Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

Slavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

V závěru týdne oslavíme v naší katedrále velkou slavnost svatého mučedníka Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země a naší katedrály. Právě v chórovém ochozu našeho chrámu je světcovo tělo uloženo v nádherném stříbrném sarkofágu, který byl zhotoven v souvislosti s jeho svatořečením na začátku 18. století.

Ačkoliv naše katedrála není svatému Janu Nepomuckému přímo zasvěcena, oslavy jeho svátku, který připadá na 16. květen, jsou zde již po staletí vskutku velkolepé. V předvečer samotné slavnosti dne 15. května se koná slavnostní vigilie s následným procesím od světcova hrobu v katedrále na Karlův most, kde navazuje další velkolepý program slavností Navalis. Jedná se o hudební produkci spojenou s ohňostroji a dalšími programem na lodích na Vltavě. Slavnosti Navalis již sice nemají liturgickou povahu, ale právě našeho velkého světce, patrona a přímluvce oslavují. Tyto slavnosti mají svůj původ již v 17. a v 18. století. Nejprve se týkaly jiného světce, a sice svatého Norberta, zakladatele řádu premonstrátů, jehož tělo bylo během Třicetileté války zásluhou strahovského opata Kašpara z Questenberga přeneseno z Magdeburgu do Prahy, od 18. století pak začal být se slavností na Vltavě oslavován právě svatý Jan Nepomucký. Sochy obou světců jsou dodnes umístěny na Karlově mostě. I v samotný den slavnosti pak slavíme další bohoslužby i na samotném hrobě svatého Jana Nepomuckého, kterého opěvujeme nádhernými starobylými písněmi.

 

J.Em. Francesco Moraglia, patriarcha benátský a J.E. Zdenek Wasserbauer, kanovník Metropolitní kapituly a pomocný biskup pražský na Karlově mostě při Navalis 2025

 

Kromě svatých Víta, Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého patří mezi naše zemské patrony řada dalších významných světců. Žádný ale nedosáhl takové proslulosti a obliby po obvodu celé planety, jako právě svatý Jan. V tomto směru se tedy jedná vskutku o osobnost naprosto mimořádnou. Jeho sochy nalezneme snad na všech kontinentech včetně Jižní Ameriky. V Římě dokonce náš svatý Jan střeží vstup na slavný Milvijský most, svědka slavné bitvy císařů Konstantina a Maxentia a právě na mosty se socha svatého Jana umisťuje s velkou oblibou nejen v našich zemích, ale například i v Německu a v Rakousku.

A kým že byl svatý Jan? Štíhlý kněz s plnovousem, oblečený v klerice, rochetě, mozetě a s biretem na hlavě, který láskyplně hledí na Krista na kříži, který drží v náručí a v ruce přitom třímá palmovou ratolest. Takto ho zná většina lidí z obrazů a soch. Mnozí vědí, že byl generálním vikářem pražské arcidiecéze a že byl umučen v době vlády krále Václava IV. Prameny hovoří také o skutečnosti, že byl kanovníkem vyšehradské kapituly. Jedno jeho barokní zobrazení na nástěnné malbě v kapitulním děkanství ve Vikářské ulici mu však přisuzuje také funkci kanovníka naší metropolitní kapituly. Vzhledem k tomu, že působil jako generální vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, je jeho členství také v pražské metropolitní kapitule velmi pravděpodobné. Svatý Jan však žil v nešťastné době. Zatímco první dva pražští arcibiskupové Arnošt z Pardubic a Jan Očko z Vlašimi měli velmi blízký vztah s císařem a králem Karlem IV., třetí pražský arcibiskup a synovec Jana Očka z Vlašimi, Jan z Jenštejna, se dostal s českým králem do velmi ostrého sporu, který vyvrcholil odchodem arcibiskupa do Říma, kde zemřel a je dodnes pohřben v kostele svaté Praxedy.

Svatý Jan, který stál vždy věrně na straně arcibiskupa, však před královým hněvem neutekl. Byl zajat, vyslýchán, mučen, zavražděn a jeho tělo bylo shozeno z Karlova mostu do Vltavy. Tělo později vylovili rybáři na pravém břehu řeky a předali jej cyriakům, Řádu křižovníků s červeným srdcem, který působil na Starém Městě nedaleko kostela sv. Ducha. Ti jej ve svém kostele pochovali. Teprve později se tělo Jana Nepomuckého dostalo do naší katedrály, kde bylo uloženo do hrobu a od počátku 18. století odpočívá ve stříbrném sarkofágu, který byl navržen významným vídeňským architektem Josefem Emanuelem Fischerem z Erlachu. Tento krásný stříbrný náhrobek se nám dochoval dodnes, ačkoliv ještě na začátku 19. století ho náš císař a král František II. chtěl nechat převézt do státní mincovny a zpeněžit jej za účelem financování armády proti Napoleonovi. Zásluhou kanovníka naší metropolitní kapituly, Františka Pallas de Lauro, však císař od svého záměru nakonec ustoupil, náhrobek z ryzího stříbra tak můžeme obdivovat dodnes a stále tak slouží k oslavě našeho světce a oddaného služebníka Božího.

Snad právě pro svržení svého těla do Vltavy se stal svatý Jan Nepomucký patronem mnoha řemesel, které mají s mosty a s vodou nějakou souvislost. Velké úctě se těší mimo jiné mezi benátskými gondoliéry a patří dokonce mezi jednoho z osmi patronů Benátek. Benátské gondoly je pak možné spatřit i na Vltavě během slavností Navalis.

Kéž je svatý Jan Nepomucký naším stálým ochráncem a přímluvcem u našeho nebeského Otce!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

  • Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Měsíc květen přináší do naší katedrály zvláště bohatý liturgický program. Vrcholí v něm velikonoční doba, ovšem v polovině měsíce slavíme hned dvě slavnosti, které jsou s pražským chrámem svatého Víta přímo spojené. První z nich připadá na 12. května, kdy si připomeneme 97. výročí ode dne, kdy tehdejší děkan metropolitní kapituly a světící biskup, Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák, dokončenou stavbu velechrámu posvětil. Stejně jako jiné kostely tak slaví i naše katedrála své posvícení. Při tom letošním bude hlavním celebrantem večerní liturgie poprvé nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl. Tato mše svatá slavená od 18:00 bude také první mší nového arcibiskupa v jeho katedrále od chvíle, kdy zde byl slavnostně uveden do úřadu.

    Pozornému čtenáři jistě neunikne několik zvláštností spojených s touto událostí. Jak to, že byla katedrála posvěcena teprve před 97 lety? A proč byla posvěcena zrovna 12. května?

  • Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

  • Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení