15. výročí úmrtí kanovníka a faráře Mons. Miroslava Vágnera

15. výročí úmrtí kanovníka a faráře Mons. Miroslava Vágnera

Zelený čtvrtek je zároveň velkou slavností kněží. Ten den totiž náš Pán Ježíš Kristus ustanovil svátost kněžství, když při večeři se svými učedníky pozdvihl chléb a kalich s vínem a řekl: „Toto je moje tělo“ a „Toto je moje krev,“ „Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku!“ Proto se v dopoledních hodinách tradičně setkávají kněží z celé diecéze se svým biskupem v katedrálách, obnovují svůj slib poslušnosti a při slavné mši svaté, které je nazývána Missa chrismatis, jsou posvěceny oleje, užívané při udělování svátostí. I v naší katedrále je pravidelně takováto mše svatá slavena. Letos budeme na Zelený čtvrtek vzpomínat také na jednoho věrného a laskavého Kristova kněze, kanovníka naší pražské metropolitní kapituly a v letech 2001 – 2008 faráře naší katedrály Mons. Miroslava Vágnera. Uplyne totiž přesně 15 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. I on se pravidelně účastnil této slavné mše svaté s ostatními kněžími pražské arcidiecéze v naší katedrále a pevně věříme, že pro svou věrnou dlouholetou službu Kristu a Jeho církvi dnes slaví ve společenství Jeho svatých.

 

Kanovník Miroslav Vágner se narodil 5. července 1927 v Praze. Na kněze byl vysvěcen 23. prosince 1950 a od té doby působil zejména v duchovní správě. Podílel se na správě a později již působil sám jako administrátor či farář mnoha farností. Působil nejprve v Praze v Michli a na Spořilově, později u Matky Boží před Týnem, Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech, u svatého Ignáce a sv. Štěpána na pražském Novém Městě. Od 60. let pak spravoval farnosti mimo Prahu, nejprve v obci Mšec, následně Srbeč, Pozdeň, Divišov, Třebešice, Soběšín a Zdebuzevec. V roce 1984 se vrátil opět do Prahy a spravoval farnosti v centru i na kraji města, když se pak 1.7.1994 stal farářem farnosti u Matky Boží před Týnem na Starém Městě. Zde sloužil dalších 7 let, než byl povolán do naší katedrály jako farář naší katedrální farnosti. Dne 1.7.2001 byl ustanoven do naší farnosti a ke stejnému dni byl jmenován kanovníkem naší metropolitní kapituly. V katedrále pak strávil dalších 7 let, než odešel ve věku 81 let na odpočinek. Jako kanovník však docházel do katedrály nadále až do svého náhlého onemocnění a smrti v roce 2010.

V letech 1990 – 1999 působil také jako odborný asistent na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1990 – 2001 byl okrskovým vikářem I. pražského vikariátu. Kromě toho působil také jako notář kurie a notář interdiecézního církevního soudu. V metropolitní kapitule také vykonával v letech 2003 – 2007 funkci kancléře. Papež Benedikt XVI. ho následně v roce 2008 jmenoval prelátem Jeho Svatosti a kanovník Vágner tak získal titul monsignore.

Na našeho kanovníka a faráře Miroslava vzpomínáme s vděčností, vyprošujeme mu spásu jeho duše, Boží milosrdenství, život věčný a radost ze setkání s naším Pánem!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Knihovna pražské Metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení