Apokryfní Nikodémovo evangelium, které není považováno za Slovo Boží a nestalo se tak knihou Písma Svatého, popisuje události Kristova odsouzení, smrti a sestupu do pekel velmi podrobně, ačkoliv se o něj pro jeho absenci v biblickém kánonu nemůžeme přímo opřít. Zajímavý je zde však právě detailně popsaný moment Kristova sestupu do pekel, který je obsažen právě i v apoštolském vyznání víry. Kristus zde vstupuje do pekel jako Král Slávy, vítán praotci. Pekelné brány padají a temnoty před ním utíkají. Král Slávy uchopil archisatrapu Satana za hlavu a nechal ho spoutat železy s rozkazem, aby tak zůstal spoután do jeho dalšího příchodu na zem. Ačkoliv se jedná o apokryfní spis, popis ďábla, toho personifikovaného zla spoutaného řetězy, nalézáme znovu přímo v Písmu svatém, a to ve Zjevení Janově: „Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana, na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let.“ Blahoslavená Anna Kateřina Emmerichová, mystička a řeholnice, pak spoutaného ďábla popisuje v jednom ze svých vidění: „Uprostřed pekla jsem viděla strašnou temnou propast, v ní byl svržený Lucifer a byl spoután pevně řetězy.“ V tom je jedno z tajemství Kristovy vykupitelské oběti: Vítězství nad zlem, nad hříchem a nad smrtí, které ztělesňuje ďábel.
V naší katedrále nalezneme velké množství krásných a cenných uměleckých děl, které zobrazují tuto zásadní událost v dějinách spásy, která se stala hlavním symbolem naší víry, totiž Kristovu vykupitelskou smrt na kříži. O některých z nich jsme vám přinesli krátké články již v loňském roce. O dalších zajímavých uměleckých dílech s pašijovou tematikou si můžete přečíst v následujícím seriálu článků, který nás zavede také do dostavěné části naší katedrály.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
