23. 9. 2025

O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.

Tradičně zní na konci každé mše slavené o slavnosti svatého Václava starobylý chorál, vzývající našeho hlavního patrona, vévodu české země. Uslyšíme ho nejen v katedrále, ale nepochybně v každém českém kostele, kde bude tato slavnost slavena. V naší katedrále však ve skutečnosti zaznívá velmi často a pravidelně. Pražská metropolitní kapitula a Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi po staletí pečují o světcův kult. První o místo jeho hrobu a druhá o místo jeho mučednické smrti. K hrobu svatého Václava v katedrále putují naši kanovníci za zpěvu Svatováclavského chorálu každou neděli na závěr společné modlitby nešpor.

Pravidelnému návštěvníkovi bohoslužeb však jistě neuniklo, že tento hymnus slyšíme ve dvou různých nápěvech a s různým počtem slok. Ten starší a patrně méně známý můžeme slyšet právě o zpívaných nedělních nešporách slavených v katedrále. Svatováclavský chorál je totiž jednou z nejstarších českých hudebních památek, po písni Hospodine ponyluj ny, složené dle tradice svatým Vojtěchem, je dokonce uváděn jako druhá nejstarší česká píseň. Dříve byl jako jeho autor uváděn děkan naší kapituly, poslední pražský biskup a první první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, nicméně pozdější výzkumy dospěly k závěru, že je ještě mnohem starší, mohl vzniknout už ve 12. století. Nebylo by divu, protože náš kníže Václav se těšil pověsti svatosti již velmi brzy po své smrti. Teprve v dalších staletích přibývaly další sloky ke cti Panny Marie, sloky vzývající anděly a další české světce a národní patrony. Podoba chorálu, kterou uslyšíme v neděli v naší katedrále, na Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi a ve většině českých chrámů na závěr mše svaté, pochází až z období renesance.

Silný vztah ke svatému Václavu a k tomuto slavnému hymnu přečkal staletí, spojuje různé generace i politické reprezentace. V 15. století ho zpívali husité, zpíván byl při korunovacích českých králů a velkým tématem byl také po vzniku Československé republiky, protože řada politiků, spisovatelů a dalších kulturních činitelů prosazovala, aby se stal národní hymnou. Silný vztah k němu měli i Habsburkové coby čeští králové, a to dokonce i po samotném rozpadu Rakousko-Uherska, který znamenal konec jejich vlády v českých zemích. V roce 1951 tak podle některých pramenů zazněl na závěr svatebního obřadu korunního prince Otty Habsbursko-Lotrinského a princezny Reginy Sasko-Meiningenské, který se konal ve francouzském Nancy. V roce 1989 se pak stal nedílnou součástí revolučních událostí, zněl například na závěr mše svaté v naší katedrále dne 25. listopadu, která byla slavena při příležitosti kanonizace svaté Anežky České.

I my se připojujeme ke všem generacím a prosíme našeho svatého patrona, aby nedal zahynouti nám ni budoucím.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Radoslav Vnenčák

Aktuality & články

Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

11. 6. 2026

V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.
V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

11. 6. 2026

Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.
Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

23. 5. 2026

Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.
Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

23. 5. 2026

V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.
V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

13. 5. 2026

O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.
V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

13. 5. 2026

Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.