O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

Každou neděli v 17 hodin se kanovníci naší metropolitní kapituly scházejí v chóru katedrály ke společné modlitbě v podobě slavnostních zpívaných nešpor. Jedním z jejich úkolů je totiž modlit se společně modlitby z liturgie hodin. Tuto takzvanou denní modlitbu církve se podle kanonického práva závazně modlí všichni duchovní, tedy biskupové, kněží a jáhni. Modlí se ji povinně většinou také mniši a mnozí řeholníci. Laici se ji mohou modlit dobrovolně. Některá společenství duchovních však jsou navíc vázána takzvanou chórovou povinností, kdy se modlí liturgii hodin společně v chóru svého kostela. Platí to zejména pro mnichy a mnišky církevních řádů a řeholníky a řeholnice některých kongregací a stejně tak pro kanovníky katedrálních i kolegiátních kapitul, kteří se za tím účelem scházejí ve své katedrále nebo kolegiátním chrámu. Kapituly kanovníků totiž byly svým založením klášterním společenstvím původně dost podobné, teprve postupem času se přetvořily v kolegia biskupů a kněží odlišného charakteru. Společná chórová modlitba jim však zůstala a v katedrálách a kolegiátních chrámech jsou v presbytáři umístěny chórové lavice, ve kterých kanovníci při společné modlitbě zasedají stejně jako mniši v klášterních chrámech.

Dnes už není společná chórová modlitba kanovníků v katedrálách a kolegiátních chrámech tak častá jako v minulosti, protože členové kapitul často plní mnoho úkolů zcela mimo katedrálu. V naší katedrále se však přesto pravidelná chórová modlitba zachovala, a to právě nedělní nešpory a ve Svatém týdnu také ranní chvály. Po zpívané modlitbě v breviáře navíc prochází procesí se sborem a kanovníky katedrálou za zpěvu Svatováclavského chorálu, zastaví se u hrobu svatého Václava ve Svatováclavské kapli, pomodlí se u hrobu kardinála Berana, jehož proces blahořečení právě naše kapitula iniciovala a na závěr celého procesí zpívá hymnus k Pánu Ježíši podle daného liturgického období.

 

Nyní v době velikonoční zpíváme v katedrále na závěr nešpor nádherný hymnus z 15. století, který pochází z Francie a popisuje všechny události od Kristova slavného vzkříšení. Zpíváme o učednících, kteří přišli k prázdnému hrobu, jak Marie Magdalena, Marie Jakubova a Marie Salome potkaly anděla, který jim oznámil, že Kristus vstal z mrtvých, i jak Ježíš přišel mezi své učedníky a potkal Tomáše, který uvěřil, až když vložil ruce do Jeho ran.

 

Tento nádherný a slavnostní text sepsal francouzský františkán Jean Tisserand v roce 1493, následně pak až do 19. století prošel některými změnami. Jeho současné znění si můžete přečíst zde na závěr tohoto našeho malého velikonočního seriálu:

 

„O fílii et fíliae, Rex caeléstis, Rex glóriae, morte surréxit hódie. Allelúia! Et mane prima sábbati, ad óstium monuménti accessérunt discípuli, Allelúia! Et María Magdaléne, et Jacóbi, et Salóme, venérunt corpus úngere, Allelúia! In albis sedens Angelus, praedíxit muliéribus: In Galilaéa est Dóminus, Allelúia! Et Joánnes Apóstolus cucúrrit Petro cítius, monuménto venit prius, Allelúia! Discípulis adstántibus, in médio stetit Christus, dicens: Pax vobis ómnibus, Allelúia! Ut intelléxit Dídimus, quia surréxerat Jesus, remánsit fere dúbius, Allelúia! Vide, Thoma, vide latus, vide pedes, vide manus, noli esse incrédulus, Allelúia! Quando Thoma Christi latus, pedes vidit atque manus, dixit: Tu es Deus meus, Allelúia! Beáti qui non vidérunt, et fírmiter credidérunt, vítam aetérnam habébunt, Allelúia! In hoc festo sanctíssimo sit laus et iubilátio, bendicamus Domino, Allelúia! Ex quibus nos humílimas devótas atque débitas Deo dicámus gratias, Allelúia!“

Přejeme všem našim čtenářům požehnanou Velikonoční dobu a radost z Kristova slavného vzkříšení po všechny dny našeho života!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

    Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

    Posláním Kooperativy je chránit hodnoty, na kterých lidem záleží. Nové svatovítské varhany jsou nejen výjimečným dílem, ale také součástí kulturního dědictví naší země. Jsme hrdí a velmi rádi, že můžeme přispět k jejich ochraně a být partnerem tohoto mimořádného projektu. Není to jen hudební nástroj, ale symbolické završení téměř sedmi století historie nejvýznamnějšího českého chrámu, které spojuje špičkové řemeslo, umění i odkaz mnoha generací. V Kooperativě si vážíme možnosti podílet se na ochraně díla, které bude sloužit návštěvníkům, věřícím i milovníkům hudby po mnoho dalších desetiletí.

     

  • Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.

  • V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.

  • Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.

  • Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení