Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

V závěru týdne oslavíme v naší katedrále velkou slavnost svatého mučedníka Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země a naší katedrály. Právě v chórovém ochozu našeho chrámu je světcovo tělo uloženo v nádherném stříbrném sarkofágu, který byl zhotoven v souvislosti s jeho svatořečením na začátku 18. století.

Ačkoliv naše katedrála není svatému Janu Nepomuckému přímo zasvěcena, oslavy jeho svátku, který připadá na 16. květen, jsou zde již po staletí vskutku velkolepé. V předvečer samotné slavnosti dne 15. května se koná slavnostní vigilie s následným procesím od světcova hrobu v katedrále na Karlův most, kde navazuje další velkolepý program slavností Navalis. Jedná se o hudební produkci spojenou s ohňostroji a dalšími programem na lodích na Vltavě. Slavnosti Navalis již sice nemají liturgickou povahu, ale právě našeho velkého světce, patrona a přímluvce oslavují. Tyto slavnosti mají svůj původ již v 17. a v 18. století. Nejprve se týkaly jiného světce, a sice svatého Norberta, zakladatele řádu premonstrátů, jehož tělo bylo během Třicetileté války zásluhou strahovského opata Kašpara z Questenberga přeneseno z Magdeburgu do Prahy, od 18. století pak začal být se slavností na Vltavě oslavován právě svatý Jan Nepomucký. Sochy obou světců jsou dodnes umístěny na Karlově mostě. I v samotný den slavnosti pak slavíme další bohoslužby i na samotném hrobě svatého Jana Nepomuckého, kterého opěvujeme nádhernými starobylými písněmi.

 

J.Em. Francesco Moraglia, patriarcha benátský a J.E. Zdenek Wasserbauer, kanovník Metropolitní kapituly a pomocný biskup pražský na Karlově mostě při Navalis 2025

 

Kromě svatých Víta, Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého patří mezi naše zemské patrony řada dalších významných světců. Žádný ale nedosáhl takové proslulosti a obliby po obvodu celé planety, jako právě svatý Jan. V tomto směru se tedy jedná vskutku o osobnost naprosto mimořádnou. Jeho sochy nalezneme snad na všech kontinentech včetně Jižní Ameriky. V Římě dokonce náš svatý Jan střeží vstup na slavný Milvijský most, svědka slavné bitvy císařů Konstantina a Maxentia a právě na mosty se socha svatého Jana umisťuje s velkou oblibou nejen v našich zemích, ale například i v Německu a v Rakousku.

A kým že byl svatý Jan? Štíhlý kněz s plnovousem, oblečený v klerice, rochetě, mozetě a s biretem na hlavě, který láskyplně hledí na Krista na kříži, který drží v náručí a v ruce přitom třímá palmovou ratolest. Takto ho zná většina lidí z obrazů a soch. Mnozí vědí, že byl generálním vikářem pražské arcidiecéze a že byl umučen v době vlády krále Václava IV. Prameny hovoří také o skutečnosti, že byl kanovníkem vyšehradské kapituly. Jedno jeho barokní zobrazení na nástěnné malbě v kapitulním děkanství ve Vikářské ulici mu však přisuzuje také funkci kanovníka naší metropolitní kapituly. Vzhledem k tomu, že působil jako generální vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, je jeho členství také v pražské metropolitní kapitule velmi pravděpodobné. Svatý Jan však žil v nešťastné době. Zatímco první dva pražští arcibiskupové Arnošt z Pardubic a Jan Očko z Vlašimi měli velmi blízký vztah s císařem a králem Karlem IV., třetí pražský arcibiskup a synovec Jana Očka z Vlašimi, Jan z Jenštejna, se dostal s českým králem do velmi ostrého sporu, který vyvrcholil odchodem arcibiskupa do Říma, kde zemřel a je dodnes pohřben v kostele svaté Praxedy.

Svatý Jan, který stál vždy věrně na straně arcibiskupa, však před královým hněvem neutekl. Byl zajat, vyslýchán, mučen, zavražděn a jeho tělo bylo shozeno z Karlova mostu do Vltavy. Tělo později vylovili rybáři na pravém břehu řeky a předali jej cyriakům, Řádu křižovníků s červeným srdcem, který působil na Starém Městě nedaleko kostela sv. Ducha. Ti jej ve svém kostele pochovali. Teprve později se tělo Jana Nepomuckého dostalo do naší katedrály, kde bylo uloženo do hrobu a od počátku 18. století odpočívá ve stříbrném sarkofágu, který byl navržen významným vídeňským architektem Josefem Emanuelem Fischerem z Erlachu. Tento krásný stříbrný náhrobek se nám dochoval dodnes, ačkoliv ještě na začátku 19. století ho náš císař a král František II. chtěl nechat převézt do státní mincovny a zpeněžit jej za účelem financování armády proti Napoleonovi. Zásluhou kanovníka naší metropolitní kapituly, Františka Pallas de Lauro, však císař od svého záměru nakonec ustoupil, náhrobek z ryzího stříbra tak můžeme obdivovat dodnes a stále tak slouží k oslavě našeho světce a oddaného služebníka Božího.

Snad právě pro svržení svého těla do Vltavy se stal svatý Jan Nepomucký patronem mnoha řemesel, které mají s mosty a s vodou nějakou souvislost. Velké úctě se těší mimo jiné mezi benátskými gondoliéry a patří dokonce mezi jednoho z osmi patronů Benátek. Benátské gondoly je pak možné spatřit i na Vltavě během slavností Navalis.

Kéž je svatý Jan Nepomucký naším stálým ochráncem a přímluvcem u našeho nebeského Otce!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení