Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

V závěru týdne oslavíme v naší katedrále velkou slavnost svatého mučedníka Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země a naší katedrály. Právě v chórovém ochozu našeho chrámu je světcovo tělo uloženo v nádherném stříbrném sarkofágu, který byl zhotoven v souvislosti s jeho svatořečením na začátku 18. století.

Ačkoliv naše katedrála není svatému Janu Nepomuckému přímo zasvěcena, oslavy jeho svátku, který připadá na 16. květen, jsou zde již po staletí vskutku velkolepé. V předvečer samotné slavnosti dne 15. května se koná slavnostní vigilie s následným procesím od světcova hrobu v katedrále na Karlův most, kde navazuje další velkolepý program slavností Navalis. Jedná se o hudební produkci spojenou s ohňostroji a dalšími programem na lodích na Vltavě. Slavnosti Navalis již sice nemají liturgickou povahu, ale právě našeho velkého světce, patrona a přímluvce oslavují. Tyto slavnosti mají svůj původ již v 17. a v 18. století. Nejprve se týkaly jiného světce, a sice svatého Norberta, zakladatele řádu premonstrátů, jehož tělo bylo během Třicetileté války zásluhou strahovského opata Kašpara z Questenberga přeneseno z Magdeburgu do Prahy, od 18. století pak začal být se slavností na Vltavě oslavován právě svatý Jan Nepomucký. Sochy obou světců jsou dodnes umístěny na Karlově mostě. I v samotný den slavnosti pak slavíme další bohoslužby i na samotném hrobě svatého Jana Nepomuckého, kterého opěvujeme nádhernými starobylými písněmi.

 

J.Em. Francesco Moraglia, patriarcha benátský a J.E. Zdenek Wasserbauer, kanovník Metropolitní kapituly a pomocný biskup pražský na Karlově mostě při Navalis 2025

 

Kromě svatých Víta, Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého patří mezi naše zemské patrony řada dalších významných světců. Žádný ale nedosáhl takové proslulosti a obliby po obvodu celé planety, jako právě svatý Jan. V tomto směru se tedy jedná vskutku o osobnost naprosto mimořádnou. Jeho sochy nalezneme snad na všech kontinentech včetně Jižní Ameriky. V Římě dokonce náš svatý Jan střeží vstup na slavný Milvijský most, svědka slavné bitvy císařů Konstantina a Maxentia a právě na mosty se socha svatého Jana umisťuje s velkou oblibou nejen v našich zemích, ale například i v Německu a v Rakousku.

A kým že byl svatý Jan? Štíhlý kněz s plnovousem, oblečený v klerice, rochetě, mozetě a s biretem na hlavě, který láskyplně hledí na Krista na kříži, který drží v náručí a v ruce přitom třímá palmovou ratolest. Takto ho zná většina lidí z obrazů a soch. Mnozí vědí, že byl generálním vikářem pražské arcidiecéze a že byl umučen v době vlády krále Václava IV. Prameny hovoří také o skutečnosti, že byl kanovníkem vyšehradské kapituly. Jedno jeho barokní zobrazení na nástěnné malbě v kapitulním děkanství ve Vikářské ulici mu však přisuzuje také funkci kanovníka naší metropolitní kapituly. Vzhledem k tomu, že působil jako generální vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, je jeho členství také v pražské metropolitní kapitule velmi pravděpodobné. Svatý Jan však žil v nešťastné době. Zatímco první dva pražští arcibiskupové Arnošt z Pardubic a Jan Očko z Vlašimi měli velmi blízký vztah s císařem a králem Karlem IV., třetí pražský arcibiskup a synovec Jana Očka z Vlašimi, Jan z Jenštejna, se dostal s českým králem do velmi ostrého sporu, který vyvrcholil odchodem arcibiskupa do Říma, kde zemřel a je dodnes pohřben v kostele svaté Praxedy.

Svatý Jan, který stál vždy věrně na straně arcibiskupa, však před královým hněvem neutekl. Byl zajat, vyslýchán, mučen, zavražděn a jeho tělo bylo shozeno z Karlova mostu do Vltavy. Tělo později vylovili rybáři na pravém břehu řeky a předali jej cyriakům, Řádu křižovníků s červeným srdcem, který působil na Starém Městě nedaleko kostela sv. Ducha. Ti jej ve svém kostele pochovali. Teprve později se tělo Jana Nepomuckého dostalo do naší katedrály, kde bylo uloženo do hrobu a od počátku 18. století odpočívá ve stříbrném sarkofágu, který byl navržen významným vídeňským architektem Josefem Emanuelem Fischerem z Erlachu. Tento krásný stříbrný náhrobek se nám dochoval dodnes, ačkoliv ještě na začátku 19. století ho náš císař a král František II. chtěl nechat převézt do státní mincovny a zpeněžit jej za účelem financování armády proti Napoleonovi. Zásluhou kanovníka naší metropolitní kapituly, Františka Pallas de Lauro, však císař od svého záměru nakonec ustoupil, náhrobek z ryzího stříbra tak můžeme obdivovat dodnes a stále tak slouží k oslavě našeho světce a oddaného služebníka Božího.

Snad právě pro svržení svého těla do Vltavy se stal svatý Jan Nepomucký patronem mnoha řemesel, které mají s mosty a s vodou nějakou souvislost. Velké úctě se těší mimo jiné mezi benátskými gondoliéry a patří dokonce mezi jednoho z osmi patronů Benátek. Benátské gondoly je pak možné spatřit i na Vltavě během slavností Navalis.

Kéž je svatý Jan Nepomucký naším stálým ochráncem a přímluvcem u našeho nebeského Otce!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

  • V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    Již od Velikonoc se v katedrále nezastavil kolotoč slavností, svátků a pontifikálních bohoslužeb. Jen za červen jsme v pořadu měly už šest zvláštních bohoslužeb a obřadů. V sobotu 21. června však přichází vrchol červnových mimořádných bohoslužeb, neboť v katedrále přijme kněžské svěcení jáhen Římskokatolické farnosti Dobříš Jan Hála. 

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Nádherné dílo vídeňského architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu a zlatníka Josefa Würtha v chórovém ochozu katedrály, které bylo v roce 1736 z podnětu samotného císaře a císařovny zbudováno ke cti svatého Jana Nepomuckého, uctívaného již po generace věřícími z celého světa, mělo v dějinách několikrát doslova namále. Nechybělo mnoho a stovky kilogramů ryzího stříbra mohly být roztaveny a použity pro jiné účely. Nebylo by to poprvé, kdy by naše katedrála přišla o vzácná umělecká díla, která byla zpeněžena za účelem financování armády, rozkradena nebo zničena z ideologických důvodů. Již Zikmund Lucemburský nechal rozebrat nádhernou výzdobu hrobu svatého Václava ze zlata a drahých kamenů, chrám vyplenili i husité a kritickým byl zejména rok 1619, kdy kalvinisté pod vedením dvorního kazatele Abrahama Sculteta vydrancovali interiér katedrály a tehdy zneuctili i hrob Jana Nepomuckého, který v té době ještě nebyl prohlášen ani za blahoslaveného, ale byl uložen na stejném místě v chórovém ochozu. Zneuctění tohoto hrobu zobrazuje jedna z dřevořezeb Kašpara Bechtelera, dnes skrytá právě za stříbrným mauzoleem, která byla vytvořena krátce po bitvě na Bílé hoře.

  • Unikátní klenba Chórové kaple katedrály zblízka

    Unikátní klenba Chórové kaple katedrály zblízka

    V letošním roce se nám naskytla zcela mimořádná příležitost detailně si prohlédnout pozoruhodné klenby naší katedrály zblízka. Metropolitní kapitula a Správa Pražského hradu totiž zahájily společně restaurování Chórové kaple, která je umístěna v přízemní části renesanční Wohlmutovy kruchty v severní části transeptu. Zatímco kapitula převezla do restaurátorských dílen dřevěný mobiliář a uvolnila tak dočasně celý prostor kaple, Správa Pražského hradu ho zaplnila lešením, aby mohlo být provedeno restaurování stěn i kleneb.

  • Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

    Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

    Velikonoční dobu a Letnice, kterými je toto dlouhé liturgické období ukončeno, završuje následně několik po sobě jdoucích slavností. Neděli po Seslání Ducha Svatého slavíme Nejsvětější Trojici, hned následující čtvrtek pak nádhernou slavnost Těla a Krve Páně a o týden později v pátek oslavíme Nejsvětější Srdce Ježíšovo. To tvoří pomyslnou tečku za oslavami hlavních událostí dějin spásy. Do konce liturgického roku pak oslavujeme svátky a slavnosti spojené s Pannou Marií, apoštoly a svatými, které již mají pevné datum, abychom pak až poslední neděli oslavili slavnost Ježíše Krista Krále, kterou je liturgický rok uzavřen.

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení