Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

Narodil se v severočeském městečku Stráži pod Ralskem dne 14. ledna 1656, na průčelí jeho rodného domu je osazena pamětní deska. Pocházel z poměrně chudé rodiny, jeho otec byl řezník. Přesto se mu podařilo vystudovat gymnázium v Jičíně a následně navštěvoval jezuitský konvikt v Praze. Již ve velmi mladém věku se vyznamenal jako misionář, díky své přesvědčivým argumentačním schopnostem a charismatu přesvědčil na 500 luteránů, aby vstoupili do katolické církve. Jako misionář působil v Příboru a v Krušných horách poblíž Kraslic. Následně od roku 1688 působil ve Švédsku u císařského vyslance, Antonína Jana hraběte z Nostic-Rienecku.

Kanovníkem pražské metropolitní kapituly se stal v roce 1693 a úřad jejího probošta vykonával následně od roku 1701. Ve své kněžské a biskupské službě proslul také svojí dobročinností. Podporoval chudé v obcích v Krušnohoří, své rodné město Stráž pod Ralskem, zejména pak jeho školy. Mimo jiné se významným způsobem zasadil o šíření kultu svatého Jana Nepomuckého, který byl blahořečen i svatořečen právě v období jeho působení v úřadu probošta naší kapituly a generálního vikáře pražské arcidiecéze, v tomto úřadu byl jeho nástupem.

Na našeho probošta a arcibiskupa pamatujeme v modlitbě a prosíme, aby ho Pán přijal do svého království.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Knihovna pražské Metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • V listopadu si v katedrále připomínáme tři panovníky

    V listopadu si v katedrále připomínáme tři panovníky

    Měsíc listopad lze v naší katedrále bez nadsázky nazvat měsícem tří králů, nebo dokonce tří císařů. Vzpomínáme totiž na tři české krále, zároveň nositele císařského titulu, kteří se nesmazatelným způsobem zapsali do historie její výstavby, a právě v listopadu odešli z tohoto světa. Sluší se proto na ně vzpomenout a věnovat jim modlitbu.

  • Varhany pražské katedrály – V. díl

    Varhany pražské katedrály – V. díl

    Mölzerův nástroj v I. patře doprovázel bohoslužby v naší katedrále bezmála celé století a ve své službě bude nadále pokračovat, ačkoliv novým varhanám, které vyrostly na západní kruchtě a se kterými se bude nyní o katedrálu dělit, nemůže ani zdaleka konkurovat. Dlouhá desetiletí se již mohlo zdát, že se opravdu velkých varhan pražská katedrála již nedočká. Na západní kruchtu dosedal prach, kruhová vitráž Stvoření světa od Františka Kysely se během té doby stala již ikonickou a myšlenka na stavbu velkých varhan se začala výrazněji prosazovat až na začátku 21. století.

  • Varhany pražské katedrály – IV. díl

    Varhany pražské katedrály – IV. díl

    Přestože nové velké katedrální varhany z dílny Gerharda Grenzinga se v katedrále rozezněly teprve letos, tedy přesně sto let po demontáži Wohlmutovy hudební kruchty a propojení chóru katedrály s dostavěným trojlodím, katedrála do této doby přece jen solidní varhany měla a nadále má. Nástroj je to na velikost chrámu sice relativně malý a zejména jeho umístění v severním části transeptu není optimální, liturgii v katedrále však po celých sto let doprovázel a odehrál i mnoho úspěšných koncertů. Jedná se o romantické třímanuálové varhany, které postavil kutnohorský varhanář Josef Mölzer.

  • Varhany pražské katedrály – III. díl

    Varhany pražské katedrály – III. díl

    Pohled na Wohlmutovu kruchtu v severní části transeptu, která sem byla přemístěna přesně před sto lety, zaujme návštěvníka zejména nádhernou barokní varhanní skříní, která se vzpíná do výšky přes třicet metrů až pod klenbu. Velikost nástroje ještě umocňují další prospektové píšťaly v prvním patře kruchty. Návštěvníkům katedrály se tak může zdát, že na Wohlmutově kruchtě stojí vskutku obří nástroj, vybudovaný přes dvě podlaží chrámu. Tím spíše, že barevné řešení varhanní skříně je v prvním patře téměř totožné, kdy světle zelené dřevěné sloupky jsou doplněny matným zlacením a tmavě červenými konturami. Jedná se však o dva samostatné nástroje, navíc z různých historických období. Dlužno dodat, že ty nádherné barokní varhany ve druhém patře kruchty jsou dnes již jen nefunkční kulisou. Hlas varhan zde můžeme posledních sto let slyšet pouze z prvního patra kruchty.

  • Varhany pražské katedrály – II. díl

    Varhany pražské katedrály – II. díl

    Zlomovým rokem pro levobřežní část Prahy, Pražský hrad, katedrálu i její varhany byl rok 1541. V suchých a větrných jarních dnech vypukl v místě dnešního Malostranského náměstí požár, který se postupně rozšířil na celou Malou Stranu a Hradčany a zdevastoval také rozestavěnou katedrálu. Škody na budovách byly obrovské a konkrétně pro katedrálu znamenaly zejména zřícení hlavní lodi, která byla v té době pravděpodobně již téměř dokončená, i rozestavěné severní věže, která již nikdy poté nebyla obnovena a dodnes z ní zbyly pod dlažbou Vikářské ulice pouze základy.

  • Varhany pražské katedrály – I. díl

    Varhany pražské katedrály – I. díl

    Letošní rok se nepochybně zapíše do tisícileté stavební historie naší katedrály významným způsobem. Po řadě let se v ní díky štědrosti velkého množství dárců a úsilí mnoha odborníků naplno rozezněly dlouho očekávané velké varhany na západní kruchtě, které vyrobila firma Gerharda Grenzinga, německého mistra žijícího a působícího ve Španělsku. Již déle než dva měsíce je tak můžeme slyšet nejen při koncertech mezinárodního varhanního festivalu Svatovítské varhanní večery, ale také při liturgii o nedělích a slavnostech. To je také hlavní účel existence kostelních varhan, aby hrály ke chvále a oslavě našeho nebeského Otce.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení