Putování po katedrále zamíří ve čtvrtek 19. září do Ostatkové kaple

Putování po katedrále zamíří ve čtvrtek 19. září do Ostatkové kaple

Ve čtvrtek 19. září na svátek sv. Januária nás zavede náš cyklus Putování po katedrále do jedné z nejstarších a nejcennějších kaplí v chórovém ochozu chrámu, vybudované prvním dómským stavitelem Matyášem z Arrasu.

Jak už název této kaple napovídá, je v ní umístěna velká sbírka vzácných relikvií světců, pocházejících často např. z Východořímské říše, odkud je pro pražskou katedrálu získal císař Karel IV. Jedná se mimo jiné o tzv. karlštejnské ostatky, umístěné dříve v kapli sv. Václava, později přenesené do retáblu nově zbudovaného barokního oltáře v této kapli, který je zhotoven jako ostatková skříň. Relikvie biskupa, mučedníka a světce Januária, který se stejně jako hlavní patron katedrály sv. Vít stal obětí pronásledování křesťanů císařem Diokleciánem na počátku 4. století, však zaujímá na oltářním retáblu výsostné místo. Nenápadný dřevěný relikviář sv. Januária, potažený tmavě červenou látkou a zdobený stříbrnými ozdobami, byl darován naší kapitule v roce 1709 místokrálem Neapolským Jiřím Adamem z Mitrovic. Umístěn je v prosklené vitríně, osazené přímo uprostřed oltářního retáblu.

Samotná kaple je často nazývána také jako Saská. Polychromovaný erb Saského vévodství, ze kterého pro změnu získal kníže Václav od tamního vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka ostatky hlavního patrona katedrály sv. Víta, je umístěn na severní stěně této kaple, vysoko nad hrobem krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. a jedná se údajně o nejstarší známé a dochované kamenosochařské dílo kamenické huti po příchodu Petra Parléře do Prahy. Další erb Saska nalezneme na poškozeném gotickém oltářním antependiu. Původní oltář nechal zbudovat saský vévoda a říšský kurfiřt Rudolf I., blízký příbuzný druhé manželky Karla IV. Anny Falcké.

Velmi vzácná kamenosochařská díla funerální architektury z dílny Parléřovy huti jsou umístěna při bočních stěnách této kaple a jedná se o opukové náhrobky prvního dědičného českého krále Přemysla Otakara I. a slavného krále železného a zlatého, Přemysla Otakara II., vévody rakouského, štýrského a korutanského, pána z Chebu a Pordenone. Náhrobky těchto slavných českých králů se sochami jejich ležících postav jsou značně poškozené v důsledku kalvinistického plenění katedrály v roce 1619. Jejich tělesné ostatky sem nechal přenést císař Karel IV. z původní románské baziliky sv. Víta, která začala být v době působení Petra Parléře v důsledku pokračujících prací na gotické katedrále postupně odbourávána.

Zajímavostí je kamenný práh z červeného mramoru před kaplí, který vykazuje hluboké poškození po dopadu dělové koule. Tato koule je zavěšena na řetězu na levém pilíři Ostatkové kaple přímo nad tímto místem poškození a jedná se o památku na největší vojenský útok na Prahu v dějinách. Po vítězné bitvě u Štěrbohol na jaře roku 1757 oblehla vojska pruského krále Friedricha II. Velikého Prahu, kterou téměř dva měsíce její dělostřelectvo bombardovalo z přilehlých návrší. Prusové vystřelili desítky tisíc dělových koulí, a granátů a přes 500 zápalných střel. Ušetřena nezůstala ani naše katedrála, která byla značně poškozena, bylo v ní nalezeno údajně 770 dělových koulí a zápalný granát zcela zničil velké renesanční varhany na Wohlmutově kruchtě. Zničena byla i socha svatého Víta na jeho hrobě, která musela být nahrazena replikou a severní obvodový plášť chóru a opěrný systém dodnes nesou mnohačetné stopy po dopadech pruských dělových koulí.

 

Nelze pominout ani malířskou výzdobu kaple, kde se nám na její jižní stěně nad hrobem Přemysla Otakara I. dochovala gotická malba Klanění Tří Králů, připisována někdy Mistru Theodorikovi nebo Mistru Třeboňského oltáře. Malbu zrestauroval v roce 2015 akad. mal. Jan Živný. Kompozici vitráží zpracovali předposlední dómský stavitel Josef Mocker a malíř církevního umění František Sequens, vyrobeny pak byly v tyrolském Innsbrucku.

Vzhledem k velkému množství relikvií, vzácných uměleckých děl a mimořádně bohaté stavební historii vám přineseme další informace o této kapli v samostatných článcích, které připravujeme.

 

Text i foto: Ing Ondřej Stříteský  

Aktuality & články

  • Novým kanovníkem Metropolitní kapituly bude od soboty Radek Tichý

    Novým kanovníkem Metropolitní kapituly bude od soboty Radek Tichý

    V sobotu bude o mimořádných kapitulních zpívaných nešporách od 17:00 instalován nový kanovník Metropolitní kapituly  Radek Tichý. 

  • 100 let od narození ThDr. Antonína Lišky

    100 let od narození ThDr. Antonína Lišky

    V úterý 17. září pamatujeme na dalšího našeho kanovníka, od jehož narození tento den uplyne přesně 100 let, ThDr. Antonína Lišku, CSsR.

  • V sobotu oslavíme v kapli sv. Kříže svátek Povýšení svatého Kříže

    V sobotu oslavíme v kapli sv. Kříže svátek Povýšení svatého Kříže

    V sobotu 14. září slavíme svátek Povýšení svatého Kříže. Svatému Kříži je zasvěcena pozoruhodná kaple v chórovém ochozu chrámu. Z důvodů památkové ochrany se však při ranním putování přesuneme do vedlejší kaple svatého Ondřeje. 

  • V pondělí oslavíme titulární slavnost v kapli svaté Ludmily

    V pondělí oslavíme titulární slavnost v kapli svaté Ludmily

    Ranní mši svatou v pondělí 16. září o svátku sv. Ludmily oslavíme opět v rámci našeho cyklu Putování katedrálou v další z bočních kaplí. První historicky doložené české kněžně je totiž zasvěcena hned první kaple v jižní boční lodi, postavená během dostavby chrámu ve II. polovině 19. století. Jedná se tak pro změnu o jednu z nejmladších částí naší katedrály, na jejíž výzdobě se podílela řada významných umělců zejména z období první československé republiky, dokončována byla až v 50. letech 20. století.

  • V sobotu uplyne 100 let od narození probošta Jaroslava Škarvady

    V sobotu uplyne 100 let od narození probošta Jaroslava Škarvady

    V sobotu 14. září uplyne 100 let od narození výrazné osobnosti moderních dějin naší metropolitní kapituly a jejího probošta, biskupa Jaroslava Škarvady (*14.9.1924 – +14.6.2010). Většina z nás má dodnes v živé paměti jeho laskavou tvář, díky jeho nasazení a mimořádně plodnému působení v Čechách i v zahraničí však jeho jméno jistě nezapomenou ani příští generace.

  • V sobotu přijme jáhenské svěcení Jan Hála

    V sobotu přijme jáhenské svěcení Jan Hála

    Celá církev se raduje a my s ní, neboť v sobotu 7. září přijme při mši svaté slavené v 10:00 z rukou pomocného biskupa pražského a probošta Metropolitní kapituly Mons. Václava Malého jáhenské svěcení bohoslovec pražské arcidiecéze Jan Hála. Přijďme jej všichni v tento sváteční den podpořit nebo alespoň vzpomeňme v modlitbě.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení