Ačkoliv v kapli můžeme obdivovat pozdně gotické až renesanční pilíře a klenby s unikátními podvěšenými žebry, celý prostor je relativně mladý a vznikl teprve v roce 1926 po přenesení Wohlmutovy hudební kruchty ze závěru gotického chóru do severní části nově vybudovaného transeptu. Původně se tak jedná o vstupní předsíň do katedrály, která vznikla v polovině 16. století po velkém požáru Prahy, při kterém byla těžce poškozena i samotná katedrála. Když byla hudební kruchta přenesena a půdorysně otočena o 90 stupňů, z někdejší předsíně v západní části kostela tak vzniká nevyužitý prostor s kamenným vřetenovým schodištěm vedoucím k varhanám. Poslední dómský stavitel Kamil Hilbert v něm zřídil kapli, která byla původně primárně určena pro společnou (chórovou) modlitbu kanovníků naší kapituly, v kapli je však umístěn také hlavní svatostánek katedrály a slaví se v ní pravidelné mše svaté.
Architektonické řešení kaple navržené Kamilem Hilbertem bylo v plném rozsahu zachováno. Lavice včetně pódií byly rozebrány a v restaurátorské dílně odborně prohlédnuty, očištěny a ošetřeny proti dřevokazným procesům. Mechanické vady a poškození byly truhlářsky opraveny, chybějící profilace doplněny a kompletně byla obnovena jejich povrchová úprava. Nefunkční lampičky byly vyčištěny, chybějící doplněny nově vyrobenými replikami a byly také nově vystrojeny. Veškerá elektroinstalace v lavicích byla provedena nově a rozvedena v nových měděných chráničkách. Souběžně s lavicemi byl restaurován také arcibiskupský trůn, umístěný u východní stěny kaple.
Zvláštní pozornost věnovala kapitula zejména oltáři, který Kamil Hilbert řešil s využitím starších barokních prvků. Zatímco oltářní mensa a antependium byly Hilbertem vyhotoveny zcela nové ve stejném provedení jako lavice, jako rám retáblu byl využit starší barokní rám někdejšího epitafu z jiné boční kaple. Na rámu Hilbert ponechal erbovní destičky se zlacenými řezbami a nápis D.O.M., kterým se latinské epitafy obvykle uvádějí a který znamená „Deo optimo maximo“ (doslova „Bohu nejlepšímu a největšímu“). Do rámu byla vložena nová plastika kalvárie, Božího hrobu a nad retábl pak byla osazena socha vzkříšeného Krista se zlacenou svatozáří. Všechna tato sochařská díla jsou zhotovena z nepolychromovaného hruškového dřeva podle návrhu českého sochaře Jaroslava Horejce (1886 – 1983), zhotovil je pak řezbář František Vavřich. Celý oltář byl vyčištěn od prachových depozitů, byly provedeny truhlářské a řezbářské opravy, obnovena povrchová úprava a zlacení bylo doplněno, vyčištěno a celoplošně restaurováno.
Skutečnou barokní perlou je pak nádherný tabernákl, který dnes slouží jako hlavní svatostánek katedrály. Věnoval ho v roce 1671 císař a král Leopold I. do Svatováclavské kaple. S její výzdobou korespondovaly leštěné kameny vložené do dvířek i obložení tabernáklu, tordované sloupky obložené zlaceným plechem s korintskými hlavicemi pak patrně odpovídaly podobným tordovaným sloupům retáblu někdejšího barokního oltáře ve Svatováclavské kapli. Korpus tabernáklu i jeho dvířka jsou pak obloženy filigrány a celý jeho vnitřek je pak vyložen zlaceným plechem, jak je u takovýchto barokních svatostánků obvyklé. Ze Svatováclavské kaple byl tabernákl odstraněn zřejmě v rámci Hilbertovy úpravy v roce 1913, následně byl využit právě pro Chórovou kapli. V letošním roce byl v restaurátorské dílně kompletně rozebrán a veškeré jeho části byly obnoveny do jejich původní barokní nádhery. Precizní zpracování a nádhera tohoto impozantního tabernáklu dává na první pohled tušit, že se jedná opravdu o mimořádné dílo, v tomto případě o dar samotného císaře Svaté říše římské.
Restaurátoři dále obnovili barokní sochu svatého Šebestiana na západní stěně kaple, na východní stěnu se pak vrátil zrestaurovaný obraz svatého Jana Nepomuckého. Brzy pak bude liturgii v kapli hudebně doprovázet harmonium, zhotovené v dílně císařského a královského dvorního fabrikanta T. Kotykiewicze ve Vídni, které bylo péčí kapituly restaurováno při zachování všech původních prvků i povrchové úpravy a po dokončení zbývajících restaurátorských prací zde bude trvale umístěno.
Kapli ještě některé práce čekají. Správa Pražského hradu například připravuje finální řešení osvětlení, které však bude instalováno již za provozu.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
