Kaple byla zbudována nad hrobem svatého Václava, knížete a věčného panovníka Českého království, který zde odpočívá již déle než 1000 let. Původně bylo jeho tělo po převezení ze Staré Boleslavi pochováno v apsidě románské rotundy, která se stala součástí i pozdější tzv. Spytihněvovy baziliky. Ta byla v souvislosti se stavbou gotického chrámu zbořena, ale hrob světce zůstal na svém místě. Jistě nemusíme připomínat obecně známé skutečnosti o uložení korunovačních klenotů Českého království v Korunní komoře přístupné právě z této kaple.
Socha svatého Václava
V rámci seriálu příspěvků na téma skryté poklady naší katedrály Vám chceme zprostředkovat detailnější pohled na unikátní a překrásnou výzdobu tohoto vzácného prostoru. Pod zděnou římsou je kaple vyzdobena jako nebeský Jeruzalém, popsaný v Písmu Svatém v knize Zjevení svatého Jana: „…Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ…. Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál.“ Čtyři stěny kaple jsou skutečně rozděleny každá na tři díly a jsou dekorovány jaspisy a dalšími polodrahokamy vloženými do pozlacené malty. Obdobně je ostatně koncipována i koruna svatého Václava, která se skládá ze 4 dílů ve tvaru lilie se třemi listy, posázené drahými kameny. Výzdoba pod římsou pochází ještě z doby císaře Karla IV. a mezi polodrahokamy nalezneme malby zobrazující světce a nad oltářem Krista na kříži, kterému se klaní sám císař Karel s jednou ze svých manželek – některé prameny hovoří o Blance z Valois, jiné o Elišce Pomořanské.
Hlavní oltář kaple
Za pozornost ale stojí také o něco mladší nástěnné malby nad římsou, které nechal vyhotovit král Vladislav Jagellonský. Sám je zobrazen nad hlavním oltářem se svojí manželkou Annou z Foix. Autor těchto maleb není bezpečně doložen, někdy jsou přisuzovány Mistru Litoměřického oltáře. Malby zobrazují několik scén ze života svatého Václava. Přímo nad vstupem na schodiště do korunní komory, uzavřeným známými dveřmi se sedmi zámky, můžeme vidět setkání knížete Václava se saským vévodou a východofranským králem Jindřichem Ptáčníkem, který Václavovi předává ostatky svatého Víta, hlavního patrona naší katedrály. Nad západním vstupem do kaple pak uvidíme setkání knížete Václava s Jindřichem Ptáčníkem na říšském sněmu. Zobrazena je zde také událost propuštění nespravedlivě uvězněných při převozu těla světce do Prahy, jeden ze zázraků připisovaných svatému Václavu.
Jagellonská nástěnná výzdoba
V neposlední řadě pak stojí za pozornost scéna zavraždění svatého Václava bratrem Boleslavem u dveří kostele sv. Kosmy a Damiána, kterou můžeme nejlépe vidět při pohledu od západních dveří kaple přímo nad náhrobkem světce. Náš svatý kníže se v poslední chvíli svého pozemského života drží klepadla na dveřích ve tvaru lví hlavy. Takové klepadlo je k vidění na dveřích severního vstupu do kaple a dle legendy sem bylo přeneseno právě ze Staré Boleslavi. Zda se ho svatý Václav v okamžiku své smrti opravdu držel, není nikde písemně doloženo. Původ tohoto klepadla je však kladen skutečně nejpozději do 11. století, mohlo by tedy být ještě starší a jeho autenticitu proto nelze ani vyloučit.
Autor: Ing. Ondřej Stříteský
