V úterý 22. října oslavíme svátek sv. Jana Pavla II.

V úterý 22. října oslavíme svátek sv. Jana Pavla II.

Většina z nás má dosud v živé paměti laskavou tvář prvního slovanského papeže Jana Pavla II., který po Sametové revoluci dvakrát navštívil Českou republiku a díky svému mimořádnému charismatu dokázal oslovit mnoho lidí i mimo římskokatolickou církev. Právem je jeho vlivu přisuzován nemalý podíl na pádu komunistického režimu ve střední a východní Evropě. Svatořečen byl již devět let po své smrti. Relikviář s jeho ostatkem byl umístěn na oltář ve Vlašimské kapli naší katedrály, kde v rámci cyklu Putování katedrálou oslavíme jeho svátek dne 22. října. Svátek sv. Jana Pavla II. byl stanoven na výroční den jeho uvedení do úřadu v roce 1978.

Vlašimská kaple patří v katedrále opět mezi nejstarší, byla vystavěna již prvním dómským stavitelem Matyášem z Arrasu a zasvěcena je sv. Janu Nepomuckému, jehož stříbrný náhrobek je umístěn hned naproti v chórovém ochozu. Bohužel ani této kapli se nevyhnula mnohá neštěstí v průběhu dějin a v 19. století před zahájením rekonstrukce a dostavby chrámu již byla značně zchátralá. Z kaple se nám tak dochovaly prakticky pouze obvodové stěny. Klenba musela být v roce 1874 zbořena a znovu vyzděna z cihel. Stejně jako ostatní Matyášovy kaple byla nově zastřešena moderní železobetonovou skořepinou pokrytou měděným plechem. Na gotickém zdivu jejích obvodových stěn se však dodnes dochovaly pozoruhodné malby ze 14. století. Kapli totiž založil kapitulní probošt, následně druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi, který si přál být v ní i pochován a podle kterého kaple nese svůj název. Ten také zadal zhotovení její malířské výzdoby, která zůstala přes všechny pozdější pohromy dochovaná ve velmi dobré kvalitě.

 

Celkový pohled do kaple

 

Na východní stěně je zobrazen křest sv. Otýlie, kterou za přítomnosti dalších osob křtí sv. Erhard. Arcibiskup Jan se zde nechal vyobrazit klečící před křtitelnicí, jeho postava je oproti sv. Erhardovi pozoruhodně malá. Podle legendy se sv. Otýlie narodila slepá a po křtu začala vidět. Sám arcibiskup Jan trpěl vadou zraku a později dokonce na jedno oko oslepl, odtud údajně pochází i jeho přízvisko „Očko.“ Pravděpodobně tato skutečnost ho přivedla blíže k této světici, kterou na této nástěnné malbě uctívá.

 

Křest svaté Otýlie

 

Arcibiskup se nechal vyobrazit také na protější nástěnné malbě, na které Kristus nese kříž. Jan Očko je zde oděn již do červeného kardinálského oděvu a klečí Pánu Ježíši u nohou. Pod touto malbou se také nachází arcibiskupův hrob. Náhrobek je zhotoven z červeného mramoru, ležící postava arcibiskupa oděného do ornátu s infulí na hlavě byla zhotovena z mramoru bílého a jedná se o jedno z dochovaných sochařských děl parléřovské huti. Nad hrobem jsou na stěně tři polychromované erby, kde nalezneme vedle biskupského znaku olomouckého a arcibiskupského znaku pražského rodový erb pánů z Jenštejna a Vlašimi, tvořený dvěma supími hlavami. Dodnes tento znak používá středočeská obec Jenštejn. Ostatně, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna byl synovcem Jana Očka z Vlašimi.

 

Malba Krista nesoucího kříž

 

Původní okenní vitráže se bohužel nedochovaly v této kapli ani v jiných oknech katedrály. Ty stávající pocházejí až z roku 1871 a na jejich návrhu a zpracování se podíleli dómský stavitel Josef Ondřej Kranner, Karel Vladislav Zap, Petr Maixner a Rudolf Müller.  

 

Vitráže kaple

 

Pozoruhodný je také oltář, který byl zhotoven až v roce 1918 podle návrhu posledního dómského stavitele Kamila Hilberta. V prosklené pozlacené schránce byly dříve uloženy ostatky sv. Vojtěcha, které byly v roce 2014 přeneseny do Staré arcibiskupské kaple v severní části chórového ochozu, nyní je ve skříňce umístěn právě relikviář sv. Jana Pavla II. Po stranách této skříňky stojí velké stříbrné busty českých patronů sv. Václava, Vojtěcha, Cyrila a Víta, které byly původně umístěné na barokním hlavním oltáři. Můžeme je tak vidět i na obraze poslední české královské korunovace v roce 1836, kdy z rukou arcibiskupa Ondřeje Ankwicze přijímá korunu svatého Václava král Ferdinand V. Barokní hlavní oltář byl později nahrazen současným novogotickým a stříbrné busty světců byly přemístěny právě do Vlašimské kaple, kde je můžeme vidět dodnes.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Ing. Ondřej Stříteský, Člověk a víra

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení