8. 11. 2025

Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast na svých zaslíbeních.

Rakev s tělem Dominika kardinála Duky bude vystavena v kostele Všech svatých ve čtvrtek 13. listopadu od 12:00 do 21:00 a v pátek 14. listopadu od 12:00 do 18:00. Srdečně zveme k rozloučení.

Páteční výstav ukončí zpívané nešpory všech kapitul pražské arcidiecéze. Ty požádal o uspořádání nešpor nad tělem zesnulého arcibiskup pražský Jan Graubner. Povede je probošt Královské kolegiátní kapituly u Všech svatých Mons. Dr. Jan Mráz.

Věnce a kytice na pohřeb reprezentující jednotlivé instituce je možné donést do Zikmundovy kaple katedrály, vchodem z Vikářské ulice, v pátek 14. 11. 2025 od 13:00 do 16:00 hodin. Smuteční hosté jsou žádáni, aby vzhledem k omezenému prostoru upustili od květinových darů.

Rekviem a pohřební obřady se budou konat v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu dne 15. listopadu 2025 od 11:00 hodin. Vstup do katedrály bude možný vchodem vlevo při pohledu na průčelí katedrály, a to v rozmezí 09:45 hod. až 10:45 hod. Hlavním celebrantem a kazatelem bude Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský. Obřady posledního rozloučení povede Mons. Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius v ČR. Koncelebrovat budou biskupové českých a moravských diecézí spolu s kardinály a biskupy ze zahraničí, kněží arcidiecéze a kněží z řádu dominikánů. Během zádušní mše svaté zazní Requiem b-moll, Op. 89 Antonína Dvořáka, které z úcty k zemřelému věnuje Akademie klasické hudby, pořadatel Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Úryvek z Bible přednese Jiří Strach. Svého přítele a spolurodáka z Hradce Králové uctí skladbou Jaroslav Svěcený. Jako výraz náklonnosti a podpory zemřelého arménskému a izraelskému národu nad hrobem zazní modlitba arménského kněze a hebrejský zpěv Žalmu 16. Do liturgie budou dále zapojeni další přátelé a blízcí zesnulého. Pohřeb bude přenášet Česká televize.

Více informací o pohřbu na webu Arcibiskupství pražského.

https://apha.cz/novinky/informace-o-pohrbu-j-em-dominika-kardinala-duky/

Použité zdroje a literatura:

https://apha.cz/novinky/informace-o-pohrbu-j-em-dominika-kardinala-duky/

Aktuality & články

Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

8. 11. 2025

Na konci září přijal papež Lev XIV. rezignaci Mons. Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského. Otec Malý se zároveň rozhodl rezignovat na funkci probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Novým proboštem byl zvolen Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a kanovník Metropolitní kapituly. Jeho volba byla potvrzena i arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

3. 11. 2025

Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

3. 11. 2025

Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

31. 10. 2025

Liturgický rok se blíží ke svému závěru a jeho poslední měsíc je tradičně spojen s Památkou všech věrných zemřelých, která v liturgickém kalendáři připadá na 2. listopadu. Návštěvy hřbitovů a hrobů našich blízkých se však obvykle protáhnou i na další dny a týdny, které na tento den navazují a vžil se pro ně lidový název dušičkové období. Nezřídka byly hřbitovy zřizovány okolo kostela a nejinak tomu bylo v případě naší katedrály. Stavba gotického dómu, která začala od poloviny 14. století nahrazovat předchozí románskou baziliku, však pozřela i toto pohřebiště a náš kanovník Beneš Krabice z Weitmile, třetí ředitel stavby katedrály, například přesunul hroby pražských biskupů do chórového ochozu nové stavy, kde se nacházejí před hrobem sv. Víta dodnes.
Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.
O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.