17. 4. 2025

Beránek ovce vykoupil, když muka kříže podstoupil, alleluja!

Slavnostní Zmrtvýchvstání Páně vstupujeme do dalšího a zároveň nejslavnostnějšího období celého liturgického roku vůbec. Kristus, který svou obětí na kříži přemohl pekelné mocnosti a zazářil jako světlo, které rozehnalo temnoty, vstává třetího dne z hrobu. Setkává se s Marií Magdalenou, s apoštoly a svými učedníky. „Nolli me tangere“ – „Nedotýkej se mě, ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci.“ To byla Jeho první slova k Marii Magdaleně, když ho spatřila po Jeho slavném vzkříšení a poznala v něm našeho Pána. Ještě několikrát se svým učedníkům zjevil, než po čtyřiceti dnech slavně vstoupil na nebesa. Oslavený vzkříšený Kristus je zobrazován jako vítězný král v rudém plášti s ranami na rukou, nohou a v boku, s rozjasněnou tváří a s praporem v ruce.

Kristovo slavné vzkříšení pak oslavuje starobylý hymnus z 11. století začínající slovy „Victimae paschali laudes,“ který zpíváme jako sekvenci před evangeliem, a to každý den počínaje slavností Zmrtvýchvstání Páně až do konce velikonočního oktávu, tj. do 2. neděle velikonoční. Další následující týdny už mají Velikonoce trochu všednější charakter, přesto až do 8. neděle, kdy slavíme slavnost Seslání Ducha svatého, se radujeme z Kristova vzkříšení a zpíváme oslavné hymny a písně, které stále připomínají tu velikou událost, kdy král nebes a slávy vstal z mrtvých a při liturgii zaznívá slavné „Alleluja!“

Hymnus Victimae paschali laudes, v češtině známý jako „Velikonoční oběti“ a zpívaný jak ve své latinské chorální podobě, tak v pozdější barokní úpravě, přináší chválu velikonoční oběti našeho Pána, označovaného jako beránek, který vykoupil své ovce, nevinného Krista, který smířil s Bohem Otcem hříšníky. Připisován je knězi Wipovi Burgundskému, který působil na dvoře bavorského vévody a císaře Svaté říše římské Konráda II. Sálského. Je tedy o něco mladší než předchozí hymny, které jsme zpívali ve Svatém týdnu. V době jeho vzniku už na Pražském hradě působila naše svatovítská kapitula.

„Victimae paschali laudes immolent christiani. Agnus reddemit oves, Christus innocens Patri reconciliavit peccatores. Mors et vita duello conflixere mirando. Dux vitae mortuus regnat vivus. Dic nobis, Maria quid vidisti in via? Sepulchrum Christi viventis et gloriam vidi resurgentis. Angelicos testes sudarium et vestes. Surrexit Christus, spes mea praecedet suos in Galilaeam. Scimus Christum surrexisset a mortuis vere. Tu nobis victor, rex, miserere. Amen. Aleluja.“

Velikonoční oběti, pospěšme chválu zapěti! Beránek ovce vykoupil, když muka kříže podstoupil. Se smrtí život utkal se v podivuhodném zápase. Pán žití učinil ten div, zemřel a v slávě vládne živ. Řekni nám, řekni, Maria, cos tam u skály spatřila. Prázdný hrob, z něhož vstal můj Pán a plátno, v němž byl omotán. Vstal Kristus, naše naděje a zve nás do Galileje! Žije náš Král, chcem žíti s ním, slitovným Králem vítězným! Aleluja, aleluja!

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

8. 4. 2026

Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.
Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

31. 3. 2026

Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.
Popeleční středou vstupujeme do postní doby

15. 2. 2026

Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.
Putování po katedrále 2026

27. 1. 2026

Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále.
Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

20. 12. 2025

Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.
Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

16. 12. 2025

Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.