Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

Časové uspořádání liturgického roku, jeho svátků a období je v mnoha ohledech inspirováno Písmem svatým. V něm se velmi často setkáváme se čtyřicetidenními nebo dokonce čtyřicetiletými obdobími. V První knize Mojžíšově čteme o potopě světa, kterou způsobil déšť trvající čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Čtyřicet let putoval Izrael pouští a čtyřicet dní byl Mojžíš na hoře Sinaji. David a Šalamoun vládli čtyřicet let a čtyřicet dní a čtyřicet nocí putoval prorok Eliáš k hoře Chorebu. Město Ninive mělo čtyřicet dní, aby konalo pokání a konečně náš Pán Ježíš Kristus se čtyřicet dní postil na poušti. Po svém slavném vzkříšení se zjevoval apoštolům, než po čtyřiceti dnech vstoupil do nebe. V liturgickém roce pak prožíváme postní dobu trvající čtyřicet dní a v latinském jazyce se toto období také nazývá „Tempus Quadragesimae.“ Po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně pak dalších čtyřicet dní oslavujeme tuto největší událost v dějinách spásy, abychom posléze oslavili Kristovo nanebevstoupení.

I vánoční čas nám přináší jedno čtyřicetidenní období. Čtyřicet dni po narození Ježíše ho totiž Panna Maria a Svatý Josef přinesli do Jeruzalémského chrámu, kam také přinesli Bohu zástupnou oběť za prvorozeného syna, kterou byl pár hrdliček nebo dvě holoubata. Zde se setkali se starcem Simeonem a prorokyní Annou. Simeon poznal v Ježíši „světlo k osvícení pohanům a k slávě izraelského lidu.“ Svátek, který tuto událost připomíná, se jmenuje Uvedení Páně do chrámu a slavíme ho právě 40 dní po slavnosti Narození Páně, tj. 2. února. V občanském kalendáři je nazván Hromnice a při mši svaté jsou žehnány takzvané hromniční svíčky, které symbolizují Krista jako světlo národů.

 

 

O svátku Křtu Páně jsme v našich chrámech naposledy zazpívali vánoční písně a liturgická roucha se následně vrátila k zelené barvě. Do chladu a tmy ponurých lednových dní však v naší katedrále i v mnoha dalších chrámech křesťanského světa nadále září jesličky, u kterých již sice v liturgickém mezidobí nekonáme pobožnosti, ale nadále nám připomínají vánoční radost z narození našeho Spasitele, kterou jsme intenzivně prožívali téměř celé tři týdny. Starší generace pamatují ještě doby, kdy vánoční radost v plné intenzitě trvala po celých čtyřicet dní a vánoční písně zněly v našich chrámech až do zmíněného únorového svátku, který se kdysi nazýval Očišťování Panny Marie a jeho hlavním poselstvím je ono Simeonovo proroctví. Tento svátek je v liturgickém roce již opravdu poslední, který připomíná Ježíšovo dětství.

Texty z Písma svatého, které uslyšíme během liturgie v těchto a následujících dnech, se budou věnovat zejména působení Pána Ježíše a jeho apoštolů na zemi. V tomto období, které již nespadá do vánoční doby, ale je součástí zmíněných čtyřiceti dní, bychom chtěli obrátit pozornost k Matce Boží Panně Marii, chovající narozeného Ježíše, která je v naší katedrále zobrazena na několika místech jako tzv. madona. Jedná se o nádherná malířská a sochařská díla, která bohužel zůstávají trochu stranou pozornosti, protože běžní návštěvníci se nedostanou do jejich bezprostřední blízkosti. Tím spíše bychom Vám je chtěli zprostředkovat touto cestou. Dočtete se o nich v dalším díle tohoto malého seriálu.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra, Jana Havlová

Aktuality & články

  • Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

    Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

    Dozněly poslední tóny slavnostního rekviem. Jednoduchá rakev přikrytá lesklou látkou stojí v apsidě římského chrámu, daleko od československé vlasti uvězněné rudou ocelí. Náhle se chrámem rozléhá tiché šustění látek a pomalé kroky malého průvodu. Proti všem zvyklostem přichází ztichlým kostelem k rakvi papež Pavel VI. v pluviálu, modlí se a provádí výkrop rakve. Rakev bude zanedlouho uložena tam, kde nikdy žádný Čech předtím neležel – v kryptách chrámu sv. Petra ve Vatikánu po boku papežů Pia XI. A Pia XII. Taková pocta náleží v dějinách jen jedinému muži, skromnému rodákovi z Plzně, který život zasvětil eucharistii a práci – Josefu kardinálu Beranovi.

  • Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V závěru týdne oslavíme v naší katedrále velkou slavnost svatého mučedníka Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země a naší katedrály. Právě v chórovém ochozu našeho chrámu je světcovo tělo uloženo v nádherném stříbrném sarkofágu, který byl zhotoven v souvislosti s jeho svatořečením na začátku 18. století.

  • DŮLEŽITÉ: Uzavření areálu Pražského hradu dne 4. 5. 2025

    DŮLEŽITÉ: Uzavření areálu Pražského hradu dne 4. 5. 2025

    V neděli 4. května 2025 bude od 11.00 do 19.00 hod. uzavřen areál Pražského hradu. Mše sv. v kostele Všech svatých v 15.30 a nešpory v katedrále sv. Víta v 17.00 proto výjimečně NEBUDOU.
    Ranní mše sv. v 8.30 a dopolední v 10.00 v katedrále proběhnou jako obvykle. Po skončení dopolední mše sv. v 10.00 je třeba bez prodlení opustit areál Hradu východem směr Prašný most. Děkujeme za pochopení.
  • DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    Oznamujeme, že konání bohoslužby plánované na 7. května 2025 (za +biskupa Antonína Podlahu a za zemřelé archeology při příležitosti 100. výročí založení Archeologického ústavu AV ČR) není na základě sdělení ředitele Správy Pražského hradu z důvodu velmi exponovaného programu na Pražském hradě v uvedených dnech možné.

    S politováním tedy sdělujeme, že se bohoslužba konat nebude.

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    Ikonickou se stala fotografie, která zachytila okamžik, kdy papež Jan Pavel II. vystoupil z letadla v Ruzyni a poprvé tak vstoupil na naši půdu. Padl na zem a uctil naši zemi políbením.

    „Věřící z Čech, Moravy a Slovenska mají v Římě pastýře, který rozumí jejich řeči. Rozumí i jejich mlčení. V době, kdy byla církev této země umlčena, považoval jsem za součást svého poslání být jejími ústy. Nyní je mým hlavním posláním vůči místní církvi to, co Ježíš svěřil Petrovi, posilovat své bratry.“

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    „Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.“ Václav Havel, prezident ČSFR, 21. dubna 1990

    Na začátku dubna celý svět vzpomínal na jednoho z největších papežů v dějinách, svatého Jana Pavla II. Uplynulo totiž přesně 20 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. Pro naši katedrálu však letošní duben přináší ještě jedno významné výročí, které je s papežem Janem Pavlem II. spojené. Dne 21. dubna totiž uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy vůbec poprvé v dějinách vstoupil papež na české území a kdy také navštívil naši katedrálu, kde se setkal s českými biskupy. Symbolika toho, že ve stejný den odešel papež František nás tíží právě v těchto dnech, kdy jej věřící na celém světě vyprovázejí na cestě z vzkříšeným Pánem…

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení