Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

„Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

Co je tedy smyslem requiem? Celý text mše za zemřelé zejména zdůrazňuje základní pravdu naší víry: Náš Pán Ježíš Kristus svojí vykupitelskou smrtí na kříži vzal na sebe naše hříchy, přemohl naši smrt a svým vzkříšením nás vykoupil pro život věčný. „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ Těmito slovy svatého evangelia podle Jana je řečeno to podstatné. Cesta k odpuštění hříchů a ke spáse duše vede jedině skrze Ježíše Krista a jeho oběť, kterou za nás podstoupil. Nikdo nemůže sám sebe zachránit pro život věčný, ani kdyby prožil z lidského pohledu ctnostný a bezúhonný život. Bez Ježíšovy vykupitelské oběti by nebylo společenství s Bohem vůbec dosažitelné. Tím méně, když nikdo nemůže být zcela prostý hříchů.

Svatý Pavel píše v listu Korintským: „Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali! Každý závodník se podrobuje všestranné kázni. Oni to podstupují pro pomíjející věnec, my však pro věnec nepomíjející.“ I náš pastýř Dominik tento běh svatého Pavla stejně jako ostatní Kristovi učedníci běžel. Každý člověk však při tomto běhu mnohokrát upadne, nebo dokonce seběhne z cesty. Každý člověk je ze své podstaty nedokonalý a hříšný a každého člověka se týká hřích Adamův. A každý člověk bez ohledu na své postavení, který projde branami smrti a kterého vyprovázíme na místo jeho posledního odpočinku, potřebuje nejvíce naši modlitbu, potřebuje smíření, odpuštění hříchů a Boží milosrdenství, aby získal naději na život věčný v Božím království. Requiem toto v celém svém průběhu vyjadřuje a je právě takovou modlitbou.

Pro requiem je typický kontrast mezi popisem Posledního soudu, pekelné propasti, hlubin, temnot a útrap, ke kterým člověk sám sebe odsuzuje svým hříchem a voláním k našemu Pánu Ježíši Kristu, aby se rozpomenul na svoji vykupitelskou oběť na kříži a přivedl naše zemřelé k životu ve společenství s Otcem. Tím je celý text requiem prostoupen a náš Pán Ježíš Kristus je ten, ke kterému se v něm opakovaně upíráme jako k jediné naší naději, jako k našemu spasiteli. „Liber scriptus proferetur, in quo totum continetur, unde mundus iudicetur. Iudex ergo cum sedebit, quidquid latet, apparebit: Nil inultum remanebit.“ „Přinesena psaná kniha, je v ní všecka hříchů tíha, z ní pak Soudce viny stíhá. Soudce zasedat až bude, zjeví se, co skryto všude, bez pomsty zda něco zbude?“ ….  „Recordare, Iesu pie, quod sum causa  tuae viae, ne me perdas illa die. Quaerens me, sedisti lassus, redemisti crucem pasus, tantus labor non sit casus!“ „Vzpomeň si, ó, Jesu milý, žes šel pro mne k svému cíli, nezatrať mne v oné chvíli! Klesls, hledaje mne, znaven, pro mne byl kůl kříže vstaven, nebuď čin ten plodů zbaven!“

Modlíme se tedy za našeho arcibiskupa Dominika a připojujeme se ke slovům, která budou v sobotu znít v naší katedrále nad rakví s jeho ostatky: „Pane Ježíši Kriste, Králi slávy, vysvoboď duše všech věřících zemřelých od útrap pekla a od hluboké propasti, vysvoboď je z tlamy lví, aby jich nepohltila pekelná hlubina, aby neupadly do temnosti. Nýbrž ať korouhevník svatý Michael je uvede do svatého světla, které jsi kdysi přislíbil Abrahámovi a jeho potomkům.“

„Pie Iesu Domine, dona eis requiem.“ „Milý Pane Ježíši, dej jim odpočinutí.“

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

  • Putování po katedrále 2026

    Putování po katedrále 2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení