12. 10. 2025

Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.

Skutečnost, že významná část ostatků svatého evangelisty Lukáše se díky Karlovi IV. stala součástí našeho chrámového pokladu, již bohužel vymizela ze všeobecného povědomí. Když však tuto relikvii, tj. horní část evangelistovy lebky, císař vezl do Prahy, byla to prý taková sláva, že mu vyšly vstříc zástupy lidí až do Berouna. Svatého Lukáše v naší katedrále oslavujeme každoročně 18. října a jeho ostatky jsou při mši svaté vystaveny ke zbožné úctě věřících.

Putování evangelistových ostatků a šíření úcty k němu má poměrně dobře zmapovanou historii. Zprávy o místě a způsobu jeho smrti se rozcházejí. Některé prameny tvrdí, že zemřel přirozenou smrtí, jiné hovoří o jeho mučednictví pro víru a popravě oběšením. Podle tradice byl pohřben v Thébách, kde je mu zasvěcen kostel, ve kterém se nachází jeho původní hrob. V době vlády císaře Konstantina II. pak bylo jeho tělo společně s ostatky svatého apoštola Ondřeje přeneseno do Konstantinopole a uloženo v bazilice zasvěcené oběma těmto světcům. Pravděpodobně v důsledku obrazoborectví v Konstantinopoli byl jeho hrob ve snaze o jeho záchranu přenesen až do Padovy. Tam je pak svatý Lukáš dodnes uctíván v kostele sv. Justýny, kde je jeho tělo uloženo v nádherném mramorovém náhrobku s alabastrovými reliéfy.

Evangelistovu lebku získal císař Karel IV. během své korunovační cesty do Říma v roce 1354, kdy navštívil právě Padovu. Z ní putoval dále do Milána, kde musel nejprve získat železnou korunu Lombardského království. Darovací listina obsahuje pečeť akvilejského patriarchy Mikuláše, notářský zápis pak pečeti generálního kapitána Padovy a opata kláštera sv. Justýny. S touto relikvií svatého evangelisty putoval Karel IV. do Říma a po císařské korunovaci se pak s ní vrátil do Prahy.

Vzácná relikvie musela naši katedrálu v důsledku dějinných zvratů vícekrát opustit, zpravidla s celým chrámovým pokladem. Metropolitní kapitula ji v roce 1421 zachránila před husity odvozem do Oybinu u Žitavy, před Friedrichem Falckým celý poklad ukryla pro změnu v klášteře sv. Emmerama v Regensburgu a naposledy byl Svatovítský poklad odvezen do bezpečí během války s Pruskem v roce 1866, kdy Prahu opustily i korunovační klenoty Českého království.

Mnoho poznatků o životě svatého evangelisty Lukáše přinesl antropologický průzkum pražských i padovských ostatků v roce 1998. Zde sehrál významnou roli přední český paleoantropolog, lékař a profesor Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, prof. MUDr. RNDr. h. c. Emanuel Vlček, DrSc. Závěry výzkumu tohoto českého odborníka přinesly mimo jiné velkou pravděpodobnost, že relikvie uložená v Praze skutečně patří k evangelistovu tělu v Padově. Potvrzen byl také jeho vysoký věk v době jeho smrti a zjištěny byly také indicie pro jeho mučednickou smrt oběšením. Tomu nasvědčuje zlomenina chrupavky štítné. Červená liturgická paramenta, která užíváme mimo jiné o svátcích mučedníků a používají se tradičně právě i o svátku svatého evangelisty Lukáše, tak mohou mít pro tento svátek svůj původ v evangelistově mučednictví.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: František Nedbal/Člověk a Víra

Aktuality & články

TISKOVÉ OZNÁMENÍ: Po téměř sedmi stoletích se spojí části vzácného starobylého rukopisu. Pražský fragment Markova evangelia zamíří na výstavu do Itálie

15. 7. 2026

Mezinárodní výstava „MARKOVO EVANGELIUM. Sedm století. Tři zlomky. Jeden evropský příběh“ představí společně tři dochované části mimořádného raně středověkého rukopisu uchovávané v Praze, Cividale a Benátkách. Stane se tak poprvé od 14. století, kdy se části textu, po staletí uctívaného jako autograf evangelisty Marka, začaly oddělovat. Jeden z fragmentů získal císař Karel IV. a od té doby je tato vzácná archiválie uchovávána v Praze.
Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

29. 6. 2026

Posláním Kooperativy je chránit hodnoty, na kterých lidem záleží. Nové svatovítské varhany jsou nejen výjimečným dílem, ale také součástí kulturního dědictví naší země. Jsme hrdí a velmi rádi, že můžeme přispět k jejich ochraně a být partnerem tohoto mimořádného projektu. Není to jen hudební nástroj, ale symbolické završení téměř sedmi století historie nejvýznamnějšího českého chrámu, které spojuje špičkové řemeslo, umění i odkaz mnoha generací. V Kooperativě si vážíme možnosti podílet se na ochraně díla, které bude sloužit návštěvníkům, věřícím i milovníkům hudby po mnoho dalších desetiletí.
Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

11. 6. 2026

V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.
V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

11. 6. 2026

Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.
Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

23. 5. 2026

Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.
Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

23. 5. 2026

V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.