20. 3. 2025

Poslední český král žil skoro 30 let na královském Pražském hradě

Dvanáct poměrně klidných let panování posledního korunovaného českého krále a císaře rakouského Ferdinanda V. přerušily revoluční události roku 1848. Ferdinand V. na nátlak okolí dne 2. prosince toho roku abdikoval a předal žezlo svému synovci, osmnáctiletému Františkovi Josefovi I. Stalo se tak v Arcibiskupském paláci v Olomouci. Svůj státnický důchod pak Ferdinand trávil na Pražském hradě, kde pro něj bylo upraveno jedno křídlo Nového královského paláce na II. nádvoří. Z Prahy často odjížděl na zámky v Ploskovicích a v Zákupech. Ačkoliv ho od narození provázely vážné zdravotní problémy, které mu znemožnily samostatně vykonávat vládu, dožil se na svou dobu úctyhodného věku 82 let a jako panovník ve výslužbě obýval Pražský hrad celých 27 let.

Fotografie Ferdinanda V. v pokročilém věku

Přítomnost českého krále na odpočinku a jeho dvora měla své dopady i na život naší katedrály. Již pro jeho korunovaci v roce 1836 byla objednána korunovační mše u pražského hudebního skladatele Václava Jana Tomáška. Svatovítští dómští kapelníci pak měli na starost i reprezentaci Ferdinandova dvora po jeho abdikaci, ovšem dvorní bohoslužby nebyly slaveny v katedrále, ale v kapli svatého Kříže na II. nádvoří Pražského hradu, která byla pro ty účely upravena a dokonce pro ni vznikla samostatná sbírka hudebnin.

Císař a král Ferdinand však ani ve výslužbě nezůstal netečným. Ačkoliv nikdy nebyl schopen samostatného politického rozhodování, v mládí trpěl epileptickými záchvaty, byl postižen hydrocefalem a jeho omezení se značně podepsalo i na jeho fyzickém vzhledu, byl o to více nadán jinými schopnostmi. Ovládal pět jazyků a nadán byl i hudebně, hrál na klavír a na trubku. Velmi se zajímal o botaniku, rozvoj techniky i světa kolem sebe a stal se prvním českým králem, který byl vyfotografován. Byl také naším prvním králem, který kdy cestoval vlakem. Jeho mírná a laskavá povaha ho vedla k tomu, že při svých procházkách po pražské Národní třídě rozdával dětem sladkosti a chudým almužnu. Na různé projekty v Praze postupně věnoval cca 450 000 zlatých. Vysloužil si proto přízvisko „Dobrotivý.“ K jeho oblibě v Čechách nepochybně přispěla i skutečnost, že jeho synovec František Josef I. neustále odkládal svoji českou královskou korunovaci, která se nakonec neuskutečnila vůbec. Dokud žil král Ferdinand, byl tedy na Pražském hradě přítomen pomazaný a korunovaný český král.

Oltář Jana Křtitele ve stejnojmenné kapli

Svůj zájem soustředil král Ferdinand i na dostavbu naší katedrály. Pokročilé fáze výstavby trojlodí se již bohužel nedožil, v době jeho pražského pobytu ale intenzivně pracoval stavitel Josef Ondřej Kranner na opravě dochované středověké části chrámu. Král Ferdinand se stal donátorem oltáře v kapli sv. Jana Křtitele v chórovém ochozu katedrály, která musela být pro svůj špatný technický stav prakticky celá stržena a vystavěna znovu. Oltář byl dostavěn až rok po Ferdinandově smrti. Původní Krannerův návrh upravil Josef Mocker a oltář je zajímavý zejména svým materiálovým provedením. Namísto v Praze obvyklého pískovce nebo opuky byl použit vápenec. Sochy v retáblu oltáře zobrazují svatého Jana Křtitele a po jeho boku svaté Cyrila a Metoděje. Zatímco sv. Jana a sv. Cyrila vyhotovil sochař Václav Levý, svatého Metoděje vytvořil jeho tehdy teprve dvacetiletý žák Josef Václav Myslbek. Hned naproti kapli pak můžeme vidět naopak jedno z vrcholných Myslbekových děl, a sice bronzovou sochu pražského arcibiskupa Bedřicha kardinála Schwarzenberga. Donátora tohoto oltáře, císaře a krále Ferdinanda Dobrotivého, připomínají nápisy na jeho bocích: „Munifico subsidio imperatoris Ferdinandi I. exstructum a. d. MDCCCLXXVI“ (Štědrou podporou císaře Ferdinanda I. zbudováno v roce 1876.).

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

11. 6. 2026

V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.
V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

11. 6. 2026

Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.
Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

23. 5. 2026

Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.
Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

23. 5. 2026

V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.
V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

13. 5. 2026

O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.
V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

13. 5. 2026

Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.