O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

Každou neděli v 17 hodin se kanovníci naší metropolitní kapituly scházejí v chóru katedrály ke společné modlitbě v podobě slavnostních zpívaných nešpor. Jedním z jejich úkolů je totiž modlit se společně modlitby z liturgie hodin. Tuto takzvanou denní modlitbu církve se podle kanonického práva závazně modlí všichni duchovní, tedy biskupové, kněží a jáhni. Modlí se ji povinně většinou také mniši a mnozí řeholníci. Laici se ji mohou modlit dobrovolně. Některá společenství duchovních však jsou navíc vázána takzvanou chórovou povinností, kdy se modlí liturgii hodin společně v chóru svého kostela. Platí to zejména pro mnichy a mnišky církevních řádů a řeholníky a řeholnice některých kongregací a stejně tak pro kanovníky katedrálních i kolegiátních kapitul, kteří se za tím účelem scházejí ve své katedrále nebo kolegiátním chrámu. Kapituly kanovníků totiž byly svým založením klášterním společenstvím původně dost podobné, teprve postupem času se přetvořily v kolegia biskupů a kněží odlišného charakteru. Společná chórová modlitba jim však zůstala a v katedrálách a kolegiátních chrámech jsou v presbytáři umístěny chórové lavice, ve kterých kanovníci při společné modlitbě zasedají stejně jako mniši v klášterních chrámech.

Dnes už není společná chórová modlitba kanovníků v katedrálách a kolegiátních chrámech tak častá jako v minulosti, protože členové kapitul často plní mnoho úkolů zcela mimo katedrálu. V naší katedrále se však přesto pravidelná chórová modlitba zachovala, a to právě nedělní nešpory a ve Svatém týdnu také ranní chvály. Po zpívané modlitbě v breviáře navíc prochází procesí se sborem a kanovníky katedrálou za zpěvu Svatováclavského chorálu, zastaví se u hrobu svatého Václava ve Svatováclavské kapli, pomodlí se u hrobu kardinála Berana, jehož proces blahořečení právě naše kapitula iniciovala a na závěr celého procesí zpívá hymnus k Pánu Ježíši podle daného liturgického období.

 

Nyní v době velikonoční zpíváme v katedrále na závěr nešpor nádherný hymnus z 15. století, který pochází z Francie a popisuje všechny události od Kristova slavného vzkříšení. Zpíváme o učednících, kteří přišli k prázdnému hrobu, jak Marie Magdalena, Marie Jakubova a Marie Salome potkaly anděla, který jim oznámil, že Kristus vstal z mrtvých, i jak Ježíš přišel mezi své učedníky a potkal Tomáše, který uvěřil, až když vložil ruce do Jeho ran.

 

Tento nádherný a slavnostní text sepsal francouzský františkán Jean Tisserand v roce 1493, následně pak až do 19. století prošel některými změnami. Jeho současné znění si můžete přečíst zde na závěr tohoto našeho malého velikonočního seriálu:

 

„O fílii et fíliae, Rex caeléstis, Rex glóriae, morte surréxit hódie. Allelúia! Et mane prima sábbati, ad óstium monuménti accessérunt discípuli, Allelúia! Et María Magdaléne, et Jacóbi, et Salóme, venérunt corpus úngere, Allelúia! In albis sedens Angelus, praedíxit muliéribus: In Galilaéa est Dóminus, Allelúia! Et Joánnes Apóstolus cucúrrit Petro cítius, monuménto venit prius, Allelúia! Discípulis adstántibus, in médio stetit Christus, dicens: Pax vobis ómnibus, Allelúia! Ut intelléxit Dídimus, quia surréxerat Jesus, remánsit fere dúbius, Allelúia! Vide, Thoma, vide latus, vide pedes, vide manus, noli esse incrédulus, Allelúia! Quando Thoma Christi latus, pedes vidit atque manus, dixit: Tu es Deus meus, Allelúia! Beáti qui non vidérunt, et fírmiter credidérunt, vítam aetérnam habébunt, Allelúia! In hoc festo sanctíssimo sit laus et iubilátio, bendicamus Domino, Allelúia! Ex quibus nos humílimas devótas atque débitas Deo dicámus gratias, Allelúia!“

Přejeme všem našim čtenářům požehnanou Velikonoční dobu a radost z Kristova slavného vzkříšení po všechny dny našeho života!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

  • Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

  • Putování po katedrále 2026

    Putování po katedrále 2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení