15. výročí úmrtí kanovníka a faráře Mons. Miroslava Vágnera

15. výročí úmrtí kanovníka a faráře Mons. Miroslava Vágnera

Zelený čtvrtek je zároveň velkou slavností kněží. Ten den totiž náš Pán Ježíš Kristus ustanovil svátost kněžství, když při večeři se svými učedníky pozdvihl chléb a kalich s vínem a řekl: „Toto je moje tělo“ a „Toto je moje krev,“ „Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku!“ Proto se v dopoledních hodinách tradičně setkávají kněží z celé diecéze se svým biskupem v katedrálách, obnovují svůj slib poslušnosti a při slavné mši svaté, které je nazývána Missa chrismatis, jsou posvěceny oleje, užívané při udělování svátostí. I v naší katedrále je pravidelně takováto mše svatá slavena. Letos budeme na Zelený čtvrtek vzpomínat také na jednoho věrného a laskavého Kristova kněze, kanovníka naší pražské metropolitní kapituly a v letech 2001 – 2008 faráře naší katedrály Mons. Miroslava Vágnera. Uplyne totiž přesně 15 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. I on se pravidelně účastnil této slavné mše svaté s ostatními kněžími pražské arcidiecéze v naší katedrále a pevně věříme, že pro svou věrnou dlouholetou službu Kristu a Jeho církvi dnes slaví ve společenství Jeho svatých.

 

Kanovník Miroslav Vágner se narodil 5. července 1927 v Praze. Na kněze byl vysvěcen 23. prosince 1950 a od té doby působil zejména v duchovní správě. Podílel se na správě a později již působil sám jako administrátor či farář mnoha farností. Působil nejprve v Praze v Michli a na Spořilově, později u Matky Boží před Týnem, Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech, u svatého Ignáce a sv. Štěpána na pražském Novém Městě. Od 60. let pak spravoval farnosti mimo Prahu, nejprve v obci Mšec, následně Srbeč, Pozdeň, Divišov, Třebešice, Soběšín a Zdebuzevec. V roce 1984 se vrátil opět do Prahy a spravoval farnosti v centru i na kraji města, když se pak 1.7.1994 stal farářem farnosti u Matky Boží před Týnem na Starém Městě. Zde sloužil dalších 7 let, než byl povolán do naší katedrály jako farář naší katedrální farnosti. Dne 1.7.2001 byl ustanoven do naší farnosti a ke stejnému dni byl jmenován kanovníkem naší metropolitní kapituly. V katedrále pak strávil dalších 7 let, než odešel ve věku 81 let na odpočinek. Jako kanovník však docházel do katedrály nadále až do svého náhlého onemocnění a smrti v roce 2010.

V letech 1990 – 1999 působil také jako odborný asistent na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1990 – 2001 byl okrskovým vikářem I. pražského vikariátu. Kromě toho působil také jako notář kurie a notář interdiecézního církevního soudu. V metropolitní kapitule také vykonával v letech 2003 – 2007 funkci kancléře. Papež Benedikt XVI. ho následně v roce 2008 jmenoval prelátem Jeho Svatosti a kanovník Vágner tak získal titul monsignore.

Na našeho kanovníka a faráře Miroslava vzpomínáme s vděčností, vyprošujeme mu spásu jeho duše, Boží milosrdenství, život věčný a radost ze setkání s naším Pánem!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Knihovna pražské Metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

  • Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Měsíc květen přináší do naší katedrály zvláště bohatý liturgický program. Vrcholí v něm velikonoční doba, ovšem v polovině měsíce slavíme hned dvě slavnosti, které jsou s pražským chrámem svatého Víta přímo spojené. První z nich připadá na 12. května, kdy si připomeneme 97. výročí ode dne, kdy tehdejší děkan metropolitní kapituly a světící biskup, Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák, dokončenou stavbu velechrámu posvětil. Stejně jako jiné kostely tak slaví i naše katedrála své posvícení. Při tom letošním bude hlavním celebrantem večerní liturgie poprvé nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl. Tato mše svatá slavená od 18:00 bude také první mší nového arcibiskupa v jeho katedrále od chvíle, kdy zde byl slavnostně uveden do úřadu.

    Pozornému čtenáři jistě neunikne několik zvláštností spojených s touto událostí. Jak to, že byla katedrála posvěcena teprve před 97 lety? A proč byla posvěcena zrovna 12. května?

  • Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

  • Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení