Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

Stejně jako jiné kostely má i naše katedrála svůj betlém, který představuje scénu Narození Páně, pastýře a mudrce z Východu, kteří se přicházejí poklonit narozenému děťátku, ve kterém poznali slíbeného Spasitele. Jedná se o velmi starobylou tradici. První takovou scénu dle evangelia svatého Lukáše měl ve formě živého betlému se souhlasem tehdejšího papeže Honoria III. sestavit v roce 1223 svatý František z Assisi v italském městečku Greccio. S betlémy se v našich chrámech tak setkáváme již více než 800 let.

Současný betlém pražské katedrály je ve srovnání s ostatním vybavením chrámu velmi mladý. Patří však již neodmyslitelně k mobiliáři našeho chrámu, o který pečuje pražská metropolitní kapitula. Vytvořil ho malíř, řezbář a sochař Václav Andres v I. pol. 20. století. Původně na návrhu betlému pracovala prof. Helena Johnová, ten však nebyl realizován.  

Scénu narození Pána Ježíše, kterému se přicházejí poklonit pastýři a Tři králové, představuje 24 sádrových a keramických polychromovaných figur. Původní řešení jejich instalace se nedochovalo, a tak návštěvníci katedrály mohli dosud vidět Svatou rodinu buď v jednoduché chýši, nebo v jeskyni ve skále, kterou vytvořil až v roce 1998 ze sádry a polystyrenu velmi známý český sochař Karel Stádník. Po dlouhých letech vystavování vyžadovaly figury i skála odborné vyčištění, doplnění chybějících částí včetně polychromie, celkovou obnovu barevnosti a další zásahy.

V letech 2023 – 2024 byl proto betlém péčí Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze obnoven. Obnovy betlému se ujala zkušená restaurátorka paní Dagmar Lebenhartová ve spolupráci s dcerou Irenou Třískovou, které v roce 2022 společně restaurovaly také betlém a interiér sousedního kostela Všech svatých. Již v loňském roce byly restaurovány figury i skála, letos pak restaurátorky dle vlastního návrhu vyrobily novou instalaci, která je inspirována architekturou samotné Svaté země. Chlév, ve kterém Panna Maria chová narozeného Ježíška, je umístěn na předměstí Betléma. Budovy vynikají precizním zpracováním detailů.

Betlém bude v katedrále vystaven 40 dní od půlnoční mše svaté o slavnosti Narození Páně dne 25. prosince až do svátku Uvedení Páně do chrámu dne 2. února. V ten den si připomeneme událost, kdy po 40 dnech přinesli Panna Maria a svatý Josef malého Ježíše do jeruzalémského chrámu, kde se setkali se starcem Simeonem a prorokyní Annou. Simeon v Ježíši poznal „světlo k osvícení pohanům a k slávě izraelského lidu.“

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

  • V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    Již od Velikonoc se v katedrále nezastavil kolotoč slavností, svátků a pontifikálních bohoslužeb. Jen za červen jsme v pořadu měly už šest zvláštních bohoslužeb a obřadů. V sobotu 21. června však přichází vrchol červnových mimořádných bohoslužeb, neboť v katedrále přijme kněžské svěcení jáhen Římskokatolické farnosti Dobříš Jan Hála. 

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Nádherné dílo vídeňského architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu a zlatníka Josefa Würtha v chórovém ochozu katedrály, které bylo v roce 1736 z podnětu samotného císaře a císařovny zbudováno ke cti svatého Jana Nepomuckého, uctívaného již po generace věřícími z celého světa, mělo v dějinách několikrát doslova namále. Nechybělo mnoho a stovky kilogramů ryzího stříbra mohly být roztaveny a použity pro jiné účely. Nebylo by to poprvé, kdy by naše katedrála přišla o vzácná umělecká díla, která byla zpeněžena za účelem financování armády, rozkradena nebo zničena z ideologických důvodů. Již Zikmund Lucemburský nechal rozebrat nádhernou výzdobu hrobu svatého Václava ze zlata a drahých kamenů, chrám vyplenili i husité a kritickým byl zejména rok 1619, kdy kalvinisté pod vedením dvorního kazatele Abrahama Sculteta vydrancovali interiér katedrály a tehdy zneuctili i hrob Jana Nepomuckého, který v té době ještě nebyl prohlášen ani za blahoslaveného, ale byl uložen na stejném místě v chórovém ochozu. Zneuctění tohoto hrobu zobrazuje jedna z dřevořezeb Kašpara Bechtelera, dnes skrytá právě za stříbrným mauzoleem, která byla vytvořena krátce po bitvě na Bílé hoře.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení