Před výstavbou gotického dómu byli dosavadní pražští biskupové pohřbeni pravděpodobně na hřbitově okolo románské baziliky, nebo přímo v ní. Jisté je, že jejich ostatky stejně jako ostatky přemyslovských knížat a králů byly druhotně přeneseny do gotické novostavby, a to třetím ředitelem stavby katedrály, kanovníkem Benešem Krabice z Weitmile. Projdeme-li chórovým ochozem až za hlavní oltář, za kterým se nachází gotický náhrobek svatého Víta, můžeme v podlaze mezi tímto náhrobkem a císařskou kaplí vidět dvě řady mramorových náhrobních desek, do kterých jsou inkrustované kovové biskupské berly a jména pochovaných biskupů.
První pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic byl pochován v Kladsku, kde můžeme dodnes vidět náhrobek s jeho klečící sochou. Již jeho nástupce, Jan Očko z Vlašimi, který byl zároveň prvním českým kardinálem, financoval stavbu tzv. Vlašimské kaple, které se nachází přímo naproti stříbrnému náhrobku sv. Jana Nepomuckého. V ní byl také pohřben a jeho náhrobek ze 14. století tvoří jednoduchá tumba z červeného mramoru, na které je položena socha ležícího arcibiskupa s mitrou na hlavě, zhotovená z mramoru bílého. Vlašimská kaple je pak vyzdobena dochovanými středověkými malbami křtu sv. Otýlie a Krista nesoucího kříž, na kterých je zobrazena také malá postava arcibiskupa.
Synovec a nástupce Jana Očka z Vlašimi, arcibiskup Jan z Jenštejna, pak musel z Prahy utéci před hněvem krále Václava IV. a dožívá v Římě, kde je dodnes dochován jeho náhrobek v kostele sv. Praxedy. Další arcibiskupové jako byl Olbram ze Škvorce, Zikmund Albík z Uničova nebo Zbyněk Zajíc z Házmburka nemají v katedrále dochované náhrobky, byť Olbram ze Škvorce by měl odpočívat v kapli sv. Jana Křtitele a Zbyněk Zajíc z Házmburka v Házmburské kapli pod Velkou jižní věží. Sedmý pražský arcibiskup Konrád z Vechty pak přijal Čtyři artikuly pražské a odešel z Prahy do Úštěka, kde dožil na hradě Helfenburg a byl patrně pochován v tamní hradní kapli. Dalších 140 let neměla Praha Svatým stolcem uznaného arcibiskupa a diecézi spravovala metropolitní kapitula.
V roce 1561 pak bylo pražské arcibiskupství obnoveno a arcibiskupem se stává Antonín Brus z Mohelnice, následovaný jeho krajanem Martinem Medkem z Mohelnice. Oba tito arcibiskupové jsou pohřbeni v kapli sv. Jana Křtitele a jejich náhrobky z červeného mramoru můžeme vidět přistavěné ke stěnám kaple.
Další arcibiskupové byli až do 19. století pohřbíváni do hrobky ve Staré arcibiskupské kapli v Chórovém ochozu, kam byly později uloženy i ostatky hlavního patrona arcidiecéze sv. Vojtěcha. Náhrobky na stěnách připomínají například Ondřeje Ankwicze ze Skarbek-Poslawice, posledního arcibiskupa, který v naší katedrále korunoval českého krále. Dále Aloise Josefa Schrenka, Františka kardinála Schönborna i Bedřicha kardinála Schwarzenberga.
Další místo, kde můžeme vzpomenout na naše zesnulé arcibiskupy a kam jsou pohřbíváni arcibiskupové dodnes, je Nová arcibiskupská kaple v severní lodi dostavěné části katedrály. Můžete si ji prohlédnout na úvodní fotografii tohoto článku. Vévodí jí vitráž sv. Ludmily a sv. Václava od Alfonse Muchy. Hrobka se nachází pod podlahou kaple a odpočívají v ní děkan metropolitní kapituly Antonín Podlaha, světící biskup pražský, kterého pak následoval první československý pražský arcibiskup František Kordač, Karel kardinál Kašpar, František kardinál Tomášek a naposledy zde byl pochován Miloslav kardinál Vlk. Rok po jeho pohřbu však byly do pražské katedrály uloženy ostatky dalšího významného pražského arcibiskupa, Josefa kardinála Berana, který původně spočinul v Římě poblíž hrobu svatého apoštola Petra. Dnes očekává druhý příchod Krista a slavné vzkříšení v kapli sv. Anežky České, zvané též kaple Bartoňů z Dobenína, které se nachází v severní boční lodi hned u vstupu do katedrály.
Na všechny naše věrné zemřelé pamatujeme s vděčností a vyprošujeme jim odpuštění hříchu a spásu jejich duše.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
Foto: Radoslav Vnenčák
