Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

V lednu a únoru vzpomínáme zvláště na našeho děkana Antonína Podlahu, jednoho z nejvýraznějších pražských kanovníků a nesmírně činorodého kněze a později biskupa ve 20. století. Dne 22. ledna uplynulo 160 let od jeho narození a 14. února uplyne 93 let od jeho smrti. Tento náš kanovník se zapsal tučným písmem také do dějin české archeologie a památkové péče. Jeho intenzivní a plodná činnost v těchto i dalších oborech ho v roce 1903 přivedla až do České akademie věd a umění, v roce 1906 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk a v roce 1904 získal vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Místo svého posledního odpočinku pak nalezl v samotné nové arcibiskupské hrobce v severní boční lodi naší katedrály, přestože pražským arcibiskupem nebyl. Slavné vzkříšení tak očekává po boku arcibiskupů Františka Kordače, Karla Kardinála Kašpara, Františka kardinála Tomáška a Miloslava kardinála Vlka.  

Životopis Antonína Podlahy je velmi obsáhlý. Jen na vyjmenování jeho publikací a zásluh by tento článek nestačil. Jeho uspořádání knihovny pražské metropolitní kapituly je zpracováno velmi precizním způsobem a z jeho díla dodnes čerpají čeští památkáři a archeologové. Společně s vyšehradským kanovníkem Eduardem Šittlerem nově uspořádal chrámový poklad v nové Hilbertově klenotnici v severní boční lodi katedrály a účastnil se společně s dalšími odborníky průzkumu našich korunovačních klenotů, které byly vystaveny během svatováclavských slavností roku 1929 v hlavní lodi katedrály. Tehdy pro ně byla zhotovena nová neprůstřelná vitrína podle návrhu architekta Josefa Gočára, která se příležitostně používá k vystavování českých korunovačních klenotů až do dnešních dnů.

 

Mons. Podlaha se Svatováclavskou korunou

 

Zásluhy našeho děkana Podlahy o pražskou katedrálu dokládá také umístění jeho pískovcové busty na triforium v dostavěné novogotické části chrámu, kde nalezneme osobnosti spojené zejména s dostavbou. Vedle českých aristokratů a politiků zde nalezneme busty stavitelů Josefa Krannera, Josefa Mockera i Kamila Hilberta, arcibiskupů Schönborna a Schwarzenberga, kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu a právě děkana Antonína Podlahy. Nad ní je umístěna deska s nápisem „Dr. Antonín Podlaha, nar. v Praze r. 1865. R. 1903 stal se metropolitním kanovníkem, r. 1919 generálním vikářem a 1920 světícím biskupem. Vedle povolání kněžského a literární činnosti bohovědné věnoval se pracem historickým a archeologickým. R. 1903 jmenován byl členem České Akademie, r. 1909 členem uměleckého odboru Jednoty pro dostav. hlav. chrámu sv. Víta. Byl předsedou přípravného výboru pro oslavu svatováclavského tisíciletí a dal podnět k tomu, aby k oslavám byl dóm dobudován. R. 1929 v den sv. Václava otevřel dokončený dóm. Zemřel 14. II. 1932.“

 

Portrét Mons. Podlahy

 

V metropolitní kapitule působil Antonín Podlaha již od roku 1903, kdy byl zvolen kanovníkem. Následujícího roku byl instalován a vzápětí se stal kapitulním archivářem a knihovníkem. Za svého děkana ho kapitula zvolila v roce 1930, volba byla potvrzena papežem Piem XI., který ho ustanovil a následně byl slavnostně instalován. Biskupské svěcení přijal v roce 1920, o rok dříve se stává generálním vikářem pražské arcidiecéze.

O Msgre. Antonínu Podlahovi později napsal jeho velký ctitel, kapitulní probošt a další pražský světící biskup Jan Lebeda knihu „Sváteční člověk.“ O jeho významu svědčí také modlitba, jejíž text nalezneme nad jeho hrobem v katedrále:

„Všemohoucí Bože,

oslav mimořádně

svého věrného služebníka biskupa dr. Antonína Podlahu,

abychom získali nového přímluvce a orodovníka

před tváří tvé neskonalé velebnosti.

Skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Na našeho děkana Antonína Podlahu vzpomeneme ve výroční den jeho smrti dne 14. února při mši svaté v 7:00. Kéž ho náš Pán odmění za jeho věrnou službu a přijme ho do svého království!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení