Drahokamy a historie korunovačních klenotů

Drahokamy a historie korunovačních klenotů

Není to jen Svatováclavská koruna s čepičkou, ale celý soubor klenotů, které dnes katedrála chrání. Právě tak, jak tomu mělo být dle původního pokynu Karla IV. Přesto, že klenoty bylo nutné v dobách válek často ukrývat mimo Pražský hrad, soubor koruny s poduškou, královského jablka a královského žezla, jejich pouzder a královského roucha je dnes opět umístěn v Korunní komoře Svatovítského chrámu.

Korunovační klenoty dal Svatovítské kapitule k opatrování už Karel IV. Najít je můžeme v Korunní komoře, jejíž dveře jsou pobity šikmým mřížovím z pozlacených železných pásů a zabezpečeny sedmi zámky. Klíč drží sedm nejvyšších představitelů českého státu, města Prahy a církve – prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup, předseda senátu, předseda poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u Sv. Víta v Praze a primátor hlavního města Prahy.

Komora je umístěna za mozaikou Posledního soudu a je podepřena gotickými sloupy a oblouky Zlaté brány. Osvětlují ji dvě gotická okénka zavzatá do mozaiky; třetí, prostřední, okénko bylo zazděno a překryto mozaikou při její instalaci v r. 1371 a čtvrté, severní, směřuje do vnitra transeptu. Komora je zaklenuta křížovou klenbou ve třech polích. Střechu komory tvoří terasa s kamenným zábradlím, nad nímž ční Velké okno transeptu, jihovýchodní pilíř Velké věže a Trubačské schodiště.

Svatováclavská koruna

Svatováclavská koruna je nejstarším klenotem v korunovačním souboru. Je zhotovena ze zlata vysoké čistoty (21 – 22 karátů) a zdobena drahokamy a perlami. Váží téměř dva a půl kilogramu a dosahuje výšky 19 cm. Diadém byl vytvořen pro korunovaci Karla IV. v roce 1347 a věnován prvnímu patronu země, sv. Václavovi. Stal se tak korunou státní a sloužil ke korunovaci českých králů.

Koruna má podobu čelenky tvořené čtyřmi díly, přičemž každý z nich vrcholí velkou lilií. Obzvláště vzácný je srdčitý spinel zdobící jednu z nich. Císař Karel IV. korunu nechával až do konce svého života upravovat a zdobit, proto na ní dnes najdete celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel.

Královské žezlo

Královské žezlo vytvořil roku 1533 augsburský zlatník Hans Haller. Vyrobené ze zlata stejné čistoty jako zlaté jablko, dosahuje délky 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Toto žezlo bylo začleněno do souboru Českých korunovačních klenotů jako náhrada za původní žezlo z doby Karla IV. Jeho zdobení zahrnuje čtyři safíry, pět spinelů a šedesát dva perel.

Rukojeť je pokryta emailovými lístky, květy a větévkami a je po obou stranách zakončena věnečkem perel. Dřík žezla je zdoben rovněž rostlinným dekorem. Hlavice žezla je stylizována do tvaru květu mezi spirálkami a je osazena perlami, vrtanými safíry a rubíny na trnech.

Královské jablko

Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá – DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTABIT. Právě tento nápis tkví na kruhu pod křížem královského jablka.

Jablko tradičně symbolizuje svět zobrazený glóbem, nad nímž vládne Kristus, symbolizovaný křížem. V českém pojetí je lehce zploštělé a sestává se ze dvou polokoulí spojených prstencem. V bohaté ornamentální výzdobě jablka dominují drahé kameny a perly, půvabným detailem jsou drobné postavičky šesti sfing, které tvoří podnož kříže. Na horní polokouli jsou vyobrazeny scény z historie Davidovy – Pomazání Davida na krále a Zápas Davida s Goliášem. Na dolní polokouli nalezneme výjevy z Geneze, znázorňující Adama klečícího před Stvořitelem, Uvedení Adama do ráje a Stvořitele varujícího Adama a Evu před stromem poznání.

Korunovační plášť

Korunovační plášť je vůbec nejmladší součástí českých královských klenotů. Byl zhotoven v roce 1617 pro korunovaci Ferdinanda II. z luxusní látky zvané zlatohlav.

Plášť je po celém svém obvodu lemován hermelínem – vzácnou bílou kožešinou hranostaje. Uniknout by vaší pozornosti neměl ani květinový vzor, tvořený hedvábnou nití obtočenou plochým zlatým drátkem.

Ačkoliv dle Karla IV. neměly klenoty nikdy opustit Prahu, ne vždy tomu tak bylo a nutno podotknout, že ne vždy byly korunovační klenoty na Pražském hradě v bezpečí. Například už Karlův syn Václav IV. nechal klenoty na začátku 15. století převézt na hrad Karlštejn. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře zanechal prchající Fridrich Falcký české korunovační klenoty na Staroměstské radnici a posléze byly převezeny do Vídně, odkud byly vždy přiváženy do Prahy ke korunovacím. Až v roce 1791 byly klenoty Leopoldem II. Habsburským navráceny do Prahy a od té doby jsou opět uloženy v chrámu sv. Víta.

Dnes je místo uložení klenotů, tedy Korunní komora nad svatováclavskou kaplí, v podstatě nepřístupným prostorem, chráněným dveřmi se sedmi zámky. České korunovační klenoty dnes představují nejcennější poklad na našem území a jsou vystavovány pouze při výjimečných příležitostech. To proto, že se jedná o sice starobylý, avšak dodnes velmi silný symbol suverenity českého státu a jeho pevného místa v evropských dějinách.

Aktuality & články

  • DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    Oznamujeme, že konání bohoslužby plánované na 7. května 2025 (za +biskupa Antonína Podlahu a za zemřelé archeology při příležitosti 100. výročí založení Archeologického ústavu AV ČR) není na základě sdělení ředitele Správy Pražského hradu z důvodu velmi exponovaného programu na Pražském hradě v uvedených dnech možné.

    S politováním tedy sdělujeme, že se bohoslužba konat nebude.

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    Ikonickou se stala fotografie, která zachytila okamžik, kdy papež Jan Pavel II. vystoupil z letadla v Ruzyni a poprvé tak vstoupil na naši půdu. Padl na zem a uctil naši zemi políbením.

    „Věřící z Čech, Moravy a Slovenska mají v Římě pastýře, který rozumí jejich řeči. Rozumí i jejich mlčení. V době, kdy byla církev této země umlčena, považoval jsem za součást svého poslání být jejími ústy. Nyní je mým hlavním posláním vůči místní církvi to, co Ježíš svěřil Petrovi, posilovat své bratry.“

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    „Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.“ Václav Havel, prezident ČSFR, 21. dubna 1990

    Na začátku dubna celý svět vzpomínal na jednoho z největších papežů v dějinách, svatého Jana Pavla II. Uplynulo totiž přesně 20 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. Pro naši katedrálu však letošní duben přináší ještě jedno významné výročí, které je s papežem Janem Pavlem II. spojené. Dne 21. dubna totiž uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy vůbec poprvé v dějinách vstoupil papež na české území a kdy také navštívil naši katedrálu, kde se setkal s českými biskupy. Symbolika toho, že ve stejný den odešel papež František nás tíží právě v těchto dnech, kdy jej věřící na celém světě vyprovázejí na cestě z vzkříšeným Pánem…

  • DŮLEŽITÉ: Ranní mše svaté přesunuty do Svatováclavské kaple

    DŮLEŽITÉ: Ranní mše svaté přesunuty do Svatováclavské kaple

    Vzhledem k tomu, že Chórová kaple katedrály bude v následujících týdnech procházet náročnou rekonstrukcí interiéru a restaurací mobiliáře, tak vedení Metropolitní kapituly rozhodlo o přesunutí ranních mší svatých v 07:00 do Svatováclavské kaple. Katedrální svatostánek bude rovněž přesunut do Svatováclavské kaple. 

    Bohužel v katedrále není jiný důstojný prostor k tiché modlitbě v průběhu dne, a tak se páteční celodenní výstav Nejsvětější svátosti po dobu rekonstrukce ruší. 

    Za omezení se omlouváme, katedrála je v průběhu dne věřícím k dispozici k modlitbě dle platných dohod mezi Metropolitní kapitulou a Pražským hradem. 

  • Zemřel papež František

    Zemřel papež František

    V pondělí 21. dubna 2025, ve věku 88 let zemřel papež katolické církve František. O úmrtí Svatého otce informoval vatikánský komoří, kardinál Kevin Farrell. Papežův skon těsně po oslavě velikonočního tridua zasáhl věřící po celém světě, kteří nyní oslavují zmrtvýchvstání Páně a zároveň s nadějí pamatují v modlitbách na svého zesnulého pastýře.

  • Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    V krušných letech okupace českých zemí nacistickou Německou říší a v průběhu II. světové války odchází k Pánu velká osobnost naší církve, první československý kardinál, poslední kníže-arcibiskup pražský a někdejší kanovník naší metropolitní kapituly ThDr. JUDr. Karel Kašpar. Výročí jeho smrti si připomínáme dne 21. dubna, zemřel v roce 1941. O měsíc později, o slavnosti svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, budeme slavit 155. výročí jeho narození.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení