantinem I. Velikým nad hrobem svatého Petra. Po velké přestavbě v 16. a 17. století, vedené mnoha významnými architekty v čele s Michelangelem Buonarrotim, Domenico Fontanou, Gian Lorenzo Berninim a Francesco Borrominim se z této baziliky stal ve své době největší kostel na světě. Ikonická Michelangelova kupole, vyznačující místo hrobu svatého Petra, patří již 400 let neodmyslitelně k panoramatu Říma a stala se vedle papežské tiáry a Petrových klíčů jedním z nejznámějších symbolů Svatého stolce. Pro svou velikost, bohatou výzdobu a těsné sousedství s Apoštolským palácem je často považovaná za hlavní kostel města Říma, ačkoliv římskou katedrálou je ve skutečnosti o něco menší Lateránská bazilika.

 

Červený půdorys naší katedrály načrtnutý přes černý půdorys baziliky svatého Petra

 

Odkazy na naši katedrálu a osobnosti s ní spojené nalezneme v této římské bazilice nejméně tři. Nejprve se podíváme na nádhernou mramorovou podlahu vykládanou mozaikami v hlavní lodi. Mezi barevnými geometrickými útvary, deskami z červeného porfyru a obřími erby papežů zde nalezneme také mosazným písmem vypsané názvy 26 největších světových katedrál, jejichž délka je mosaznými hvězdičkami vyznačena v měřítku v podlaze baziliky a je měřena vždy od závěru jejího chóru. Je však nutno dodat, že tento seznam je poplatný době svého vzniku. Nepočítal například s výstavbou ještě mnohem větší baziliky Panny Marie Královny míru v africkém Yamoussoukru, která byla vybudována až v 80. letech 20. století a svojí velikostí předčila samotnou baziliku svatého Petra.

 

Mosazný nápis

Deska s mosazným označením katedrály sv. Víta

 

Seznam největších světových katedrál vepsaný v bazilice svatého Petra řadí pražskou katedrálu s délkou 124 metrů již na 13. místo, a to hned za pařížskou katedrálu Notre Dame. Naše katedrála tak svojí velikostí co do délky předčí i tak významné světové chrámy jako je Lateránská bazilika (121 m), Westminsterská katedrála v Londýně (110 m), katedrála v Toledu (122 m), chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli (109 m) nebo katedrála sv. Patrika v New Yorku (101 m). V bohatě zdobené podlaze baziliky svatého Petra si tak zhruba v polovině délky hlavní lodi v desce z červeného mramoru můžeme přečíst nápis „ECCLESIA CATHEDRALIS S. VITI PRAGAE – M. 124“

Přes tuto skutečnost však naše katedrála nemůže s římskou bazilikou svatého Petra vůbec soupeřit. Jen na šířku by se do této baziliky vešla třikrát, klenby hlavní lodi a vysokého chóru dosahuje sotva do výšky dvou třetin výšky bohatě zdobených kleneb svatopetrské baziliky. Nesrovnatelné proporce obou chrámů můžete porovnat na obrázku, kde je červeně vyznačený půdorys pražské katedrály v měřítku zakreslen do půdorysu římské baziliky svatého Petra.

Text, foto a výkres: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

  • Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

  • Putování po katedrále 2026

    Putování po katedrále 2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení