Beránek ovce vykoupil, když muka kříže podstoupil, alleluja!

Beránek ovce vykoupil, když muka kříže podstoupil, alleluja!

Slavnostní Zmrtvýchvstání Páně vstupujeme do dalšího a zároveň nejslavnostnějšího období celého liturgického roku vůbec. Kristus, který svou obětí na kříži přemohl pekelné mocnosti a zazářil jako světlo, které rozehnalo temnoty, vstává třetího dne z hrobu. Setkává se s Marií Magdalenou, s apoštoly a svými učedníky. „Nolli me tangere“ – „Nedotýkej se mě, ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci.“ To byla Jeho první slova k Marii Magdaleně, když ho spatřila po Jeho slavném vzkříšení a poznala v něm našeho Pána. Ještě několikrát se svým učedníkům zjevil, než po čtyřiceti dnech slavně vstoupil na nebesa. Oslavený vzkříšený Kristus je zobrazován jako vítězný král v rudém plášti s ranami na rukou, nohou a v boku, s rozjasněnou tváří a s praporem v ruce.

Kristovo slavné vzkříšení pak oslavuje starobylý hymnus z 11. století začínající slovy „Victimae paschali laudes,“ který zpíváme jako sekvenci před evangeliem, a to každý den počínaje slavností Zmrtvýchvstání Páně až do konce velikonočního oktávu, tj. do 2. neděle velikonoční. Další následující týdny už mají Velikonoce trochu všednější charakter, přesto až do 8. neděle, kdy slavíme slavnost Seslání Ducha svatého, se radujeme z Kristova vzkříšení a zpíváme oslavné hymny a písně, které stále připomínají tu velikou událost, kdy král nebes a slávy vstal z mrtvých a při liturgii zaznívá slavné „Alleluja!“

 

Hymnus Victimae paschali laudes, v češtině známý jako „Velikonoční oběti“ a zpívaný jak ve své latinské chorální podobě, tak v pozdější barokní úpravě, přináší chválu velikonoční oběti našeho Pána, označovaného jako beránek, který vykoupil své ovce, nevinného Krista, který smířil s Bohem Otcem hříšníky. Připisován je knězi Wipovi Burgundskému, který působil na dvoře bavorského vévody a císaře Svaté říše římské Konráda II. Sálského. Je tedy o něco mladší než předchozí hymny, které jsme zpívali ve Svatém týdnu. V době jeho vzniku už na Pražském hradě působila naše svatovítská kapitula.

 

„Victimae paschali laudes immolent christiani. Agnus reddemit oves, Christus innocens Patri reconciliavit peccatores. Mors et vita duello conflixere mirando. Dux vitae mortuus regnat vivus. Dic nobis, Maria quid vidisti in via? Sepulchrum Christi viventis et gloriam vidi resurgentis. Angelicos testes sudarium et vestes. Surrexit Christus, spes mea praecedet suos in Galilaeam. Scimus Christum surrexisset a mortuis vere. Tu nobis victor, rex, miserere. Amen. Aleluja.“

 

Velikonoční oběti, pospěšme chválu zapěti! Beránek ovce vykoupil, když muka kříže podstoupil. Se smrtí život utkal se v podivuhodném zápase. Pán žití učinil ten div, zemřel a v slávě vládne živ. Řekni nám, řekni, Maria, cos tam u skály spatřila. Prázdný hrob, z něhož vstal můj Pán a plátno, v němž byl omotán. Vstal Kristus, naše naděje a zve nás do Galileje! Žije náš Král, chcem žíti s ním, slitovným Králem vítězným! Aleluja, aleluja!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

    Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

    Dozněly poslední tóny slavnostního rekviem. Jednoduchá rakev přikrytá lesklou látkou stojí v apsidě římského chrámu, daleko od československé vlasti uvězněné rudou ocelí. Náhle se chrámem rozléhá tiché šustění látek a pomalé kroky malého průvodu. Proti všem zvyklostem přichází ztichlým kostelem k rakvi papež Pavel VI. v pluviálu, modlí se a provádí výkrop rakve. Rakev bude zanedlouho uložena tam, kde nikdy žádný Čech předtím neležel – v kryptách chrámu sv. Petra ve Vatikánu po boku papežů Pia XI. A Pia XII. Taková pocta náleží v dějinách jen jedinému muži, skromnému rodákovi z Plzně, který život zasvětil eucharistii a práci – Josefu kardinálu Beranovi.

  • Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V závěru týdne oslavíme v naší katedrále velkou slavnost svatého mučedníka Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země a naší katedrály. Právě v chórovém ochozu našeho chrámu je světcovo tělo uloženo v nádherném stříbrném sarkofágu, který byl zhotoven v souvislosti s jeho svatořečením na začátku 18. století.

  • DŮLEŽITÉ: Uzavření areálu Pražského hradu dne 4. 5. 2025

    DŮLEŽITÉ: Uzavření areálu Pražského hradu dne 4. 5. 2025

    V neděli 4. května 2025 bude od 11.00 do 19.00 hod. uzavřen areál Pražského hradu. Mše sv. v kostele Všech svatých v 15.30 a nešpory v katedrále sv. Víta v 17.00 proto výjimečně NEBUDOU.
    Ranní mše sv. v 8.30 a dopolední v 10.00 v katedrále proběhnou jako obvykle. Po skončení dopolední mše sv. v 10.00 je třeba bez prodlení opustit areál Hradu východem směr Prašný most. Děkujeme za pochopení.
  • DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    Oznamujeme, že konání bohoslužby plánované na 7. května 2025 (za +biskupa Antonína Podlahu a za zemřelé archeology při příležitosti 100. výročí založení Archeologického ústavu AV ČR) není na základě sdělení ředitele Správy Pražského hradu z důvodu velmi exponovaného programu na Pražském hradě v uvedených dnech možné.

    S politováním tedy sdělujeme, že se bohoslužba konat nebude.

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    Ikonickou se stala fotografie, která zachytila okamžik, kdy papež Jan Pavel II. vystoupil z letadla v Ruzyni a poprvé tak vstoupil na naši půdu. Padl na zem a uctil naši zemi políbením.

    „Věřící z Čech, Moravy a Slovenska mají v Římě pastýře, který rozumí jejich řeči. Rozumí i jejich mlčení. V době, kdy byla církev této země umlčena, považoval jsem za součást svého poslání být jejími ústy. Nyní je mým hlavním posláním vůči místní církvi to, co Ježíš svěřil Petrovi, posilovat své bratry.“

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    „Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.“ Václav Havel, prezident ČSFR, 21. dubna 1990

    Na začátku dubna celý svět vzpomínal na jednoho z největších papežů v dějinách, svatého Jana Pavla II. Uplynulo totiž přesně 20 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. Pro naši katedrálu však letošní duben přináší ještě jedno významné výročí, které je s papežem Janem Pavlem II. spojené. Dne 21. dubna totiž uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy vůbec poprvé v dějinách vstoupil papež na české území a kdy také navštívil naši katedrálu, kde se setkal s českými biskupy. Symbolika toho, že ve stejný den odešel papež František nás tíží právě v těchto dnech, kdy jej věřící na celém světě vyprovázejí na cestě z vzkříšeným Pánem…

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení