Ačkoliv naše katedrála není svatému Janu Nepomuckému přímo zasvěcena, oslavy jeho svátku, který připadá na 16. květen, jsou zde již po staletí vskutku velkolepé. V předvečer samotné slavnosti dne 15. května se koná slavnostní vigilie s následným procesím od světcova hrobu v katedrále na Karlův most, kde navazuje další velkolepý program slavností Navalis. Jedná se o hudební produkci spojenou s ohňostroji a dalšími programem na lodích na Vltavě. Slavnosti Navalis již sice nemají liturgickou povahu, ale právě našeho velkého světce, patrona a přímluvce oslavují. Tyto slavnosti mají svůj původ již v 17. a v 18. století. Nejprve se týkaly jiného světce, a sice svatého Norberta, zakladatele řádu premonstrátů, jehož tělo bylo během Třicetileté války zásluhou strahovského opata Kašpara z Questenberga přeneseno z Magdeburgu do Prahy, od 18. století pak začal být se slavností na Vltavě oslavován právě svatý Jan Nepomucký. Sochy obou světců jsou dodnes umístěny na Karlově mostě. I v samotný den slavnosti pak slavíme další bohoslužby i na samotném hrobě svatého Jana Nepomuckého, kterého opěvujeme nádhernými starobylými písněmi.
J.Em. Francesco Moraglia, patriarcha benátský a J.E. Zdenek Wasserbauer, kanovník Metropolitní kapituly a pomocný biskup pražský na Karlově mostě při Navalis 2025
Kromě svatých Víta, Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého patří mezi naše zemské patrony řada dalších významných světců. Žádný ale nedosáhl takové proslulosti a obliby po obvodu celé planety, jako právě svatý Jan. V tomto směru se tedy jedná vskutku o osobnost naprosto mimořádnou. Jeho sochy nalezneme snad na všech kontinentech včetně Jižní Ameriky. V Římě dokonce náš svatý Jan střeží vstup na slavný Milvijský most, svědka slavné bitvy císařů Konstantina a Maxentia a právě na mosty se socha svatého Jana umisťuje s velkou oblibou nejen v našich zemích, ale například i v Německu a v Rakousku.
A kým že byl svatý Jan? Štíhlý kněz s plnovousem, oblečený v klerice, rochetě, mozetě a s biretem na hlavě, který láskyplně hledí na Krista na kříži, který drží v náručí a v ruce přitom třímá palmovou ratolest. Takto ho zná většina lidí z obrazů a soch. Mnozí vědí, že byl generálním vikářem pražské arcidiecéze a že byl umučen v době vlády krále Václava IV. Prameny hovoří také o skutečnosti, že byl kanovníkem vyšehradské kapituly. Jedno jeho barokní zobrazení na nástěnné malbě v kapitulním děkanství ve Vikářské ulici mu však přisuzuje také funkci kanovníka naší metropolitní kapituly. Vzhledem k tomu, že působil jako generální vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, je jeho členství také v pražské metropolitní kapitule velmi pravděpodobné. Svatý Jan však žil v nešťastné době. Zatímco první dva pražští arcibiskupové Arnošt z Pardubic a Jan Očko z Vlašimi měli velmi blízký vztah s císařem a králem Karlem IV., třetí pražský arcibiskup a synovec Jana Očka z Vlašimi, Jan z Jenštejna, se dostal s českým králem do velmi ostrého sporu, který vyvrcholil odchodem arcibiskupa do Říma, kde zemřel a je dodnes pohřben v kostele svaté Praxedy.
Svatý Jan, který stál vždy věrně na straně arcibiskupa, však před královým hněvem neutekl. Byl zajat, vyslýchán, mučen, zavražděn a jeho tělo bylo shozeno z Karlova mostu do Vltavy. Tělo později vylovili rybáři na pravém břehu řeky a předali jej cyriakům, Řádu křižovníků s červeným srdcem, který působil na Starém Městě nedaleko kostela sv. Ducha. Ti jej ve svém kostele pochovali. Teprve později se tělo Jana Nepomuckého dostalo do naší katedrály, kde bylo uloženo do hrobu a od počátku 18. století odpočívá ve stříbrném sarkofágu, který byl navržen významným vídeňským architektem Josefem Emanuelem Fischerem z Erlachu. Tento krásný stříbrný náhrobek se nám dochoval dodnes, ačkoliv ještě na začátku 19. století ho náš císař a král František II. chtěl nechat převézt do státní mincovny a zpeněžit jej za účelem financování armády proti Napoleonovi. Zásluhou kanovníka naší metropolitní kapituly, Františka Pallas de Lauro, však císař od svého záměru nakonec ustoupil, náhrobek z ryzího stříbra tak můžeme obdivovat dodnes a stále tak slouží k oslavě našeho světce a oddaného služebníka Božího.
Snad právě pro svržení svého těla do Vltavy se stal svatý Jan Nepomucký patronem mnoha řemesel, které mají s mosty a s vodou nějakou souvislost. Velké úctě se těší mimo jiné mezi benátskými gondoliéry a patří dokonce mezi jednoho z osmi patronů Benátek. Benátské gondoly je pak možné spatřit i na Vltavě během slavností Navalis.
Kéž je svatý Jan Nepomucký naším stálým ochráncem a přímluvcem u našeho nebeského Otce!
Text: Ing. Ondřej Stříteský
Foto: Člověk a Víra
