Náš svatý kníže Václav se stal křestním patronem našeho slavného krále a císaře Svaté říše římské Karla Lucemburského, o kterém hovoříme jako o císaři Karlu IV., ačkoliv jakožto český král byl prvním tohoto jména. Karel IV. svého křestního patrona velmi ctil a zasvětil mu mimo jiné korunu českých králů, kterou také nazýváme korunou svatováclavskou. Středověké římské říši vládl jako císař v letech 1355 – 1378 a korunován byl v bazilice svatého Petra dne 5. dubna 1355 papežským legátem kardinálem Pierre de Colombiers. Právě od dob vlády císaře Karla IV. je datována úcta ke svatému Václavu v největší papežské bazilice a již v době Karla IV. měl být našemu hlavnímu zemskému patronu zasvěcen jeden z jejích oltářů.
První starořímská, později gotizovaná bazilika sv. Petra
V době císaře Karla IV. vypadala bazilika svatého Petra zcela jinak než dnes. Kostel nad hrobem svatého Petra založil již ve 4. století císař Konstantin a jednalo se tak ještě o starověkou římskou baziliku, která byla později upravena v gotickém slohu. V důsledku dlouhodobé nepřítomnosti papeže, který pobýval v Avignonu, však stejně jako jiné římské kostely a stavby značně zchátrala a už roku 1451 vydal papež Mikuláš V. dekret na výstavbu nového chrámu. Výstavba současné mohutné a bohatě vyzdobené renesanční baziliky probíhala od začátku 16. do II. poloviny 17. století a dokončována byla již v barokním slohu. Nad hrobem svatého apoštola Petra navrhl architekt Michelangelo Buonarroti mohutnou kopuli. Největší papežská bazilika v Římě tak zcela změnila své uspořádání a podobu, nicméně na hlavního patrona české země papež nezapomněl a oltář zasvěcený svatému Václavu tak dodnes stojí v severní části transeptu baziliky, na dohled od impozantního Berniniho baldachýnu uprostřed baziliky, pod kterým je pochován svatý apoštol Petr.
Kaple svatého Václava v bazilice svatého Petra, zleva obrazy svatého Cyrila, Václava a Metoděje
Velmi netradiční je ztvárnění svatého Václava na velkém obrazu umístěném v retáblu oltáře. Stejně jako mnoho dalších obrazů v této bazilice je řešen jako mozaika, ovšem natolik dokonale provedená, že laik ji od malovaného obrazu nerozezná. Mozaika byla zhotovena v roce 1740 dle originálu namalovaného v roce 1632 italským malířem Angelo Carosellim. Svatý Václav je zde vyobrazen zcela jinak, než jak jej známe například z naší katedrály. Namísto obvyklých atributů má na hlavně zlatou korunu a je oblečen v brnění a červeném plášti římského legionáře. Je opásán mečem a v ruce drží kopí s praporcem, na kterém je vyobrazena černá orlice, avšak bez plamínků, které k přemyslovské orlici patří. Na pozadí mozaiky je rovněž zobrazen basreliéf se scénou zavraždění svatého Václava jeho bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi. Po stranách oltáře pak jsou umístěny další mozaiky zobrazující svaté Cyrila a Metoděje. Umístění oltáře zasvěceného našemu hlavnímu zemskému patronu a zakladateli naší katedrály na tak významném místě je pro naši zemi a naši katedrálu velká pocta.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
Foto: Ing. Ondřej Stříteský, https://stpetersbasilica.info/Altars/StWenceslas/StWenceslas.htm
