Stejně jako Svatováclavskou kapli ji založil Petr Parléř na čtvercovém půdorysu. Je známa také jako kaple Martinická, neboť se v ní nachází hrobka tohoto šlechtického rodu a místo posledního odpočinku zde nalezl i patrně nejslavnější člen tohoto rodu, Jaroslav Bořita z Martinic, který byl v květnu 1618 společně s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka a Filipem Fabriciem vyhozen z oken Ludvíkova křídla Starého královského paláce během tzv. třetí pražské defenestrace. Bohatě zdobený a pozlacený mramorový náhrobek s erbem říšských hrabat z Martinic je umístěn na jižní stěně kaple.
Náhrobek hrabat z Martinic
Na západní stěně kaple pak zaujme výrazný nástěnný epitaf Jana III. Popela z Lobkovic, který je zde rovněž pochován a již značně sešlapaný erb Lobkoviců nalezneme na náhrobním kameni z červeného mramoru na podlaze kaple. Jan III. zastával vysoké zemské úřady, byl mimo jiné nejvyšším hofmistrem a nejvyšším zemským i nejvyšším dvorským sudím. Na nástěnném epitafu, zhotoveném v letech 1581 – 1582, můžeme vidět jeho postavu z bílého mramoru v bohatě zdobeném renesančním rouchu a zbroji těžkooděnce, klečící před trůnem Boží moudrosti. Autorem tohoto epitafu je sochař Vincent Strašryba z Loun, který pocházel z Vratislavi a jeho dílo můžeme obdivovat i v jiných českých městech, například v Litoměřicích.
Epitaf Jana III. Popela z Lobkovic
Ostatní výzdoba kaple sv. Ondřeje je ještě mladší a původní středověká malířská nebo sochařská díla zde bohužel již nenalezneme. Veliký a nádherně zpracovaný oltář s antependiem a retáblem z bílého mramoru zhotovil německý sochař Wilhelm Theodor Achtermann, velmi zbožný umělec, který své dílo považoval za „modlitbu, bohoslužbu a povolání od Boha.“ Ne náhodou se proto dostal až do Říma, kde se připojil ke skupině malířů zvaných Nazaréni. Reliéfy na tomto oltáři zhotovil z Carrarského mramoru. Retáblu vévodí scéna ukřižování Pána Ježíše s lotry po levici a po pravici, nachází se zde i postavy římských legionářů včetně sv. Longina, který se chystá Pánu Ježíši probodnout bok kopím, pod reliéfem je pak latinský nápis „CONSUMATUM EST,“ tj. „Dokonáno jest.“ Základ retáblu pak tvoří bohatě zpracovaná scéna scéna Klanění Tří králů. Na antependiu je pak ztvárněno ukládání Pána Ježíše do hrobu. Na vrcholu retáblu je pak postava vzkříšeného Krista. Oltář pro tuto kapli zakoupil probošt naší metropolitní kapituly Adolf Würfel za 40 tisíc zlatých při příležitosti oslav 900 let od založení kapituly v roce 1875 přímo od jeho autora v Římě.
Ústředním motivem mramorového oltáře je kalvárie
Veškeré malby v kapli včetně vitráží pocházejí od předposledního dómského stavitele Josefa Mockera, který na jejich tvorbě spolupracoval s malířem Františkem Sequensem. Nástěnné Sequensovy malby zobrazují především scény ze života svatého apoštola Ondřeje, například na východní stěně nad oltářem hned pod klenbami můžeme vidět jeho ukřižování, podle tradice byl svatý Ondřej přibit na kříž ve tvaru písmene X. Vitráž, který je rovněž z dílem Mockera a Sequense, pochází z roku 1880 a zobrazuje postavy sv. Matěje, Barnabáše, Štěpána, Vavřince, Lukáše a Marka. Na klenbě pak můžeme vidět alegorie čtyř ctností.
Sequensova nástěnná malba ze života svatého Ondřeje
Srdečně všechny zveme na všechny mše svaté z cyklu Putování po katedrále. Tento rok již Putování skončilo, ale budeme pokračovat hned v lednu příštího roku. Děkujeme za Váš zájem o tento projekt oživení všech koutů katedrály a těšíme se na společenství u oltáře.
Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský
