Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

U příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi bude v Mladotově domě na Pražském hradě otevřena výstava Příběh českých svitků. Slavnostní vernisáž se uskuteční v neděli 26. ledna 2025 od 16:00. Veřejnosti bude výstava přístupná od 27. ledna do 9. února 2025 každý den v časech 9:00–16:00. V průběhu konání výstavy se uskuteční několik zvláštních přednášek a besed, o kterých budeme zájemce o účast informovat. 

Výstava mapuje osudy židovských svitků Tóry z českých zemí během 20. století. Přibližuje, jak byly tyto svitky shromážděny během druhé světové války, přečkaly složité podmínky nacismu a komunismu a následně byly přesunuty do Londýna, kde je vlastní a spravuje organizace Memorial Scrolls Trust. Svitky dnes slouží v židovských komunitách po celém světě jako symboly kontinuity, paměti i naděje. Hlavním artefaktem výstavy je český svitek Tóry č. 41 pocházející z Uhříněvsi, který byl na podzim 2024 trvale zapůjčen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. 

 

Hlavní artefakt výstavy svitek Tóry č. 41

 

Symbol propojení historie a současnosti

Smyslem zapůjčení svitku Tóry Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je zdůraznit propojenost židovské komunity s historií českého národa, připomenout nebezpečí totalitních režimů a uctít památku obětí šoa,“ uvedl rabín David Maxa z progresivní židovské komunity Ec chajim. Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martin Píšek k tomu dodal: „Jsem rád a poctěn, že tento historický artefakt připomínající pohnuté dějiny 20. století bude vystaven v Poslanecké sněmovně. …“

Svitek č. 41 je jedním z 1564 svitků, které byly v 60. letech odkoupeny z Československa a díky filantropovi Ralphu Yablonovi přepraveny do Londýna. Organizace Memorial Scrolls Trust se od té doby věnuje jejich správě, restaurování a zapůjčování židovským komunitám.

 

Výstava je i výsledkem dlouhodobé srdečné spolupráce (zleva) dómského faráře Milana Hanuše, rabína Davida Maxy a pastora Církve bratrské Daniela Kvasničky.

 

Mezinárodní spolupráce a podpora projektu 

Výstava vznikla za spolupráce progresivní židovské komunity Ec chajim, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Memorial Scrolls Trust, Světové unie progresivního judaismu a Federace židovských obcí v ČR. Projekt podpořily také Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví a záštitu mu udělil Institut Terezínské iniciativy. Hostitelem výstavy je Metropolitní kapitula u sv. Víta.

 

Použité zdroje a literatura:
  • Tisková zpráva: Příběh českých svitků. Unikátní výstava na Pražském hradě připomene osudy svitků Tóry z českých židovských obcí

Aktuality & články

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

  • Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Na konci září přijal papež Lev XIV. rezignaci Mons. Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského. Otec Malý se zároveň rozhodl rezignovat na funkci probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Novým proboštem byl zvolen Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a kanovník Metropolitní kapituly. Jeho volba byla potvrzena i arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem.  

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

    Liturgický rok se blíží ke svému závěru a jeho poslední měsíc je tradičně spojen s Památkou všech věrných zemřelých, která v liturgickém kalendáři připadá na 2. listopadu. Návštěvy hřbitovů a hrobů našich blízkých se však obvykle protáhnou i na další dny a týdny, které na tento den navazují a vžil se pro ně lidový název dušičkové období. Nezřídka byly hřbitovy zřizovány okolo kostela a nejinak tomu bylo v případě naší katedrály. Stavba gotického dómu, která začala od poloviny 14. století nahrazovat předchozí románskou baziliku, však pozřela i toto pohřebiště a náš kanovník Beneš Krabice z Weitmile, třetí ředitel stavby katedrály, například přesunul hroby pražských biskupů do chórového ochozu nové stavy, kde se nacházejí před hrobem sv. Víta dodnes.

  • Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.  

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení