Ve kterém roce přesně k této události přenesení ostatků knížete Václava došlo, nevíme s jistotou, neboť zcela spolehlivé historické prameny nám s ohledem na uplynulá staletí pochopitelně chybí. Opřít se můžeme například o takzvanou Kristiánovu legendu, dle které se tak mělo stát tři roky po Václavově mučednické smrti. Nejistota však panuje i v samotném roce, kdy měla být tato historicky proslulá bratrovražda spáchána. Díky uspořádání liturgického roku lze velmi spolehlivě určit konkrétní den, protože historické prameny často popisují události ve vztahu k církevním svátkům a zavraždění svatého Václava mělo nastat v souvislosti se svátkem svatých Kosmy a Damiána, které přijel náš kníže do Staré Boleslavi oslavit, neboť jim tam byl zasvěcen kostel. Do roku 1969 byl tento svátek slaven 27. září, dnes je slaven o den dříve. Vypočítat přesný rok je však o poznání složitější a historici se přou, zda Václav zemřel v roce 929 nebo až v roce 935. Podle toho i translace Václavových ostatků mohla proběhnout buď v roce 932, nebo 938.
Detail sochy svatého Václava ve Svatováclavské kapli
Přesný rok úmrtí svatého Václava je však rozhodující, pokud jde o poznání jeho zahraniční politiky. Velmi úzce totiž souvisí se vztahem českého knížete k Východofranské říši a jejímu králi, kterým se v době Václavově stal saský vévoda Jindřich Ptáčník. Ten vojensky porazil bavorského vévodu Arnulfa, který o královskou korunu také usiloval. Arnulf zůstal svrchovaným zeměpánem v Bavorsku, ale český kníže od té doby podléhal saskému vévodovi. Český historik Josef Pekař se odvolává na kronikáře Widukinda z Corvey a na bavorské anály ze 12. století, které obsahují i původní zprávy z 10. století. Ty popisují společné tažení Sasů a Bavorů pod vedením krále Sasa i vévody Bavora v Čechách a které se mělo odehrát v roce 930 nebo 931. Podle Josefa Pekaře, který považoval za rok bratrovraždy Václava rok 929, by toto tažení bylo vedeno již proti knížeti Boleslavovi, který byl králem Jindřichem pokořen. Svatý Václav měl naopak se Sasy udržovat přátelské vztahy dlouhodobě, jak uvádí i Kristiánova legenda, sepsaná strýcem svatého Vojtěcha, mnichem Kristiánem. Díky těmto vztahům měl získat od krále Jindřicha Ptáčníka relikvii svatého Víta, pro kterou na Pražském hradě postavil kostel. Pokud by však svatý Václav zemřel až v roce 935, jak tvrdí jiní historici, znamenalo by to, že Sasové a Bavoři vojensky pokořili právě jeho, a nikoliv jeho bratra Boleslava. Spor o roky 929 a 935 tak proto má hlubší zázemí, než by se mohlo zdát.
Samotné přenesení ostatků svatého Václava měla provázet řada zázraků, potvrzujících svatost našeho knížete. Jeden z nich měl nastat v místě dnešního Malostranského náměstí, kde se pohřební průvod se světcovým tělem zastavil, protože koně vezoucí vůz se světcovým tělem nechtěli pokračovat v cestě. Nedaleko stálo vězení, kde měli být nespravedlivě uvěznění vězni. Protože náš svatý kníže byl spravedlivý a nedopustil by, aby byl někdo nespravedlivě vězněn, teprve po jejich propuštění se dali koně do pohybu a pokračovali v cestě na Pražský hrad. Tento zázrak zachycuje i jedna z maleb Mistra Litoměřického oltáře na stěně Svatováclavské kaple.
Mši svatou ve výroční den translace ostatků svatého Václava oslavíme v úterý 4. března v 18:00 ve Svatováclavské kapli. Hlavním celebrantem bude Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
Foto: čt24
