Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

„Hospodine, Ty vládneš nade vším. Tvá je, Hospodine, velikost a moc, nádhera, lesk i vznešenost, neboť Tobě patří všechno na nebi i na zemi.“

Žalm, který zpíváme o slavnosti našeho svatého knížete a mučedníka Václava, oslavuje Hospodina jako nejvyššího vládce a krále, který je svrchovaně povýšený nade vším a od kterého pochází všechno bohatství a velebnost. Zdá se, jako by snad mohl být inspirací pro Petra Parléře, který nad hrobem našeho svatého knížete v pražské katedrále ke cti a slávě Boží vystavěl kapli natolik nádhernou a vznešenou, až poutníky zrak přechází.

Centrální část výjevu nad oltářem

 

K její výzdobě použil ty nejušlechtilejší kameny, pro které velmi pravděpodobně nalezl inspiraci v Písmu svatém, a to ve Zjevení Janově, kde svatý Jan popisuje vidění nebeského Jeruzaléma:

„Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál. Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ. A hradby města byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových… Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu. Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.“

 

Bičování Krista

 

Po obvodu kaple svatého Václava v její dolní části totiž nalezneme mnoho odkazů právě na výše uvedený úryvek ze Zjevení Janova. Výzdoba této části kaple má svůj původ už ve 14. století. Všechny čtyři obvodové stěny kaple jsou rozděleny na tři díly, jsou orientované na každou světovou stranu jako brány nebeského Jeruzaléma a na těchto branách jsou namalovány postavy andělů. Stěny jsou dále vyzdobeny leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty a jedná se o tytéž kameny, které jsou uvedeny ve Zjevení Janově: červené kameny jsou jaspisy, fialové ametysty a nejvzácnější zelené jsou chrysoprasy. Jedná se o odrůdy křemene a chalcedonu.

 

Kristova smrt na kříži

 

Mezi výzdobou stěn ze zlata a drahých kamenů je pak ve formě nástěnných maleb zobrazen i sám Boží Beránek, náš Pán Ježíš Kristus, který je chrámem a světlem svatého města, jak ho popisuje uvedený úryvek z Písma svatého. Nástěnné malby přinášejí celý pašijový cyklus, který začíná na severní stěně. Zatčení Krista v Getsemanské zahradě, Kristus před Pontiem Pilátem, Kristus přivázaný ke kůlu a bičován, ukřižování Krista, Kristus uložen do hrobu a oplakávaný Pannou Marií, Marií Magdalenou a Marií Kleofášovou. Následuje Kristovo vzkříšení a nanebevstoupení. Poslední malba na západní stěně v sousedství dveří do korunní komory zobrazuje seslání Ducha svatého.

 

Ukládání Krista do hrobu

 

Malby mají sice středověký původ, ale na rozdíl od inkrustací z drahých kamenů se nedochovaly ve své původní podobě a byly později opravovány, doplňovány a přemalovávány, nejvíce pak na začátku 17. století, kdy celou kapli opravoval pražský malíř Daniel Alexius z Květné. Velmi působivé jsou však průniky nástěnných maleb a kamenných inkrustací. Například nad scénou Pilátova soudu, která je provedena v olejových barvách, je z jaspisů a chrysoprasů vyhotoven baldachýn nad Kristem i nad Pilátem a sám Poncius Pilát, namalovaný olejovými barvami, sedí na trůnu vyhotoveném z inkrustovaných jaspisů a ametystů. Podobnou kombinaci uměleckých technologií nalezneme na scéně bičování Krista. Kůl, ke kterému je Pán Ježíš přivázán, je vyhotoven opět ve formě inkrustovaných ametystů a jaspisů, postava Ježíše je pak namalovaná olejovými barvami na zlaceném pozadí.

 

Zmrtvýchvstání Páně

 

Scéna ukřižování Pána Ježíše Krista se na východní stěně kaple nachází dvakrát. Za hrobem svatého Václava samostatně a nad oltářem pak jako součást kalvárie, kde pod křížem stojí Panna Maria a svatý Jan. Za nimi pak klečí císař a král Karel IV. a jedna z jeho manželek; některé prameny hovoří o Blance z Valois a jiné o Elišce Pomořanské.

 

Nanebevstoupení Páně

 

Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je nejucelenějším a umělecky nejcennějším souborem uměleckých děl v katedrále, který zobrazuje události Svatého týdne a následně Velikonoční doby.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení