10. 1. 2025

V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

V neděli, která následuje po slavnosti Zjevení Páně a která letos připadá na 12. ledna, slavíme další a zároveň již poslední svátek vánoční doby. O svátku Křtu Páně si připomeneme událost, kdy byl Ježíš Kristus pokřtěn v Jordánu Janem Křtitelem. Dle evangelia podle Matouše se během této události ozval hlas z nebe a řekl: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení!“

V katedrále připomíná tuto událost velká mozaika na západní stěně první kaple v jižní lodi dostavěné části katedrály, která je zasvěcená sv. Ludmile a je také nazývána Křestní kaplí. Mozaiku navrhl slavný český malíř Max Švabinský v průběhu II. světové války na objednávku Jednoty pro dostavbu katedrály. Realizována však mohla být až v roce 1950. Dílo mistra Maxe Švabinského můžeme v katedrále obdivovat na více místech. Je např. autorem velké vitráže znázorňující Poslední soud v korunovačním okně v příčné lodi katedrály, situovaném přímo nad Zlatou branou s korunní komorou, ale také Klanění Nejsvětější Trojici v oknech vysokého chóru nad hlavním oltářem. Mozaika nese Švabinského typický rukopis, který můžeme pozorovat zejména na zmíněné vitráží Klanění Nejsvětější Trojici.

Vitráž a mozaika v kapli sv. Ludmily

Tato mozaika však není jediným dílem zobrazujícím událost Křtu Páně v naší katedrále. Další obraz v provedení olej na plátně nalezneme v chórovém ochozu katedrály, vlevo vedle vstupních dveří do Staré sakristie. Jedná se o nádherné barokní dílo od slavného českého malíře Petra Brandla z roku 1722. V archivu naší kapituly se dokonce dochovala smlouva s Petrem Brandlem na vyhotovení tohoto obrazu. Křtu Ježíše v Jordánu zde asistují andělé, Bůh Otec sesílá z nebe Ducha Svatého a Janu Křtiteli leží u nohou beránek. Obraz zde dle dostupných pramenů visí až od roku 1918.

Křest Kristův od Petra Brandla

Úplně poslední svátek s časovou a tematickou vazbou na slavnost Narození Páně oslavíme až za necelý měsíc dne 2. února, kdy si připomeneme Uvedení Páně do chrámu. Až do tohoto dne si můžete přijít prohlédnout jesličky nejen do katedrály, ale do většiny pražských chrámů, kde obvykle zůstávají vystavené po celých 40 dní.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto:

Člověk a Víra, Jana Havlová, Michal Havel

http://petrbrandl.eu/katalog-del/detail-dila/?id=97

Aktuality & články

Výročí 190 let od poslední královské korunovace v katedrále – III. díl

10. 10. 2026

Samotná korunovace Ferdinanda V. českým králem proběhla v naší katedrále nedlouho po smrti jeho otce a nástupu na trůn. Ještě za vlády svého otce byl Ferdinand korunován v Bratislavě uherským králem. Jednalo se také o poslední uherskou královskou korunovaci v bratislavském chrámu sv. Martina. Bratislava sloužila dočasně jako uherská metropole od dob Jagellonců, kdy Turci obsadili část Uher včetně Budína po prohrané bitvě u Moháče. František Josef I. i poslední císař Karel I. již byli korunováni v Budapešti. Rakouským císařem se Ferdinand stal v roce 1835 automaticky po smrti svého otce, rakouská císařská korunovace však neproběhla, a to nejen v jeho případě; korunován jím nebyl ani jeho otec, ani jeho nástupci. V roce 1836, rok po svém nástupu na trůn, proběhla právě česká královská korunovace a v roce 1838 pak byl Ferdinand korunován ještě králem lombardsko-benátským; stal se tak také posledním panovníkem korunovaným lombardskou železnou korunou.
Výročí 190 let od poslední královské korunovace v katedrále – II. díl

8. 10. 2026

U veřejnosti oblíbený a někdy neprávem vysmívaný, upozaděný a přitom svým způsobem ikonický, takový byl poslední český král, který přijal před hlavním oltářem naší katedrály z rukou pražského arcibiskupa Ondřeje Ankwicze a hraběte Františka Antonína Libštejnského z Kolovrat korunu svatého Václava. Ikonický se stal mimo jiné pro svoji skromnost, otevřenost, vlídnou povahu a mimořádnou štědrost, která mu vynesla označení Dobrotivý.
Výročí 190 let od poslední královské korunovace v katedrále – I. díl

5. 10. 2026

Naše katedrála plnila v průběhu svých dějin hned několik mimořádných úkolů, které plynuly již z jejího umístění přímo v srdci Českého království, uprostřed královského hradu a nad hrobem věčného panovníka země, svatého knížete Václava. Je v podstatě evropským unikátem, kdy jeden jediný kostel, největší chrám a nejvýraznější dominanta hlavního města země, je zároveň sídelním kostelem arcibiskupa a pohřebním i korunovačním kostelem panovníků v jednom. V letošním roce si připomínáme kulaté výročí jedné zvláště významné historické události, která je s tímto významným posláním naší katedrály spojená. V pondělí 7. září totiž uplynulo přesně 190 let od chvíle, kdy v ní byl při slavnostní bohoslužbě naposledy korunován český král. Tehdy nikdo nemohl tušit, že katedrála svatého Víta takovou slávu zažívá minimálně pro příštích 200 let naposledy. V průběhu 19. a 20. století se navíc chystaly další dvě korunovace, od kterých bylo v důsledku vývoje událostí bohužel upuštěno. Po vzniku Československé republiky se z našich korunovačních klenotů, nadále uchovávaných v katedrále, stal postupně opět významný a živý symbol ztělesňující českou státnost, svému původnímu účelu však již od té doby neposloužily. Na zatím poslední královskou korunovaci a její 190. výročí proto vzpomeneme seriálem článků.
Svatovítské hudební nešpory propojí hudbu a bohoslužbu slova

21. 9. 2026

Dlouhodobým cílem Metropolitní kapituly je neustále rozvíjet duchovní život v katedrále. Ten dýchá pravidelnými i mimořádnými bohoslužbami a liturgickými cykly, jakým je třeba Putování po katedrále. Zcela nový liturgický cyklus Svatovítských hudebních nešpor zahájíme v sobotu 3. října v 18:00. Hlavní myšlenkou je propojení bohoslužby slova a hudby v příčné lodi katedrály.
TISKOVÉ OZNÁMENÍ: Po téměř sedmi stoletích se spojí části vzácného starobylého rukopisu. Pražský fragment Markova evangelia zamíří na výstavu do Itálie

15. 7. 2026

Mezinárodní výstava „MARKOVO EVANGELIUM. Sedm století. Tři zlomky. Jeden evropský příběh“ představí společně tři dochované části mimořádného raně středověkého rukopisu uchovávané v Praze, Cividale a Benátkách. Stane se tak poprvé od 14. století, kdy se části textu, po staletí uctívaného jako autograf evangelisty Marka, začaly oddělovat. Jeden z fragmentů získal císař Karel IV. a od té doby je tato vzácná archiválie uchovávána v Praze.
Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

29. 6. 2026

Posláním Kooperativy je chránit hodnoty, na kterých lidem záleží. Nové svatovítské varhany jsou nejen výjimečným dílem, ale také součástí kulturního dědictví naší země. Jsme hrdí a velmi rádi, že můžeme přispět k jejich ochraně a být partnerem tohoto mimořádného projektu. Není to jen hudební nástroj, ale symbolické završení téměř sedmi století historie nejvýznamnějšího českého chrámu, které spojuje špičkové řemeslo, umění i odkaz mnoha generací. V Kooperativě si vážíme možnosti podílet se na ochraně díla, které bude sloužit návštěvníkům, věřícím i milovníkům hudby po mnoho dalších desetiletí.