V pražské metropolitní kapitule však působil poměrně krátce. Jejím členem se stal v roce 1987 a o rok později přijal z rukou J. Em. Františka kardinála Tomáška biskupské svěcení. V roce 1991 se stal na několik týdnů druhým generálním vikářem, následně po rezignaci kardinála Tomáška na úřad pražského arcibiskupa v březnu téhož roku působil krátce jako administrátor pražské arcidiecéze a následně opět jako generální vikář. Již v srpnu 1991 však byl jmenován biskupem českobudějovické diecéze, tím jeho působení v pražské arcidiecézi i metropolitní kapitule skončilo. Nového úřadu se ujal 9. listopadu. Diecézi vedl následujících 11 let až do 25.9.2002, kdy rezignoval. Poslední dva roky v úřadu českobudějovického biskupa mu s řízením diecéze pomáhal další z našich kanovníků, biskup-koadjutor Jiří Paďour OFMCap., který ho po rezignaci v čele diecéze nahradil. O rok později Antonín Liška v Českých Budějovicích umírá a místo posledního odpočinku nalezl na hřbitově sv. Otýlie.
Předchozí kněžské působení Antonína Lišky bylo poznamenané zejména komunistickou perzekucí církve. Členem řádu redemptoristů se stal v roce 1944, v dubnu 1950 pak byl s ostatními řeholníky internován a následně strávil 40 měsíců nucených prací v pomocných technických praporech. Na kněze byl vysvěcen tajně 22.9.1951 biskupem Kajetánem Matouškem. Následně pracoval v zemědělství a v dělnických profesích. Kněžskou službu mohl začít veřejně vykonávat až v roce 1971.
Na našeho zesnulého kanovníka pamatujeme zvláště nyní v den jeho nedožitých 100. narozenin a vzpomeneme na něj také při nedělní mši svaté v 10:00.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
Foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly, Biskupství českobudějovické
