Popeleční středa tento týden otevře postní dobu

Popeleční středa tento týden otevře postní dobu

Takzvanou Popeleční středou vstupujeme do čtyřicetidenního kajícího období, které předchází slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Podle jeho trvání se tato doba v latině nazývá Quadragesima, zatímco v českém jazyce je zdůrazněn její kající charakter a nazývá se dobou postní. V liturgickém roce se tak střídají období oslavující nejdůležitější události v dějinách spásy, kterým předchází doba určená ke ztišení, přípravě, očekávání, ale také k vnitřnímu usebrání, posílení svého vztahu k našemu Stvořiteli a Spasiteli prostřednictvím pokání a půstu, neboť i náš Pán Ježíš Kristus se po čtyřicet dní postil na poušti. Zatímco hlavní vánoční slavnost Narození Páně očekáváme po čtyři neděle v takzvané adventní době, přípravné období na velikonoční slavnost Zmrtvýchvstání Páně je delší a trvá šest týdnů. Podobně jako v adventní době z našich chrámů zmizí květinová výzdoba a budou se užívat liturgická roucha v kající fialové barvě.

Při ranní i večerní mši svaté o Popeleční středě je v katedrále i v jiných chrámech udílen takzvaný popelec. Jedná se svátostinu, kdy kněz učiní věřícím popelem znamení kříže na čele a pronese větu „Pamatuj, člověče, že jsi prach a v prach se obrátíš!“ případně také „Čiň pokání a věř evangeliu!“ Připomeneme si tak konečnost našeho pozemského bytí smrtelnost našeho těla. Tato svátostina udílená na úvod postní doby a s ní spojená připomínka naší smrtelnosti je však pouze prvním krokem k pozdějšímu plnohodnotnému prožití velikonočního tajemství. Během následujících čtyřiceti dní budeme obracet naše oči k tomu, který svou smrtí na kříži naši smrt přemohl, rozlomil pouta smrti a vykoupil nás pro život věčný, když třetího dne vstal z mrtvých, jak budeme následně slavit o Velikonocích.

 

 

V průběhu postní doby se obvykle každý pátek konají pobožnosti křížové cesty, která připomíná cestu našeho k smrti odsouzeného Pána Ježíše Krista na Kalvárii, setkání s jeho matkou Pannou Marií, Šimonem z Cyreny, Veronikou a s plačícími ženami, ukřižování, smrt na kříži a uložení do hrobu. Ačkoliv samotnou památku Umučení Páně budeme slavit až na Velký Pátek a událostem spojeným s posledními dny Krista na Zemi před jeho ukřižováním je věnován až samotný závěr postní doby, Kristova vykupitelská smrt na kříži je událost, ke které budeme obracet zvláštní pozornost celých následujících čtyřicet dní nejen během pobožností křížové cesty. Při nedělních kapitulních nešporách v katedrále budeme o všech postních nedělích slyšet slova z listu svatého Petra:

„Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného. Když mu spílali, on jim to spíláním neoplácel. Když trpěl, nevyhrožoval, ale ponechal vše tomu, který soudí spravedlivě. On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. Jeho ranami jste uzdraveni.“

Zveme Vás k prožití postní doby také v naší katedrále. Bohoslužby budou konány v pravidelném pořádku. Kající ráz postní doby přeruší dvě slavnosti. Dne 19. března oslavíme slavnost svatého Josefa a o týden později 25. března slavnost Zvěstování Páně, která je již první předzvěstí nadcházejících Vánoc a jako slavnost Kristova vtělení je slavena přesně 9 měsíců před slavností Jeho narození. V tyto dny budeme slavit mši svatou také v 18 hodin.  V rámci putování po katedrále pak zamíříme také do Nové arcibiskupské kaple, kde si připomeneme výročí úmrtí 35. arcibiskupa pražského Miloslava kardinála Vlka.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V listopadu si v katedrále připomínáme tři panovníky

    V listopadu si v katedrále připomínáme tři panovníky

    Měsíc listopad lze v naší katedrále bez nadsázky nazvat měsícem tří králů, nebo dokonce tří císařů. Vzpomínáme totiž na tři české krále, zároveň nositele císařského titulu, kteří se nesmazatelným způsobem zapsali do historie její výstavby, a právě v listopadu odešli z tohoto světa. Sluší se proto na ně vzpomenout a věnovat jim modlitbu.

  • Varhany pražské katedrály – V. díl

    Varhany pražské katedrály – V. díl

    Mölzerův nástroj v I. patře doprovázel bohoslužby v naší katedrále bezmála celé století a ve své službě bude nadále pokračovat, ačkoliv novým varhanám, které vyrostly na západní kruchtě a se kterými se bude nyní o katedrálu dělit, nemůže ani zdaleka konkurovat. Dlouhá desetiletí se již mohlo zdát, že se opravdu velkých varhan pražská katedrála již nedočká. Na západní kruchtu dosedal prach, kruhová vitráž Stvoření světa od Františka Kysely se během té doby stala již ikonickou a myšlenka na stavbu velkých varhan se začala výrazněji prosazovat až na začátku 21. století.

  • Varhany pražské katedrály – IV. díl

    Varhany pražské katedrály – IV. díl

    Přestože nové velké katedrální varhany z dílny Gerharda Grenzinga se v katedrále rozezněly teprve letos, tedy přesně sto let po demontáži Wohlmutovy hudební kruchty a propojení chóru katedrály s dostavěným trojlodím, katedrála do této doby přece jen solidní varhany měla a nadále má. Nástroj je to na velikost chrámu sice relativně malý a zejména jeho umístění v severním části transeptu není optimální, liturgii v katedrále však po celých sto let doprovázel a odehrál i mnoho úspěšných koncertů. Jedná se o romantické třímanuálové varhany, které postavil kutnohorský varhanář Josef Mölzer.

  • Varhany pražské katedrály – III. díl

    Varhany pražské katedrály – III. díl

    Pohled na Wohlmutovu kruchtu v severní části transeptu, která sem byla přemístěna přesně před sto lety, zaujme návštěvníka zejména nádhernou barokní varhanní skříní, která se vzpíná do výšky přes třicet metrů až pod klenbu. Velikost nástroje ještě umocňují další prospektové píšťaly v prvním patře kruchty. Návštěvníkům katedrály se tak může zdát, že na Wohlmutově kruchtě stojí vskutku obří nástroj, vybudovaný přes dvě podlaží chrámu. Tím spíše, že barevné řešení varhanní skříně je v prvním patře téměř totožné, kdy světle zelené dřevěné sloupky jsou doplněny matným zlacením a tmavě červenými konturami. Jedná se však o dva samostatné nástroje, navíc z různých historických období. Dlužno dodat, že ty nádherné barokní varhany ve druhém patře kruchty jsou dnes již jen nefunkční kulisou. Hlas varhan zde můžeme posledních sto let slyšet pouze z prvního patra kruchty.

  • Varhany pražské katedrály – II. díl

    Varhany pražské katedrály – II. díl

    Zlomovým rokem pro levobřežní část Prahy, Pražský hrad, katedrálu i její varhany byl rok 1541. V suchých a větrných jarních dnech vypukl v místě dnešního Malostranského náměstí požár, který se postupně rozšířil na celou Malou Stranu a Hradčany a zdevastoval také rozestavěnou katedrálu. Škody na budovách byly obrovské a konkrétně pro katedrálu znamenaly zejména zřícení hlavní lodi, která byla v té době pravděpodobně již téměř dokončená, i rozestavěné severní věže, která již nikdy poté nebyla obnovena a dodnes z ní zbyly pod dlažbou Vikářské ulice pouze základy.

  • Varhany pražské katedrály – I. díl

    Varhany pražské katedrály – I. díl

    Letošní rok se nepochybně zapíše do tisícileté stavební historie naší katedrály významným způsobem. Po řadě let se v ní díky štědrosti velkého množství dárců a úsilí mnoha odborníků naplno rozezněly dlouho očekávané velké varhany na západní kruchtě, které vyrobila firma Gerharda Grenzinga, německého mistra žijícího a působícího ve Španělsku. Již déle než dva měsíce je tak můžeme slyšet nejen při koncertech mezinárodního varhanního festivalu Svatovítské varhanní večery, ale také při liturgii o nedělích a slavnostech. To je také hlavní účel existence kostelních varhan, aby hrály ke chvále a oslavě našeho nebeského Otce.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení