Kaple svatého Václava skrývá nejen korunovační klenoty

Kaple svatého Václava skrývá nejen korunovační klenoty

Nezapomeňte si při návštěvě naší katedrály prohlédnout kapli sv. Václava, nejvzácnější a nejcennější prostor, který lze bez nadsázky nazvat srdcem české země a pro návštěvníky i účastníky bohoslužeb jsou jeho dveře otevřeny alespoň k nahlédnutí.

Kaple byla zbudována nad hrobem svatého Václava, knížete a věčného panovníka Českého království, který zde odpočívá již déle než 1000 let. Původně bylo jeho tělo po převezení ze Staré Boleslavi pochováno v apsidě románské rotundy, která se stala součástí i pozdější tzv. Spytihněvovy baziliky. Ta byla v souvislosti se stavbou gotického chrámu zbořena, ale hrob světce zůstal na svém místě. Jistě nemusíme připomínat obecně známé skutečnosti o uložení korunovačních klenotů Českého království v Korunní komoře přístupné právě z této kaple.

Socha svatého Václava

 

V rámci seriálu příspěvků na téma skryté poklady naší katedrály Vám chceme zprostředkovat detailnější pohled na unikátní a překrásnou výzdobu tohoto vzácného prostoru. Pod zděnou římsou je kaple vyzdobena jako nebeský Jeruzalém, popsaný v Písmu Svatém v knize Zjevení svatého Jana: „…Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ…. Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál.“ Čtyři stěny kaple jsou skutečně rozděleny každá na tři díly a jsou dekorovány jaspisy a dalšími polodrahokamy vloženými do pozlacené malty. Obdobně je ostatně koncipována i koruna svatého Václava, která se skládá ze 4 dílů ve tvaru lilie se třemi listy, posázené drahými kameny. Výzdoba pod římsou pochází ještě z doby císaře Karla IV. a mezi polodrahokamy nalezneme malby zobrazující světce a nad oltářem Krista na kříži, kterému se klaní sám císař Karel s jednou ze svých manželek – některé prameny hovoří o Blance z Valois, jiné o Elišce Pomořanské.

Hlavní oltář kaple

 

Za pozornost ale stojí také o něco mladší nástěnné malby nad římsou, které nechal vyhotovit král Vladislav Jagellonský. Sám je zobrazen nad hlavním oltářem se svojí manželkou Annou z Foix. Autor těchto maleb není bezpečně doložen, někdy jsou přisuzovány Mistru Litoměřického oltáře. Malby zobrazují několik scén ze života svatého Václava. Přímo nad vstupem na schodiště do korunní komory, uzavřeným známými dveřmi se sedmi zámky, můžeme vidět setkání knížete Václava se saským vévodou a východofranským králem Jindřichem Ptáčníkem, který Václavovi předává ostatky svatého Víta, hlavního patrona naší katedrály. Nad západním vstupem do kaple pak uvidíme setkání knížete Václava s Jindřichem Ptáčníkem na říšském sněmu. Zobrazena je zde také událost propuštění nespravedlivě uvězněných při převozu těla světce do Prahy, jeden ze zázraků připisovaných svatému Václavu.

Jagellonská nástěnná výzdoba

 

V neposlední řadě pak stojí za pozornost scéna zavraždění svatého Václava bratrem Boleslavem u dveří kostele sv. Kosmy a Damiána, kterou můžeme nejlépe vidět při pohledu od západních dveří kaple přímo nad náhrobkem světce. Náš svatý kníže se v poslední chvíli svého pozemského života drží klepadla na dveřích ve tvaru lví hlavy. Takové klepadlo je k vidění na dveřích severního vstupu do kaple a dle legendy sem bylo přeneseno právě ze Staré Boleslavi. Zda se ho svatý Václav v okamžiku své smrti opravdu držel, není nikde písemně doloženo. Původ tohoto klepadla je však kladen skutečně nejpozději do 11. století, mohlo by tedy být ještě starší a jeho autenticitu proto nelze ani vyloučit.

Autor: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Putování po katedrále zavítá do kaple sv. Anny, matky Panny Marie

    Putování po katedrále zavítá do kaple sv. Anny, matky Panny Marie

    V pátek 26. července oslavíme svátek svaté Anny, který nás v rámci našeho putování katedrálou zavede do starobylé kaple v chórovém ochozu, zasvěcené právě této světici, která byla dle tradice matkou Panny Marie, ačkoliv se o ní kanonická evangelia nezmiňují. Ranní mši svatou proto oslavíme u oltáře této kaple, která je zároveň rodovou kaplí šlechtické rodiny Nostic-Rieneck.

  • Letní čtení – Výročí osobností spjatých s katedrálou

    Letní čtení – Výročí osobností spjatých s katedrálou

    V letních měsících si připomeneme několik výročí důležitých osobností, které jsou nějakým způsobem spojeny s katedrálou. Přečtěte si o stavitelích, kronikářích a králích, kteří přispěli k tomu, že se nám katedrála zachovala až do dnešních dní. Text je sestaven z krátkých upoutávek, které pro Vás pravidelně připravuje pan Ing. Ondřej Stříteský z týmu Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. 

  • Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

    Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

    Kulaté výročí dne úmrtí měl v minulém týdnu vedle kapitulního děkana a pozdějšího prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic další významný kanovník naší metropolitní kapituly, kterého bychom Vám rádi blíže představili.

  • Krása skrytá ve výškách. Vnější plášť katedrály v textu i obrazech

    Krása skrytá ve výškách. Vnější plášť katedrály v textu i obrazech

    Mnoha uměleckými poklady v podobě sochařských děl, bohatě opracovaných kamenických prvků i polychromovaných kamenných erbů a zejména pak velmi bohatou stavební historií vyniká vnější plášť katedrály.

  • Královská oratoř – soukromý prostor pro ty nejmocnější z království

    Královská oratoř – soukromý prostor pro ty nejmocnější z království

    I v menších venkovských chrámech, které se nacházejí poblíž šlechtických sídel, můžeme poblíž hlavního oltáře vidět jeden specifický architektonický prvek. Je jím takzvaná oratoř (=místo k modlitbě), obvykle vyvýšená v podobě otevřené empory. 

  • Katedrála žije nejen dospěláckým zpěvem. Dětský katedrální sbor nabírá nové malé členky a členy

    Katedrála žije nejen dospěláckým zpěvem. Dětský katedrální sbor nabírá nové malé členky a členy

    Milé děti, milí rodiče! Zdravíme vás z Dětského katedrálního sboru a srdečně vás zveme, abyste se k nám připojili!

  • Pohřeb brigádního generála Zbyňka Čeřovského

    Pohřeb brigádního generála Zbyňka Čeřovského

    Ve středu 3. července proběhne v 16:00 v katedrále pohřeb generála Čeřovského.

  • 660. výročí smrti Arnošta z Pardubic

    660. výročí smrti Arnošta z Pardubic

    Přijměte pozvání na nedělní mši svatou v 10:00, při které si připomeneme 660. výročí smrti prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. 

  • Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    V letošním roce uplyne 390 let od narození významného italského architekta a stavitele, který se zajímavým způsobem zapsal do stavebních dějin naší katedrály. 

  • Svatojánské putování po katedrále

    Svatojánské putování po katedrále

    Již příští pondělí 24. června budeme opět putovat po katedrále. Na tento den totiž připadá svátek Narození Jana Křtitele a v kapli právě tohoto předchůdce Ježíše Krista bude v 07:00 sloužit P. Jozef Sudor mši k jeho oslavě.

  • Poděkování za Noc kostelů

    Poděkování za Noc kostelů

    V pátek 7. června proběhla v katedrále Noc kostelů – festival otevřených chrámů, který má sakrální prostor přiblížit lidem všech (ne)vyznání. Zaznělo vyzvánění svatovítských zvonů, sólová i komorní hudba a návštěvníci si mohli prohlédnout normálně nepřístupné prostory pražského velechrámu. Duchovní potravu nabídla mše svatá od 18:00 a závěrečné požehnání. 

  • Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Zveme vás na červnové bohoslužby v katedrále, které budou zpěvem doprovázet naše i zahraniční sbory. 

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Varhanní festival již potřinácté

    Varhanní festival již potřinácté

    Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery.

  • Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Není to jen Svatováclavská koruna s čepičkou, ale celý soubor klenotů, které dnes katedrála chrání. Právě tak, jak tomu mělo být dle původního pokynu Karla IV. Přesto, že klenoty bylo nutné v dobách válek často ukrývat mimo Pražský hrad, soubor koruny s poduškou, královského jablka a královského žezla, jejich pouzder a královského roucha je dnes opět umístěn v Korunní komoře Svatovítského chrámu.

  • Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

  • Katedrála jako centrum vědění

    Katedrála jako centrum vědění

    Počátky svatovítské kapituly lze spatřovat v kolegiu kněží (collegium cleri) při kostele svatého Víta na Pražském hradě, jimž bylo svěřeno, aby připravili vše potřebné pro zřízení samostatné diecézní správy. Když se v roce 973 stala Praha biskupským sídlem podléhajícím mohučskému metropolitovi, stalo se zmíněné kolegium svatovítských kněží katedrální kapitulou. Zakládací listina se ale, na rozdíl například od té karlštejnské, bohužel nedochovala.

  • Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

    Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

    Katedrála svatého Víta je nejen vyjádřením vztahu člověka k Bohu, ale nezbytně i mistrovské architektonické dílo. Ať už se rozhodnete obdivovat její gotickou klenbu, úchvatné vitráže, zdobnou fasádu anebo majestátní věže, za každým z těchto momentů stojí významné jméno české architektury.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení