Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

Na východní stěnu Staré sakristie v nejstarší části naší katedrály navazuje kaple svaté Anny, založená ještě prvním stavitelem chrámu Matyášem z Arrasu. O kapli jsme již přinesli obsáhlý článek v našem cyklu Putování po katedrále. Nyní se budeme soustředit na opravdu pozoruhodný a starobylý obraz Matky Boží nesoucí narozeného Pána Ježíše. Kromě úctyhodného stáří a mimořádně kvalitního zpracování je zvláštní tím, že se jedná defacto o nezaměnitelnou součást naší katedrály. Obraz byl totiž s největší pravděpodobností vyhotoven nákladem jednoho z kanovníků naší metropolitní kapituly, který byl sám na tomto obraze namalován klečící v modlitbě před impozantním zjevením madony.

Kanovník je oblečen do chórového oděvu v zimní variantě, tj. s kožešinovou mozzettou přes ramena, Panna Maria pak do jednoduše řaseného modrého pláště, korunována dvěma anděly zlatou královskou korunou, stojící na zlatém půlměsíci, zašlapávající hada symbolizujícího ďábla, obklopená mandorlou. Impozantní výraz celého obrazu podtrhuje jeho zlaté pozadí. Pozoruhodná je rovněž ústřední postava samotného Ježíška, který drží v ruce stejně jako jeho matka jablíčko symbolizující ovoce vykoupení. Tělo Ježíška je zobrazeno, jako by již bylo pokryto ranami z bičování a utrpení, předcházejícího jeho vykupitelské smrti na kříži. Obraz pochází z doby kolem roku 1600, ale byl pravděpodobně zhotoven jako historizující replika na základě ještě mnohem staršího obrazu z poloviny 15. století.

 

Obraz Matky Boží v kapli sv. Anny

 

Další pozoruhodné ztvárnění Bohorodičky nalezneme přímo v centrální nice retáblu hlavního oltáře v chóru katedrály. Její socha tam však byla umístěna druhotně po dokončení restaurátorských prací v minulém desetiletí a je podstatně starší než oltář samotný. Dříve stála na kamenné konzole v chórovém ochozu poblíž hrobu svatého Jana Nepomuckého.

 

Socha Panny Marie v nice retáblu hlavního oltáře

 

Současný novogotický oltář nahradil jeho předchozí řešení s monumentálním barokním retáblem, který můžeme vidět v největší podrobnosti na obraze poslední české královské korunovace. Ta se v naší katedrále odehrála v roce 1836 a korunu svatého Václava přijal z rukou arcibiskupa Ondřeje Ankwicze král Ferdinand V. Během puristických zásahů do interiéru katedrály v 19. století byly její barokní úpravy často odstraňovány nebo alespoň umisťovány do pozadí. První architekt obnovy a dostavby chrámu Josef Ondřej Kranner tak rozpracoval návrh nového hlavního oltáře, který byl koncipován v přísném slohu gotickém. Vzniklo více variant, upravených Krannerovým nástupcem Josefem Mockerem. Ten také nakonec dílo realizoval. Původním záměrem Krannera i Mockera však bylo umístit do niky uprostřed jeho retáblu velký kříž a kaplička nad ním, která je přístupná po dvouramenném schodišti, byla určena pro vystavování monstrance s Nejsvětější svátostí. S tím počítají dochované kresby obou architektů. Kříž však byl později umístěn právě do kapličky na vrcholu oltářního retáblu a dolní nika byla uzavřena deskou potaženou červeným suknem s erbem metropolitní kapituly. Ta byla během posledních restaurátorských prací odstraněna a od té doby je v nice umístěna socha Panny Marie s Ježíškem, která je dílem českého mistra z první poloviny 16. století a jedná se pozdně gotickou polychromovanou dřevořezbu. Umístění madony do středu hlavního oltáře katedrály připomíná celé její zasvěcení, které je dle nápisu z roku 1396, vtesaného do gotické pamětní desky umístěné na pilíři věže vedle jižní portálové předsíně Zlaté brány „Navštívení Panny Marie a svatých Václava, Víta, Vojtěcha, Zikmunda a jiných patronů českých.“

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

    Připomínáme si 56 let od smrti Josefa kardinála Berana

    Dozněly poslední tóny slavnostního rekviem. Jednoduchá rakev přikrytá lesklou látkou stojí v apsidě římského chrámu, daleko od československé vlasti uvězněné rudou ocelí. Náhle se chrámem rozléhá tiché šustění látek a pomalé kroky malého průvodu. Proti všem zvyklostem přichází ztichlým kostelem k rakvi papež Pavel VI. v pluviálu, modlí se a provádí výkrop rakve. Rakev bude zanedlouho uložena tam, kde nikdy žádný Čech předtím neležel – v kryptách chrámu sv. Petra ve Vatikánu po boku papežů Pia XI. A Pia XII. Taková pocta náleží v dějinách jen jedinému muži, skromnému rodákovi z Plzně, který život zasvětil eucharistii a práci – Josefu kardinálu Beranovi.

  • Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V závěru týdne oslavíme v naší katedrále velkou slavnost svatého mučedníka Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země a naší katedrály. Právě v chórovém ochozu našeho chrámu je světcovo tělo uloženo v nádherném stříbrném sarkofágu, který byl zhotoven v souvislosti s jeho svatořečením na začátku 18. století.

  • DŮLEŽITÉ: Uzavření areálu Pražského hradu dne 4. 5. 2025

    DŮLEŽITÉ: Uzavření areálu Pražského hradu dne 4. 5. 2025

    V neděli 4. května 2025 bude od 11.00 do 19.00 hod. uzavřen areál Pražského hradu. Mše sv. v kostele Všech svatých v 15.30 a nešpory v katedrále sv. Víta v 17.00 proto výjimečně NEBUDOU.
    Ranní mše sv. v 8.30 a dopolední v 10.00 v katedrále proběhnou jako obvykle. Po skončení dopolední mše sv. v 10.00 je třeba bez prodlení opustit areál Hradu východem směr Prašný most. Děkujeme za pochopení.
  • DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    Oznamujeme, že konání bohoslužby plánované na 7. května 2025 (za +biskupa Antonína Podlahu a za zemřelé archeology při příležitosti 100. výročí založení Archeologického ústavu AV ČR) není na základě sdělení ředitele Správy Pražského hradu z důvodu velmi exponovaného programu na Pražském hradě v uvedených dnech možné.

    S politováním tedy sdělujeme, že se bohoslužba konat nebude.

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    Ikonickou se stala fotografie, která zachytila okamžik, kdy papež Jan Pavel II. vystoupil z letadla v Ruzyni a poprvé tak vstoupil na naši půdu. Padl na zem a uctil naši zemi políbením.

    „Věřící z Čech, Moravy a Slovenska mají v Římě pastýře, který rozumí jejich řeči. Rozumí i jejich mlčení. V době, kdy byla církev této země umlčena, považoval jsem za součást svého poslání být jejími ústy. Nyní je mým hlavním posláním vůči místní církvi to, co Ježíš svěřil Petrovi, posilovat své bratry.“

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    „Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.“ Václav Havel, prezident ČSFR, 21. dubna 1990

    Na začátku dubna celý svět vzpomínal na jednoho z největších papežů v dějinách, svatého Jana Pavla II. Uplynulo totiž přesně 20 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. Pro naši katedrálu však letošní duben přináší ještě jedno významné výročí, které je s papežem Janem Pavlem II. spojené. Dne 21. dubna totiž uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy vůbec poprvé v dějinách vstoupil papež na české území a kdy také navštívil naši katedrálu, kde se setkal s českými biskupy. Symbolika toho, že ve stejný den odešel papež František nás tíží právě v těchto dnech, kdy jej věřící na celém světě vyprovázejí na cestě z vzkříšeným Pánem…

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení