Královská oratoř – soukromý prostor pro ty nejmocnější z království

Královská oratoř – soukromý prostor pro ty nejmocnější z království

I v menších venkovských chrámech, které se nacházejí poblíž šlechtických sídel, můžeme poblíž hlavního oltáře vidět jeden specifický architektonický prvek. Je jím takzvaná oratoř (=místo k modlitbě), obvykle vyvýšená v podobě otevřené empory. 

V barokních chrámech pak bývá naopak opatřena baldachýnem a zasklená. Přístup na oratoř bývá často přes zastřešený zděný můstek, spojující kostel s přilehlým palácem nebo zámkem. Tak mohl šlechtic se svojí rodinou za každého počasí nerušeně přicházet na bohoslužbu přímo ze svého sídla a účastnit se liturgie v soukromí. Výjimkou není ani naše katedrála, postavená uprostřed sídla českých králů, kde plnila také funkci hlavního zámeckého kostela. Do dnešních dnů se v katedrále dochovala nejen tato architektonicky unikátní Královská oratoř, ale také zmíněný krytý můstek, spojující katedrálu se Starým královským palácem Pražského hradu. Královská oratoř, v dnešní podobě zbudovaná na konci 15. století (1490 – 1493), vás zaujme zejména svým neobvyklým a v katedrále unikátním provedením kamenosochařské výzdoby, která připomíná různě spletené osekané sukovité větve, svázané provazy, v minulosti možná polychromované.

Sochařská výzdoba

 

Autorství oratoře není bezpečně známé, nejčastěji je připisováno pozdně středověkému staviteli Benediktu Rejtovi, v odborné literatuře se ale setkáme i s tvrzením, že autorem oratoře je kameník a stavitel Hans Spiess, který však s Benediktem Rejtem spolupracoval. Pochyby však nejsou o zadavateli tohoto díla, králi Vladislavu II. Jagellonském, jehož iniciály (W) můžeme vidět na erbovním štítu, který je součástí visutého svorníku ve střední části oratoře pod arkýřkem. Rovněž znaky na zábradlí oratoře patří zemím, kde tento panovník vládl, případně si zde vládu nárokoval. Na středovém arkýřku můžeme vidět znak Uherského a Českého království. Nalevo pak od středu k okraji uvidíme znaky Polského království, Slavonie, Horní Lužice a Dalmácie. Napravo pak znaky Moravského markrabství, Lucemburského vévodství, Slezského vévodství a Dolní Lužice. Stěny a klenba nad oratoří však patří k nejstarším částem katedrály, které vybudoval její první stavitel Matyáš z Arrasu. Oratoř je vlastně vsazena do prostoru, který je součástí arrasovského věnce kaplí okolo chóru. Císař Ferdinand II. dal v roce 1630 vestavět do této oratoře dřevěnou prosklenou lóži, posléze rozšířenou jako nástavbu pavlačového typu i nad sousedními kaplemi.

Erby na visutém svorníku

 

Nástavby nad kaplemi vpravo od oratoře až ke kapli sv. Václava byly během zimy 1868-1869 odstraněny. Později zde postavil dřevěnou novogotickou císařskou lóži Josef Mocker, ta však byla odstraněna v roce 1936 a od té doby již zůstala oratoř v podobě, jak ji známe dnes. Mockerova císařská lóže byla darována brněnské biskupské konzistoři, která o ni projevila zájem. Pozornému divákovi jistě neunikne, že levá část zábradlí oratoře má jiné a tmavší zbarvení než světle šedivý středový arkýřek a zábradlí na pravé straně. Důvodem je i jiné materiálové řešení. Zatímco arkýřek a pravá část zábradlí jsou původní kamenné, levá část byla znovu doplněna až v roce 1878 a byla vyrobena ze dřeva. Kamenné zábradlí totiž bylo poničeno rozsáhlým požárem na jaře roku 1541, kdy shořela celá levobřežní Praha a značně poškozen byl i Pražský hrad a katedrála, jejíž západní část a rozestavěná severní věž se dokonce úplně zřítily a také chór byl z velké části zasažen. Dokládají to i záznamy našeho kanovníka a slavného českého kronikáře Václava Hájka z Libočan, který tehdejší požár katedrály velmi detailně popsal. O královské oratoři píše doslova toto: „Pavláčka královská kamenná výborným dílem kamenickým udělaná, na kteréž má být obyčej král Jeho Milost i králová Její Milost bývati, ta také nemohla před tím ohněm zůstati, neb ta světnička, kteráž na pavlači byla, divným způsobem shořela a od toho ohně krancové neb zábradla, na kteréž obyčej byl zpoléhati, zapukala se, takže to kamení počna od prostředku neb toho vejstupku královského po pravé ruce k hrobu sv. Víta padalo na zemi. Jinak sklep spodní i svrchní té pavlače zůstal v své celosti.“

Socha horníka

 

Replika zničené části zábradlí byla provedena jako dřevěná pravděpodobně ze statických důvodů, aby konstrukce dříve narušená požárem nebyla zbytečně přitěžována. Oratoř však není veřejnosti přístupná. Přestože na ni vede i samostatné schodiště z katedrály, vstupuje se na ni obvykle pouze ze Starého královského paláce.

Autor: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Putování po katedrále zavítá do kaple sv. Anny, matky Panny Marie

    Putování po katedrále zavítá do kaple sv. Anny, matky Panny Marie

    V pátek 26. července oslavíme svátek svaté Anny, který nás v rámci našeho putování katedrálou zavede do starobylé kaple v chórovém ochozu, zasvěcené právě této světici, která byla dle tradice matkou Panny Marie, ačkoliv se o ní kanonická evangelia nezmiňují. Ranní mši svatou proto oslavíme u oltáře této kaple, která je zároveň rodovou kaplí šlechtické rodiny Nostic-Rieneck.

  • Letní čtení – Výročí osobností spjatých s katedrálou

    Letní čtení – Výročí osobností spjatých s katedrálou

    V letních měsících si připomeneme několik výročí důležitých osobností, které jsou nějakým způsobem spojeny s katedrálou. Přečtěte si o stavitelích, kronikářích a králích, kteří přispěli k tomu, že se nám katedrála zachovala až do dnešních dní. Text je sestaven z krátkých upoutávek, které pro Vás pravidelně připravuje pan Ing. Ondřej Stříteský z týmu Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. 

  • Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

    Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

    Kulaté výročí dne úmrtí měl v minulém týdnu vedle kapitulního děkana a pozdějšího prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic další významný kanovník naší metropolitní kapituly, kterého bychom Vám rádi blíže představili.

  • Krása skrytá ve výškách. Vnější plášť katedrály v textu i obrazech

    Krása skrytá ve výškách. Vnější plášť katedrály v textu i obrazech

    Mnoha uměleckými poklady v podobě sochařských děl, bohatě opracovaných kamenických prvků i polychromovaných kamenných erbů a zejména pak velmi bohatou stavební historií vyniká vnější plášť katedrály.

  • Katedrála žije nejen dospěláckým zpěvem. Dětský katedrální sbor nabírá nové malé členky a členy

    Katedrála žije nejen dospěláckým zpěvem. Dětský katedrální sbor nabírá nové malé členky a členy

    Milé děti, milí rodiče! Zdravíme vás z Dětského katedrálního sboru a srdečně vás zveme, abyste se k nám připojili!

  • Pohřeb brigádního generála Zbyňka Čeřovského

    Pohřeb brigádního generála Zbyňka Čeřovského

    Ve středu 3. července proběhne v 16:00 v katedrále pohřeb generála Čeřovského.

  • 660. výročí smrti Arnošta z Pardubic

    660. výročí smrti Arnošta z Pardubic

    Přijměte pozvání na nedělní mši svatou v 10:00, při které si připomeneme 660. výročí smrti prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. 

  • Kaple svatého Václava skrývá nejen korunovační klenoty

    Kaple svatého Václava skrývá nejen korunovační klenoty

    Nezapomeňte si při návštěvě naší katedrály prohlédnout kapli sv. Václava, nejvzácnější a nejcennější prostor, který lze bez nadsázky nazvat srdcem české země a pro návštěvníky i účastníky bohoslužeb jsou jeho dveře otevřeny alespoň k nahlédnutí.

  • Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    V letošním roce uplyne 390 let od narození významného italského architekta a stavitele, který se zajímavým způsobem zapsal do stavebních dějin naší katedrály. 

  • Svatojánské putování po katedrále

    Svatojánské putování po katedrále

    Již příští pondělí 24. června budeme opět putovat po katedrále. Na tento den totiž připadá svátek Narození Jana Křtitele a v kapli právě tohoto předchůdce Ježíše Krista bude v 07:00 sloužit P. Jozef Sudor mši k jeho oslavě.

  • Poděkování za Noc kostelů

    Poděkování za Noc kostelů

    V pátek 7. června proběhla v katedrále Noc kostelů – festival otevřených chrámů, který má sakrální prostor přiblížit lidem všech (ne)vyznání. Zaznělo vyzvánění svatovítských zvonů, sólová i komorní hudba a návštěvníci si mohli prohlédnout normálně nepřístupné prostory pražského velechrámu. Duchovní potravu nabídla mše svatá od 18:00 a závěrečné požehnání. 

  • Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Zveme vás na červnové bohoslužby v katedrále, které budou zpěvem doprovázet naše i zahraniční sbory. 

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Varhanní festival již potřinácté

    Varhanní festival již potřinácté

    Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery.

  • Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Není to jen Svatováclavská koruna s čepičkou, ale celý soubor klenotů, které dnes katedrála chrání. Právě tak, jak tomu mělo být dle původního pokynu Karla IV. Přesto, že klenoty bylo nutné v dobách válek často ukrývat mimo Pražský hrad, soubor koruny s poduškou, královského jablka a královského žezla, jejich pouzder a královského roucha je dnes opět umístěn v Korunní komoře Svatovítského chrámu.

  • Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

  • Katedrála jako centrum vědění

    Katedrála jako centrum vědění

    Počátky svatovítské kapituly lze spatřovat v kolegiu kněží (collegium cleri) při kostele svatého Víta na Pražském hradě, jimž bylo svěřeno, aby připravili vše potřebné pro zřízení samostatné diecézní správy. Když se v roce 973 stala Praha biskupským sídlem podléhajícím mohučskému metropolitovi, stalo se zmíněné kolegium svatovítských kněží katedrální kapitulou. Zakládací listina se ale, na rozdíl například od té karlštejnské, bohužel nedochovala.

  • Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

    Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

    Katedrála svatého Víta je nejen vyjádřením vztahu člověka k Bohu, ale nezbytně i mistrovské architektonické dílo. Ať už se rozhodnete obdivovat její gotickou klenbu, úchvatné vitráže, zdobnou fasádu anebo majestátní věže, za každým z těchto momentů stojí významné jméno české architektury.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení